Jak jste přišel na to, že budete musherem?
Před deseti lety jsem četl v místních novinách o závodech psích spřežení Ledová jízda ve Vrchlabí. Byl jsem se podívat, pejsci mě nadchli, hned jsem se chtěl něčeho takového zúčastnit.
A hned jste dal dokupy smečku?
Ne. Prvního psa jsem si pořídil asi o tři roky později. Pak mě pozval Jirka Vondrák, který už psy měl, pomáhal jsem mu trénovat béčkový tým. Postupně jsem se dostal k áčku a začal kupovat pejsky pro vlastní smečku.
Jakým způsobem do ní vybíráte psy?
Kupuju ty, kteří u jiných nestíhají závody na střední tratě. U mě se těm psům daří líp, někteří dokonce běhají v lídru.
A jak jste se dostal ke startu v závodu Odyssee?
Při jednom Šediváčkově longu (český závod psích spřežení - pozn. redakce) startoval také Švýcar Emil Inauen, který Odysseu absolvoval. Já ho hned v první etapě závodu porazil, tak jsem se odvážil a řekl si, že když jsme mu to nandal, tak to taky zkusím. A přihlásil se. Měl jsem v té době jen deset psů, takže jsem si čtyři musel půjčit. Hned první účast jsem proměnil ve vítězství. Jelo se sice na zkrácené trati, ale dodalo mi to sebevědomí.
Kolik psů se podílelo na letošním vyhraném závodě?
Čtrnáct. Většina z nich už Odysseu běžela rok předtím. Snažím se jim maximálně věnovat. Vím o nich všechno. Kterého z nich dávat do čela smečky, koho spíš dozadu, kdo běhá lépe vpravo a kdo vlevo.
Můžete psy vyjmenovat?
Heňa, Oliva, Ohi, Jina, Dingo, Jessie, Daky, Dena, Ero, Roy, Chilky, Dale, Chans a Gwen.
Kolikrát týdně trénujete?
Už od srpna asi čtyřikrát až pětkrát. Vstávám v pět hodin, v zimě ještě o hodinu dřív. Dám psům napít a nějaký vývar, pak vyrazím na trénink. Po něm psy nakrmím, vše uklidím, takže do práce jdu po poledni. Večer vyšetřím hodinku na děti, pak se věnuju práci u počítače. Spát chodím před půlnocí. A ráno znova.
Vám to přijde normální vstávat ve čtyři ráno kvůli tréninku?
No, manželka se mě pořád ptá: A to se ti chce?
A co vy na to?
Co mám dělat jiného, když chci něco dokázat? Nic jiného mi nezbývá. Všichni ostatní evropští musheři mají mnohem lepší podmínky. Já jsem mezi nimi jediný amatér. Jezdit musím takhle brzy ráno taky proto, abych se nepletl lyžařům. Občas musím přes cizí pozemky. Musím tímto poděkovat obci za její podporu, mysliveckým spolkům za toleranci, majitelům pozemků a všem, kterých se nějakým způsobem můj koníček týká. Bez jejich tolerance bych nebyl schopen fungovat.
Kde trénujete?
Naložím psy, odjedu s nimi do Černého Dolu nebo do Janských Lázní. A tam jezdíme po kopcích.
Na závěr Odyssey za vámi přijela manželka Eva. To bylo asi romantické …
V cíli bylo minimálně deset kamer a padesát fotografů. My se tam začali objímat, tak z toho místní udělali úplné lovestory. Pro mediální prezentaci se to asi organizátorům hodilo.
Jak jste dával rozhovory?
Marek Bárta a Luboš Seidl z mého týmu mi pomáhali s překladem. Neumím anglicky. Ale pár rozhovorů jsem udělal. Třeba do moskevského horolezeckého časopisu Vertikalnyj mir. Sice jsem ruské redaktorce rozuměl, ale než jsem ze sebe něco vysoukal… Navíc jsem těžko hledal překlad pro anglické musherské výrazy.
Stala se z vás mediální hvězda …
Nemám ten mediální humbuk moc rád. Když jsem jel ve žlutém, tak jsem to číslo vždycky do poslední chvíle před startem schovával, abych nebyl tolik vidět. Vždyť na startu každé etapy se pohybovaly tisíce lidí. Ale těch podpisů co jsem rozdal!
| RADEK HAVRDA narozen 21. března 1973 bydliště: Vlčice u Trutnova povolání: geodet nejúspěšnější český musher dvakrát vyhrál Šediváčkův Long (v letech 2005 a 2006), dvakrát triumfoval v Ledově jízdě (2006 a 2007). V roce 2007 vyhrál zkrácenou verzi Trophée Grande Odyssée, loni byl v závodě La Grande Odyssée čtvrtý, letos závod vyhrál |
Pavel Cajthaml
Foto: Miloš Šálek
