reklama 

Když jsem zjišťovala, co můžu dělat dál, vyšlo mi z toho lyžování

12.5.2019  •  Atletika, Běh  • 
čtenost 1487

O pomoc druhých ani sama neusilovala, nicméně její příběh pořadatele Běhu Dobrého Draka oslovil natolik, že první ročník charitativního běhu věnovali jí. A tak stočtyřicítka běžců poslední dubnovou sobotu ve Volanově běžela pro Ivetu Haškovou. „Byla jsem hrozně překvapená, když jsem se o tom dozvěděla,“ svěřila se nám padesátiletá žena na vozíku.

Když jsem zjišťovala, co můžu dělat dál, vyšlo mi z toho lyžování

Kvůli otoku v mozku musela v červenci 2017 podstoupit operaci, a to s vědomím, že lékaři jí sdělili, že zůstane s velkou pravděpodobností ochrnutá na pravou část těla. Stalo se. Na konci října loňského roku musela na operaci číslo 2. A přestože díky rehabilitaci a práci se svým tělem zvládne udělat pár krůčků s berlemi, stále zůstává odkázána na invalidní vozík. Ten však pro matku dnes již tří dospělých dětí není překážkou a touží si plnit sny. Třeba by si ještě ráda se svou dcerou zalyžovala v Alpách…

„Už od mala jsem lyžovala, naučila jsem se to sama a pak i všechny tři své děti jsem vedla k lyžování,“ prozradila. Dceru dokonce dala do přípravky v Mladých Bukách, kde se učila lyžovat závodně. A právě s ní byla domluvená, že až letos dostuduje, vyrazí si společně užít Alpy. „Vzhledem k tomu, že se však okolnosti nečekaně změnily, což byl velký šok jak pro mě, tak pro rodinu, a na lyže už se nepostavím, přišli jsme s nápadem na monoski,“ vyprávěla.

Iveta byla až do operace člověk v pohybu. Jezdila na kole i kolečkových bruslích, běhala, tancovala za You Can Dance... Najednou se musela srovnat s úplně jiným životem. „Ne, že by mě to teď mrzelo, já jsem samozřejmě ráda, že jsem ty dvě operace ustála, ale když jsem si zjišťovala, co můžu dělat dál, tak mi z toho vyšlo to lyžování. Navíc mám ráda hory a jsem ráda venku,“ povídala.

Monoski si vyzkoušela poprvé už letos na Dunkáně. To, aby věděla, do čeho jde. „Na lyžích přenášíte váhu na hrany, tady se musí hodně pracovat rukama a asistent, co jede za vámi, zabraňuje, abyste se sklopili na stranu,“ přiblížila jízdu handicapovaných lyžařů.

K tomu, aby však mohla v doprovodu svých nejbližších brázdit svahy, musí si její dcera nejprve právě složit asistentský kurz. A na ten se na charitativním běhu vybíraly peníze. „Věděla jsem, že postižení mohou lyžovat a že existuje monoski, neměla jsem však vůbec ponětí o finanční stránce. I proto jsem pak ustoupila od toho, že bych si pořídila vlastní monoski a jenom si ho půjčím,“ svěřila se Iveta, že o nákupu této sportovní pomůcky, jejíž pořízení vyjde asi na 40 až 50 tisíc, ani prakticky nepřemýšlela.

Nicméně premiérový ročník Běhu Dobrého Draka vynesl částku, že by si to teď klidně mohla dovolit. Den po závodu jí totiž pořadatelé David Hrůza, Lucie Ábelová, Petr Syrovátka a Martina Chrástková předali šek na rovných 50 tisíc korun!

Ať tak či tak, jedno je jasné. Pokud jí to zdravotní stav umožní, příští zimu by se mohl splnit Ivetin sen. „Jsem teď půl roku po druhé operaci a situace je taková, že se chystám na šestitýdenní komplexní rehabilitační pobyt v Janských Lázních,“ prozradila žena, která má už trochu jiný pohled na návrat do života, než jaký měla po první operaci. „To jsem byla opravdu nabuzená. Vzhledem k tomu, v jakém stavu jsem se probudila, považovala jsem za výhru, jak jsem ustála těch spoustu proti a doufala jsem, že když člověk má vůli a chce, bude se to zlepšovat.“

Jenomže čáru přes její optimismus jí poté udělala druhá neplánovaná operace. „Teď už jsem v tomto směru jakoby klidnější a budu prostě spokojená, když ten stav, co mám, bude trvat ještě dlouho,“ uzavřela.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz

Foto: Facebook Běh Dobrého Draka

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama