reklama 

Padají první listy. A co hlavy?

17.9.2019  •  Blog  • 
čtenost 62

Bloger: Jaroslav Dvorský

Všechny články autora

Trutnovský pedagog, básník a výtvarník

Trutnovský pedagog, básník a výtvarník
méně o autorovi

…aneb Co taky předcházelo Pouti do bodu U

Padají první listy. A co hlavy?

Za počátkem tohoto příběhu stála jedna opravdu nenápadná sousedská výzva.

Odehrál se před šesti lety. Pomalu se schylovalo k podzimu...

"Ten zbytek vývratu si můžete odvézt..." Důstojný pán, který se se svou ženou stará o Mariánský sad v našem bezprostředním sousedství, má na mysli spodní torzo jedné ze zdejších majestátních lip. (Pamatovala vznik duchovního poutního areálu na konci 19. století v Malých Svatoňovicích, obě velké války i poválečnou komunistickou štvanici na věřící. Nerovný zápas s novodobou vichřicí však už neustála...)

Vrchní partie ctihodného stromu si odváží známá loutkářka, aby ho nechala znovu ožít ve scénických mystériích. I když mne k ničemu podobnému nikdo nezavazuje, slibuji si, že se též pokusím ušlechtilé, ba posvátné dřevo, jehož kořeny více jak století vyživovala dvojitá krajinná šroubovice cest Křížové a Mariánské, probudit k novému životu...

Již v riskantním večerním přítmí (jen ve velmi omezeném dosahu světla – nesvětla pouliční lampy) bedlivě hlídám kabel od elektrické motorovky a s rozpačitými pocity "porcuji" lipové tělo. A najednou se to stane! Ze dvou špalků nejspodnější části kmene, která v dlouhodobě ležaté poloze na vlhké zemi již ožívá vlastními kořínky, doslova vypadávají dvě dračí hlavy. Tedy hlavy zamilovaného páru draka a dračice. Obřadně na kolečku je po jedné převážím pod střechu našeho stavení a tam je poprvé nechávám zadýchat se v oné sestavě Milenců. Při tom nemohu nevzpomenout na mého oblíbeného secesního symbolistu Františka Bílka, jak ten jednou při procházce lesem potkává čerstvý dubový vývrat a na místě ho přetavuje v klubko svinutých a propletených těl Adama a Evy. (Ve své třetí, ale nevydané sbírce "Blíženci" onu Bílkovu starou duchovní zkušenost doprovázím verši, pravda teprve na prahu našich 90. let 20. století: " + + + Do cesty zvrácený dub / obcházíme sakrujíce / Přitom nemocné kořeny / dávno vrostly do nebe / a vyzdravěly / Tu s pokorou přistoupí poutník / Zaťuká dlátem a odvážně vejde / Pak na cestě / zanechá v nemilosti / rotující klubko / Adama a Evy / Lidé váhajíce přistupují / a shledávají v něm / smrtelný svůj pád//.)

Tady však příběh ještě nekončí. Po uložení Zamilovaných pod naši střechu se znovu vracím na posvátné místo nového zrození a z navazujících špalků torza tentokrát vyloupávám dva Deníky Zamilovaných draků... (Ale o nich snad někdy příště.)

(Ostatně zahledět se do očí či Deníků Zamilovaných draků mohl čtenář, divák, návštěvník před pěti lety na své Pouti do bodu U, u příležitosti mé tehdejší výstavy v Úpici...)

Jaroslav Dvorský

Foto (Zamilovaní draci, z instalace výstavy Pouť do bodu U, Úpice 2014): archiv Městské galerie a muzea JWM v Úpici

O blogu na Trutnovinkách

Možnost psát blog má každý čtenář s vyzvednutou a ověřenou kartou. Texty na blogu nejsou dílem redakce Trutnovinek.cz a redakce nenese odpovědnost za jejich obsah.

Pište svůj vlastní blog Nahlásit článek
Image

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama