reklama 

Budoucností fotbalu je soustředit se na mládežnický sektor

20.8.2019  •  Fotbal  • 
čtenost 744

Fotbalová sezona se pomalu roztáčí. Pro některé kluky bylo letošní léto výjimečné tím, že se mohli v Trutnově zúčastnit historicky prvního kempu Interu Milán v České republice. Týdenní tréninkové soustředění probíhalo pod vedením profesionálních trenérů z mládežnického sektoru a akademie italského velkoklubu. Hlavním koučem byl 37letý Massimiliano Barisoni, který se už 15 let věnuje mládeži v Interu a po světě. Je docentem fotbalu a přednáší i na univerzitách. Fotbal hrál nejvýše na amatérské úrovni Serie D.

Budoucností fotbalu je soustředit se na mládežnický sektor

Co jste říkal na kemp v Trutnově?
V první řadě bych chtěl říct, že to, co vnímám jako nejdůležitější, tak je nádherná struktura komplexu tohoto stadionu. Tím pádem jsme tu mohli perfektně pracovat s kluky, aby se zlepšovali ve svých fotbalových činnostech. Nastavili jsme si plán na celý týden, kdy jsme si řekli, co bude jeho cílem a šli si za tím den po dni.

Jak se vám jevili čeští kluci?
Byli výborní. Byl jsem rád, že jsem se svými kolegy dostal příležitost s nimi pracovat.

Kdybyste je porovnal s ostatními kluky na jiných kempech…
To se těžko porovnává, protože každý projekt, který Inter Academy má po světě, tak je šitý na míru na místo, kde se tento projekt realizuje. V každé zemi se hned najdou chlapci, kteří jsou talentovaní, ale i chlapci, se kterými je potřeba pracovat, aby se zlepšili. Za těch pár dní to nelze porovnat. Jsme spokojení s tím, co tady bylo.

Týden je všeobecně krátká doba. Stačí to na zlepšení?
Ano, máte pravdu, že týden je krátká doba na nějaké zformování hráče, ale proto jsou tyto kempy zaměřené na speciální věci, které víme, že tady děti neovládají nebo je nedělají. Snažíme se dětem odevzdat to, aby si odnesly tři čtyři myšlenky či návyky, které pak budou používat po celou dobu svého fotbalového roku. Aby to přenesly do svého týmu a klubu a posouvaly se dál. Je pak zajímavé sledovat, když se děti vracejí do kempu v dalších letech.

Jaké tréninky jste měli na kemp připravené?
Tyto letní kempy a jejich tréninkové jednotky jsou zaměřené na celém světě stejně, a to na rozvoj zlepšení hráče. Každý den je stanovený jeden cíl. První den to je třeba kontrola míče a kličky, další den přihrávky a střelba… A podle toho, co vidíme při tréninku nebo v odpoledních zápasech, se pak upravují tréninky na další den. Tréninkový den se totiž skládá ze tří fází. Dopoledne jsou dvě. První je stále zaměřená na individuální techniku s cvičeními pro hráče. Na druhém tréninku se řeší situační věci na hřišti, nazýváme to „small games“. Po obědě je čtvrthodinka rozcvičení a pak následuje hra, která je právě velmi důležitá, protože v ní sledujeme rozvoj a použití cvičení z dopoledních tréninků ze strany hráče. Tam vidíme i ty nedostatky, které se druhý den v těch dopoledních dvou fázích zase aplikují a snažíme se je odstraňovat.

Jaký jste trenér?
Soustředím se na mládežnický sektor a mezinárodní akademie. Stále se snažím na hráče jako trenér působit, aby se zlepšovali v technických, taktických a herních činnostech, ale také je vedu tak, aby se formovala i osobnost dítěte. Aby byli osobnosti ve svém životě, aby se chovali fair-play a respektovali jak své spoluhráče, tým a klub, tak soupeře.

Myslel jsem to spíše tak, jestli jste třeba přísný trenér? Na hřišti jste byl docela slyšet…
Nemyslím si, že jsem přísný trenér. Jsou situace, kdy potřebuji zvýšit hlas, abych účastníky tréninkové jednotky motivoval. V moji práci je nejdůležitější, pořád se toho držím, abych byl velmi empatický a dokázal se vcítit do života a myšlení hráčů na hřišti. Potom se mi s nimi lépe pracuje. Snažím se jim to říct, ale na druhé straně se soustředím i na zpětnou vazbu a naslouchal jim.

Co podle vás v dnešní době potřebuje mít dobrý fotbalista?
Aby se hráč stal dobrým hráčem, potřebuje mít klid na práci a musí se soustředit na svůj rozvoj. A hlavně musí mít vlastní motivaci, která vychází z lásky k fotbalu. Když fotbal miluje, má pak vnitřní motivaci se zlepšovat. Nic ale zbytečně neuspěchat, netlačit na to, být trpělivý. Jít krok za krokem. Dávat si cíle na každý rok, aby se každý rok někam posunul. Sám hráč si to potom ale musí po roce vyhodnotit, jestli se posunul tam, kam chtěl. A není to také jen o tom se zdokonalovat na sportovní úrovni, ale i lidské. To je dnes u hráčů požadované a ceněné. Top hráče už nedělá jen to, že mají talent a umějí to s míčem. Důležité je být komplexní osobnost. To dětem stále opakuji, je to moje filozofie. No, a pak samozřejmě je tu ještě jedna jednoduchá věc. Musíte být o něco lepší než soupeři.

Jak vidíte vývoj fotbalu do budoucna, ať v Itálii, Česku nebo jinde ve světě?
Fotbal je po dobu celé své historie stále v rozvoji a bude se rozvíjet dále, protože se přizpůsobuje rozvoji hráčů. Dnes jsou jiné typy hráčů než před dvaceti roky. Co je ale nejdůležitější, je se podívat, kam se bude ubírat budoucnost mládežnického sektoru. Jak se bude pracovat tam, tak se budou hráči připravovat do budoucna. Když dnes trénujeme kluky v mládežnickém sektoru, právě oni budou za deset roků ti, kteří budou buď na vysoké, střední či nízké úrovni. Budoucností fotbalu je soustředit se na mládežnický sektor.

Práce s dospělými hráči vás neláká?
Už jsem pracoval ve fotbale dospělých, jako asistent jsem působil v několika italských profesionálních klubech. Řekl bych, že mám velkou zkušenost, ale možná i proto jsem rád, že jsem v mládežnickém sektoru. Je to úplně jiný styl práce, který teď preferuji. Protože pracovat v akademii je běh na dlouhou trať. Je to koncept práce na osm deset roků, kde můžete krásně sledovat rozvoj toho hráče. Kdežto v A-týmech mužů je ta práce většinou krátkodobá a pod tlakem, jelikož musíte skončit do třetího místa, do šestého nebo se zachránit.

Máte nějaké rady pro trenéry?
Trenérům bych doporučil to, co používám stále, žiju tím dennodenně, a ne jenom jako trenér, ale i ve svém osobním životě. Zaprvé, umět se bavit s jiným trenérem. Zadruhé, umět se konfrontovat s jiným trenérem. Když někdo používá jiné metody, tak si s ním sednout a diskutovat, proč to používá. A třetí věc, bavit se na různých fórech, mítincích a nebýt uzavřený do sebe a myslet si, že jsem nejlepší. To je to, co mě posouvá dál. Respektovat i jiné myšlenky trenérů. Všeobecně od každého trenéra se dá vzít něco. Ale musíte si vzít to, co umíte začlenit do svého vlastního trenérského života.

Váš oblíbený trenér?
Zkuste si tipnout.

Jose Mourinho?
Ano, pro mě je to nejlepší trenér. Když byl v Interu, sledoval jsem jeho tréninky.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
foto: Miloš Šálek

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama