reklama 

Smutné výročí: Před deseti lety odešel učitel Milan Losa

24.10.2017  •  Napsali nám  • 
čtenost 2969

Deset let dnes uplynulo, co odešel velký bohemista, sportovec tělem i duší, ale i nebývalý znalec a vyznavač dalších oborů lidské činorodosti, vlastně encyklopedista, Milan Losa, dlouholetý kantor trutnovského gymnázia. Nebyl sběratelem titulů, přitom jich svými vzdělanostními a výchovnými výkony stejně nastřádal bezpočet. Kdo ze studentů mu prošel rukama, neztrácí se dnes v životě a ve světě.

Smutné výročí: Před deseti lety odešel učitel Milan Losa

Profesor Losa byl na své svěřence vždy velmi náročný, stejně jako (či spíše ještě víc) sám na sebe (nároky až perfekcionalisty). Jak se nadarmo neříká, však „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“. „Přísedět“ Milanovi u maturity, tedy být u maturitního koncertu, který Milan v předmětu český jazyk a literatura jako zkoušející rozehrál s jakýmkoliv svým žákem před maturitní komisí, byl pro mne úchvatný učitelský zážitek, ukázkový poslech, nesdělitelná metodická podívaná. Z každého studenta v jeho den D vykřesal právě tu jeho neopakovatelnou jiskru, která dokázala zazářit, prosvětlovat a zapalovat okolí...

Cesta k takovým maturitním výkonům ale nebyla zadarmo. Ve stovkách předcházejících běžných hodin, na literárních exkurzích i výletech se nejprve žák musel učit sám žasnout i „potit krev“, memorovat i samostatně domýšlet, zkrátka v těsné blízkosti respektovat svého učitelského velikána a snažit se s ním držet vědomostní krok, přijmout fakt, že se často i proti své vůli zároveň sám stává Komeniologem, Čapkologem, specializovaným znalcem života a tvorby Tolkiena, Škvoreckého, Kundery, Halase, Seiferta i Ortena... Zároveň však aktivně vyslyšet učitelovu výzvu, že se jde odpoledne hrát volejbal či basketbal a v pátek se chystá z Pece pod Sněžkou výšlap Modrým dolem na školní chatu Děvín (v zimě pochopitelně běžky či sjezdovky s sebou).

Sám jsem nebyl Milanovým žákem, a přece jsem se do takové role (jako o generaci mladší kolega češtinář) vědomě i nevědomě dostával. Neexistoval odborný či obecně lidský problém, se kterým by velký bohemista a znalec života nepohnul, nepomohl, nenaznačil jeho řešení. (Jen sám sobě, jak už to někdy bývá, nedokázal ve své náročnosti na sebe sama ulevit a pomoci, zvlášť když ho zevnitř sžírala námi dlouho netušená a nerozpoznatelná, ale odborníky diagnostikovaná těžká psychická choroba, kterou se právě před deseti lety rozhodl řešit „po svém“... Nejbližší kolegyně z oborového kabinetu však věděly „své“ respektive tušily to „jeho“, byly mu nezištně nablízku a vydatně mu v jeho osobním boji s chorobou, pokud to ještě šlo, pomáhaly či tlumily její dopady.)

Milan Losa byl a zůstává nenahraditelnou trutnovskou gymnaziální hřivnou (a to si ho chtěli záhy po jeho studiích nechat na Katedře bohemistiky pražské Filozofické fakulty UK jako svého vůbec nejlepšího studenta pro další pedagogickou a vědeckou činnost). V našich vzpomínkách zůstává všeobecně přijímanou odbornou i lidskou autoritou, respektovaným pojítkem mezi svou studentskou generací 60. let a generací svých učitelů, narozených ve 20. letech 20. století i dříve. Dodnes jeho žijící středoškolský učitel Zdeněk Trnka na něho vzpomíná – jako na svého vůbec nejtalentovanějšího žáka – s oprávněnou učitelskou pýchou. 

Milan Losa byl nezapomenutelným třídním učitelem mnoha tříd na trutnovském gymnáziu, včetně historicky prvního poválečného běhu víceletého (sedmiletého) studia (1990–1997), kdy dotyčné studenty převzal po kvartě a dovedl k maturitě po ukončení septimy. Necelá třicítka absolventů oné třídy u své maturity excelovala a pak vpravdě dobývala svět i velkým přičiněním Milana Losy. Poradkyně Zahraničního výboru Evropského parlamentu, ředitel Symfonického orchestru Českého rozhlasu, jaderný fyzik, bohemista na střední škole – namátkou pár příkladů profesního uplatnění žáků jedné bývalé třídy.

Jsou osobnosti, po jejichž odchodu se pociťované prázdno v životě, společnosti, pracovním kolektivu a rodině nikdy nezacelí, jejich osobnostní rozměr a charizma tu prostě už navždy budou chybět... Mezi takové bezesporu patří Milan Losa.

Jaroslav Dvorský
Foto: Karel Čapek

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama