reklama 

Hledal jsem motivaci a ten titul jsem chtěl, říká boxer Velecký

20.10.2018  •  Ostatní sporty  • 
čtenost 1172

Byl to návrat ve velkém stylu. Boxer Luboš Velecký, který se po více než čtyřech letech znovu postavil do ringu, slavil nejprve vítězný comeback na galavečeru v Uffu, kde už v prvním kole vyřídil Daniela Vencla, aby pak o pár dní později uspěl na mistrovství republiky a po třech vítězstvích vybojoval svůj první titul mezi dospělými v super těžké váze. V 32 letech.

Hledal jsem motivaci a ten titul jsem chtěl, říká boxer Velecký

Luboši, zeptám se tě na začátku trošku jinak. Není něco špatně v našem boxu, když člověk dokáže vyboxovat titul po takové dlouhé pauze?
Ne, to si nemyslím, že by mělo být něco špatně. Boxu se věnuji devatenáct let, a i když jsem aktivně čtyři roky neboxoval, tak jsem stejně chodil na tréninky a průběžně se udržoval v kondici. Když jsem se pak rozhodl v únoru vrátit, tak jsem trénoval každý den. Tvrdě trénoval. S mým trenérem jsme naplánovali fyzickou, technickou, taktickou, psychickou, silovou a hlavně boxerskou přípravu tak, aby všechno klaplo. Před mistrovstvím jsem znal své soupeře a věděl jsem, na co se mám připravit. Myslím, že jsem se připravil dobře, a proto to dopadlo takhle.

Jaká je u nás konkurence?
Jsou tady o trošku horší boxeři než já.

Je pravda, že v boxerské světě jsou comebacky běžné. Proč myslíš, že se tak děje?
To bude individuální. Každý k tomu má nějaký svůj důvod, jestli se někdo vrací kvůli penězům, kvůli tomu, že tam potřebuje něco získat, kvůli tomu, že neumí nic jiného. Těžko říct. Každý to má jinak.

Za tvým návratem byla sázka. Myslíš, že kdyby ses jí nechytl, vlezl bys ještě někdy do ringu?
Je pravda, že jsem hledal motivaci a tímto hecem jsem ji našel. Už delší dobu jsem přemýšlel proč a kvůli čemu se vrátit do ringu. Box mi chyběl. Většinu života jsem boxoval. Byť jsem trénoval, tak mi chyběla ta soutěživost. Všechno se to pak nějak spojilo, a když už jsem do toho šel, tak jsem chtěl ten titul.

Přípravu jsi absolvoval pod dohledem olympionika Rudy Kraje. Čím byla jiná oproti těm minulým?
Příprava byla jiná tím, že Ruda je můj kamarád, takže jsme byli schopni si na rovinu říct, co mně vyhovuje, jak se do toho pustíme, co máme v plánu. Bylo to takové méně stresující a hodně o individuálním přístupu. Jsem jiný boxer než on a podle toho jsme tu přípravu upravili. Hodně jsme mluvili.

Ve tvém comebacku v Uffu, když pomineme jeden přípravný zápas, jsi porazil Daniela Vencla již v prvním kole. Ideální scénář?
No, měl jsem v plánu si s ním trošku víc zaboxovat. Nemyslel jsem si, že to bude tak jednoduché. Taktika byla dobrá. Držel jsem si ho na dlouhou vzdálenost na přední ruce, ze kterého hodně inkasoval. A pak se mi ho tam podařilo na chvilku vypnout. Úplně ideální na rozboxování před republikou to nebylo, čekal jsem, že to bude trošku lepší trénink.

Republikový šampionát se konal o pár dní později a ty jsi tam jel pro seniorský titul, který ti chyběl. A máš ho. To bylo tak jednoduché?
To určitě ne. Ano, jel jsem si pro titul, tak jsem si to do té hlavy dal, že v českém boxu mám všechno a tohle jediné mi chybí. Byly to tři náročné dny o boxu. Psychicky a fyzicky. Hned ve čtvrtek jsem dostal ústeckého boxera Filipa Dümonta, kterého favorizovali. Mladý kluk, šikovný, od super trenéra Vasila Larionova. Mně se ho ale povedlo porazit před limitem. V semifinále proti Lukáši Styblíkovi se mi pak dokonce podařilo vyhrát už v prvním kole. A finále? Očekávalo se, že se potkám s loňským mistrem republiky Adamem Kolaříkem, který však po boji prohrál s mladým a silným klukem z Ostravy, Martinem Novákem. Toho jsem porazil jenom díky taktice, kterou Kolařík podcenil.

Musel jsi v zápasech řešit nějaké problémové situace?
Samozřejmě, že jsem se tam s něčím potkával. Třeba ve čtvrtek jsem se nedržel taktiky a moc jsem se do toho cpal. I přesto se mi povedlo vyhrát docela přesvědčivě. Ve finále v prvním kole jsem měl jednu situaci, kdy rozhodčí zápas přerušil tzv. stopem. Soupeř ho ale neuposlechl a pustil mi tam jeden hák, který jsem inkasoval celkem naplno. To bylo nepříjemné. Jinak jsem to ale tak nějak ustál všechno v pohodě.

Jak sis užil zisk titulu?
Žádné velké oslavy se nekonaly, ale užívám si to pořád. Jsem rád, že se mi to povedlo.

Od té doby jsi už několikrát avizoval, že brzy dáš vědět, kam se bude tvoje kariéra ubírat. Neprozradíš to teď?
Ještě o tom jednáme, takže pořád platí to, že dám brzy vědět.

Potřebuje si Luboš Velecký v boxu ještě něco dokazovat?
Dobrá otázka. Určitě ne v Čechách, že jo? Dokázal jsem sám sobě i všem ostatním, že jsem nejlepší těžká váha u nás. Otázkou je, jaké by to bylo venku. Nicméně na mistrovství světa jsem se už dostal, a s tím, že nebudu boxovat na olympiádě, už jsem se tak nějak téměř smířil. Takže už si asi není úplně co dokazovat. Uvidíme.

Celou dobu boxuješ mezi amatéry, přechod do profiringu by tě nelákal?
Ono se tomu sice říká amatérský box, ovšem na úrovni mistrů republiky a reprezentace to nemá s amatérismem nic společného. Ti kluci tam trénují jednou dvakrát denně a nedělají nic jiného. Profibox je jedna z možností, která se probírá. Uvidíme, jak to bude. Spousta kluků dělá profibox kvůli penězům, což si nemyslím, že by byl úplně můj případ. Chce si to zase dát nějaký cíl a jít si za tím.

Na začátku všeho byla jen sázka. Asi jsi nečekal, že to nabere takové obrátky?
Abych se přiznal, tak malinko ano. Když už jsme se totiž s Rudou domluvili na přípravě a od první chvíle jsem začal každý den makat, tak jsme si dali cíl, že se připravíme na galavečer v září a na to bude navazovat mistrovství republiky. Už někdy v dubnu jsme se dohodli, že na republiku půjdeme. A já jsem akorát Rudovi řekl, že když na republiku vyrazíme, tak druhý a třetí už jsem několikrát byl, že si tam půjdu pro zlato nebo vůbec.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama