reklama 

Anděla Karlu Krylovi za Anděla

8.3.2019  •  Blog  • 
čtenost 105

Bloger: Jaroslav Dvorský

Všechny články autora

Trutnovský pedagog, básník a výtvarník

Trutnovský pedagog, básník a výtvarník
méně o autorovi

... aneb Blog ukovaný mezi dvěma výročími (25, 75) jeho jara

Anděla Karlu Krylovi za Anděla

Taky jste se potkali? 

Teprve před nedávnem k nám doputoval 50 let starý záznam norské televize z Karlova tamního uměleckého víceboje, rozuměj z jeho výtvarně-básnicko-hudebního recitálu ("...přehlídka skončila, vězení je místo, kde žijeme") s položkami protestsongů: Salome, Jeřabiny, Bratříčku, zavírej vrátka, Marat ve vaně a Rakovina. I já zůstávám zajedno s velmi vřelým přijetím oné opožděné reportáže naprostou většinou našich domácích diváků a posluchačů. Tak za všechny alespoň jeden takový ohlas:

"Na objevování poselství těchto písní nebude pozdě v žádné chvíli žádné doby, v níž bude přetrvávat homo sapiens. Bohužel. Kamera snímající oči, tvář..., barva černého jakoby sametu pohlcujícímu světlo (tehdy i dnes?) sluší téhle diamantové poezii, a to tak, že moc. Díky za tenhle archivní snímek!" (divák a posluchač MK)

Odkrývám v sobě ten nejdůvěrnější – protože teprve od duše dítěte – obraz Karla Kryla. Nejbližší okolí, které mi spoluutvářelo dětství, si ho pochopitelně notovalo. Když mu svou vlídnější náruč pootevřela Evropa Svobodná, byl jsem právě čerstvý školák. Rovných dvacet let jsem si pak musel počkat na živou podobiznu českého Básníka s kytarou. Nikoliv na jeho kytarové básně! Ty se nepřestávaly ozývat ani v mých orlických lesích. Temněly u ohně –   svítily do tmy. A to byla naše víska pod okupantským drobnohledem hned ze dvou sousedních stran! (Skoro na celé čtvrt století totiž stovky východních vojenských přivandrovalců vyměnily "hranaté železné maringotky" za posádkové panelové ubikace v orlickém Klášterci i Rokytnici.)

Ano, zatímco do "Bratříčka" se díky svým vlastním okupačním zážitkům pocitově stěhuji jak na povel, tedy okamžitě, mé posluchačské srdce patří "Andělovi". Opakované smutné návraty "z rozmlácenýho kostela" v nedalekém Neratově alespoň pro mne předurčily jeho jasné východisko... A nic na tom nezměnil fakt, že někdejší barokní perla orlického česko-polského příhraničí již dávno povstala z vlastního popela a trpělivě vykvetla do nové poutní mariánské krásy. Včetně asistujících andělů - strážců neratovské oblohy. 

Teď už je tedy jen na Tobě, příteli, jestli konečně splníš Karlovi to závěrečné přání z písničky. Totiž jestli z helmy po něm zbylé mu ještě uděláš toho slíbeného nového... Karel Kryl si anděla bezpochyby zaslouží a tentokrát už uhlídá.

To my zase uhlídejme, aby nám našimi okny neodlétal Karel Kryl. Stále ho totiž potřebujeme slyšet poblíž.

Jaroslav Dvorský

Foto: (Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Neratově kolem roku 1970, když ho na sklonku války připravil  o střechu opilý sovětský voják) archiv Sdružení Neratov




O blogu na Trutnovinkách

Možnost psát blog má každý čtenář s vyzvednutou a ověřenou kartou. Texty na blogu nejsou dílem redakce Trutnovinek.cz a redakce nenese odpovědnost za jejich obsah.

Pište svůj vlastní blog Nahlásit článek
Image

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama