reklama 

Od startu jsem to byla stará dobrá já, těší českou rekordmanku

11.4.2018  •  Atletika, Běh  • 
čtenost 484

Na Instagram a Facebook už vkládá fotky z Tenerife, kam Eva Vrabcová Nývltová v pondělí odletěla. Na dovolenou? Vybrat si odměnu za překonání národního rekordu v půlmaratonu? Ale ne! Trutnovská vytrvalkyně má na španělském ostrově naplánovanou vysokohorskou přípravu. „Je to pro mě nová zkušenost - soustředění v teplíčku, takže se strašně moc těším,“ píše v blogu na svých internetových stránkách.

Od startu jsem to byla stará dobrá já, těší českou rekordmanku

Evčo, když se s odstupem pár dní odhlédneš za sobotním závodem v Praze, jak bys ho zhodnotila?
Jsem z toho nadšená, protože všechny tři předchozí letošní závody se mi běžely strašně. Trápila jsem se a říkala jsem si, že jestli se takhle budu trápit ještě další závod, tak už mě to snad ani nebude bavit. No, ale ta atmosféra a tak nějak všechno, jak jsme se na závod připravili, způsobily, že hned od startu jsem to byla stará dobrá já. A užívala jsem si to.

Tentokrát se netrápila?
Byly tam asi tři úseky, kdy jsem si říkala, že už nemůžu, ale překonala jsem to.

Návštěva u Rebečky

Po návštěvě u rodiny Moravcových v Rodově zajela běžkyně Eva Vrabcová Nývltová i k Čihákovým do Pardubic, aby jim jako Královna roku 2017 z ankety naší redakce předala peníze, které od nás dostala za ocenění a mohla je věnovat na dobročinné účely.

Více čtěte ZDE.

V této souvislosti ti na trati hodně pomohl tvůj vodič Emmanuel Kipkoeche Biwotta. Jak si na něj přišla?
Vodiče jsme si vždycky hledali sami, naposledy i já tak, že jsem prosila kluky, jestli by z nich někdo pro mě neběžel. Můj oblíbený Ondra Fejfar ale tentokrát běžel sám na sebe, tak jsem to zkusila přes svého holandského manažera, který mi shání závody. A on mi sehnal Emmanuela, který je shodou okolností jeho zeť.

O čem jste se spolu bavili před závodem?
Já jsem keňského vodiče měla poprvé a musím přiznat, že jsem z toho byla trochu nervózní. Pro mě byl vodič vždy něco jako „větrolam“ a teď jsem měla „poslouchat”. Nevěděla jsem, co mu mám říct, protože já nechci běžet na nějaký čas, že prostě nevím, jak poběžím. A tak nějak takhle jsem mu to i řekla a on mi odpověděl: Poběž se mnou, budeš mít rekord. No, ale přesně tak to já nechci. (smích) Pak jsem mu ještě vzkazovala, ať mě ze začátku nechá běžet, jak chci.

A nechal?
Asi 500 metrů a už šel přede mě, protože to bylo moc rychlé. Měla pravdu. První kilometr jsme šli za 3:09. Kdyby tam nebyl, tak to zase přepálím. Celou cestu mě pak usměrňoval a hlavně mi fakt hodně pomohl, radil, ukazoval mi, jak jsem na tom časově, kudy mám běžet – vpravo, vlevo, tady se takhle schovej - a ještě dirigoval kluky, kteří běželi okolo. A pak se s nimi začal normálně bavit. Já jsem tam funěla a on si celou cestu povídá. To pro mě bylo trošku frustrující. (smích)

Bude spolupracovat i dál?
Na další spolupráci domluvení nejsme, uvidíme. Pro mě to bylo zase úplně něco jiného, skvělá nová zkušenost.

Jak si prožívala závěr závodu?
Byl to boj. Tunel a dlažební kostky na 19. km byly křest ohněm a vteřinky ubíhaly v můj neprospěch. Emmanuel mi ale stále opakoval, že to můžu zvládnout. Když jsem ale nabíhala do cílové rovinky a viděla čas na časomíře 1:10,45, tak jsem nevěřila Cílová rovinka pro mě byl asi největší sprint v životě. Doporučuji najít si video z doběhu, protože takový běžecký paskvil se fakt nevidí. Nicméně výsledný čas 1:11,01 a český rekord.

A co se dělo pak?
Po závodě to byly úžasné chvíle a nikdy nezapomenu! Nezastavila jsem se, ale užila si každou vteřinu - vyhlášení vítězů, tisková konference, slavnostní oběd, návštěva EXPA, masáž od Davida Cihláře a cesta domů. Večer v Hradci proběhla menší oslava s mými nejbližšími kamarády - Lukášem Jiráskem, Péťou Vránou a samozřejmě s mým milovaným manželem Martinem - tomu patří největší dík, a také Bellčou. Bohužel chyběla moje kamarádka a trénérka Grétka Novotná, která si závod střihla také a její čas 1:41 je rozhodně úctyhodný, tůstala v Praze, takže s námi nemohla být. Dostala jsme milovanou pizzu a obrovský čokoládový pohár z belgické čokolády.

Přišlo ti hodně gratulací k výkonu?
Opravdu jsem zírala, kolik lidí to sledovalo a napsalo mi. Dokonce mi přála i Alena Peterková.

Co pro tebe osobně rekord znamená?
Hlavně to, že jsem zpátky. Jak jsem se fakt trápila. Po maratonu v New Yorku jsem opravdu snad po pěti letech tři týdny nic nedělala, tak jsem si říkala, že bůhví, jaké to bude, až začnu závodit. A ty první tři závody byly špatné, takže jsem byla zvědavá, jak to zvládnu v Praze. Teď můžu říct, že jsem zase zpátky a že jsme přípravu udělali výborně. A naopak mám pocit, že to jde ještě líp.

Cítila jsi ještě rezervičku?
Vzhledem k tomu, že jsme stále na začátku sezony, tak věřím tomu, že se naběhají všechny kilometry, co se naběhat mají, tak ty výkony ještě mohou růst. Je to super výchozí pozice pro vrchol sezony, který přijde v srpnu v Berlíně na mistrovství Evropy v maratonu.

Jak dlouho zůstaneš na Tenerife a jaké tréninky máte v plánu?
Budeme tady s Martinem do 27. dubna a půjde hlavně o objemovou přípravu. Bydlíme dole u moře a na tréninky jezdíme do výšky. Je tady s námi ještě Lucka Sekanová, která běhá steepla, takže některé tréninky půjde s námi a něco sama.

A další závod?
Půlmaraton v Karlových Varech. Už teď se těším!

Michal Bogáň                               
michal@trutnovinky.cz
foto: Jan Pilát, Instagram

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama