reklama 

Kajakář Zieris jako medailista, trenér a atrakce pro Číňany

8.1.2019  •  Ostatní sporty  • 
čtenost 994

Svou sbírku medailí rozšířil o bronz z mistrovství Evropy. Na světovém šampionátu působil v roli kouče, kde se staral o závodníky ze zemí, kde kajak ještě nemají tak úplně zmáknutý. Stal se mistrem republiky, prosadil se v evropské sérii maratonů a na závěr roku ve speciální expedici vytvořené z celého světa, jako jeden ze dvou Čechů, propagoval sport na divoké vodě v Číně. Nejen taková byla loňská sezona kajakáře Matyáše Zierise.

Kajakář Zieris jako medailista, trenér a atrakce pro Číňany

Třiadvacetiletý krotitel vodních peřejí z Trutnova do svého posledního závodního roku v kategorii U23 vstoupil pod vedením nového kouče. Tím se se stal nejlepší sjezdový kajakář v našich dějinách Kamil Mrůzek. V pražské tréninkové skupině, kde „Cirda“ po přestupu z Lokomotivy trénuje čtvrtým rokem, zaznamenal kajakář z Úpy výkonnostní vzestup.

A docela markantní.

Na tréninkových tratích u loděnice v Podolí vytvořil nové rekordní časy. „Na řekách je to pokaždé jiné, ale tady se to nemění, jezdí se pořád to stejné, takže časy jsou pro nás měřitelné,“ poukázal Matyáš.

V jarní části sezony se chtěl trutnovský závodník kvalifikovat do dospělé reprezentace a zajistit si místo v týmu pro mistrovství světa. Z nominačních závodů vedla cesta do švýcarského Muotathalu pro první čtyři. „Cirda“ skončil pátý. Nicméně, do dějiště šampionátu na přelomu května a června stejně odcestoval. Jako trenér.

Mezinárodní kanoistická federace (ICF) v rámci rozvojového programu mu nabídla pozici trenéra pro zahraniční kajakáře (např. z Brazílie, Japonska), kteří neměli svého vůdce a potřebovali někoho, kdo by byl s nimi schopný jít na vodu a najet jim stopu. „Ta řeka totiž byla extrémně těžká,“ poznamenal Matyáš k mistrovství na studené ledovcové Muotě.

Jeho někteří svěřenci byli i o více než deset let starší, takže vtipkovali, jaký mladík jim to dělá trenéra. „Ze začátku to s nimi bylo těžký, už po pár dnech ale zjistili, že si nebyli schopni zajistit skoro nic, a tak byli nakonec moc rádi, že jsem je tam zachraňoval,“ usmál se český průvodce, jenž si třítýdenní pobyt ve Švýcarsku užil, i když nesoutěžil.

Do závodní stopy se poté vrátil přes léto na Světových pohárech, které bral jako hlavní přípravu na vrchol sezony. Ten přišel v srpnu na mistrovství Evropy závodníků do 23 let v makedonském Skopje.

„Bylo to zajímavé, protože Makedonie je sama o sobě zajímavá lokalita na závody. Předtím jsme tam neabsolvovali ani jedno soustředění, protože je to daleko,“ poznamenal „Cirda“. Na řece Tresce se přesto česká reprezentace stala ziskem 33 medailí nejúspěšnější výpravou. Matyáš do této bilance přispěl v závodu hlídek v klasickém sjezdu, kde vyjel bronz s Vojtěchem Zapletalem a Adamem Neubertem.

V individuálních závodech se chtěl umístit v top ten. „Dnes už je v kategorii do 23 let největší světová konkurence, protože ti kluci vyhrávají i mistrovství světa dospělých. Chtěl jsem být do desítky, což se mi povedlo v dlouhém závodě, kde jsem skončil devátý s tím, že stačilo třeba pět vteřin a mohl jsem být pátý šestý. Ve sprintu jsem si vyjel A-finále, takže jsem celkově mohl být spokojený,“ ohlížel se za účinkováním na evropském šampionátu. „Byl jsem rád, že jsem udržel tempo se světovou špičkou.“

V domácích korytech řek se kajakář z Trutnova loučil s třiadvacítkáři mistrovským titulem v dlouhém sjezdu.

A potom na podzim zaznamenal podle svých slov jeden z největších dosavadních životních úspěchů. Ve dvojici s parťákem Adamem Satkem dopádloval třetí na Krumlovském vodáckém maratonu, jinak řečeno 36 kilometrů za 2 hodiny a 5 minut. „Je to největší říční maraton v Evropě a startovalo tam přes 1000 závodníků, tak to považuji za super výsledek,“ měl radost ze závodu, který spadal do evropské maratonské tour. Tuto sérii s o rok starším brněnským kolegou z reprezentace objel na podzim celou. Závodili v Irsku i Itálii, závod ve Francii pořadatelé zrušili dva dny před startem kvůli povodni. „Trošku jsme z toho byli zklamaní, ale i tak jsme toho už měli na konci sezony dost.“

Jenže to největší dobrodružství uplynulého roku mělo teprve přijít.

Trutnovský kajakář se v prosinci vypravil na měsíc do Číny. „Byl to skvělý zážitek.“

Číňané, kteří v poslední době stále více prahnou po větším sportovním vyžití, zveřejnili na webu ICF zprávu, že hledají dvacet kajakářů z různých odvětví, kteří přijedou do jejich země dělat kajakářskou osvětu.            Každý, kdo chtěl, tak mohl poslat výsledky, nějaké bio o sobě a na základě toho si pak Asiaté vybrali onu dvacítku vodních propagátorů.

Z České republiky je zaujali dva. Vojtěch Zapletal a Matyáš Zieris. Kamarádi a tréninkoví parťáci se tak stali účastníky mezinárodní expedice, která mezi sebou závodila na různých místech a řekách v Číně.

„Více méně se jednalo o malá města, jejichž názvy nic neřeknou, ale třeba hned první den jsme jeli na Jang-c'-ťiangu, což je obrovská řeka a pro Číňany stěžejní,“ vyprávěl „Cirda“ a doplnil: „Číňané tam řeky vnímají úplně jinak. Pro ně jsou hodně posvátné a v podstatě na ně, až na nějaké výjimky, nemají vůbec možnost chodit. Takže už jen to, že nás tam viděli jezdit, byl pro lidi nevšední pohled. “

Každému závodu předcházelo velkolepé zahájení a pro tamní obyvatelstvo to pomalu byla akce roku.

Matyáš a spol. zase poznali, že řeky pod Himalájemi jsou specifické. „Já bych řekl, že jsou šílený,“ ušklíbl se český reprezentant. „Když jsme tam přijeli, tak naše první reakce byly, že na to kašleme. Vypadalo to nebezpečně. Jak jsme u nás zvyklí na relativně nízké průtoky, tak i řeky v Alpách jsou proti tomu úplně mikro. Tady měla řeka průtok přes 1000 kubíků, takže ty peřeje byly fakt šílený,“ uvedl, že člověk se musel mít na pozoru, protože když trošku minul správnou stopu, tak se mohlo něco přihodit.

Pár kluků se v problémech ocitlo, „Cirdovi“ se naštěstí vyhnuly a všechno se mu podařilo projet. „Ve finále se mi povedly i závody.“ Na jednu stranu byl se svými výkony spokojený, ale na druhou i trošku zklamaný. Třikrát totiž obsadil čtvrté místo, když například v maratonu ztrácel na prvního dvě vteřiny, na druhého jednu a na třetího půl.

Jelikož s Vojtou Zapletalem oba rádi cestují, měsíční azyl v Číně jim poskytl parádní útočiště pro výlety do hor a mimo závodní program stále někam vyráželi.

Hory si Matyáš nyní užívá i po návratu domů. Na skialpech a běžkách. Student druhého ročníku FTVS bude také leden trávit ve škole. „Naštěstí mi vyhověli s individuálem, tak mám dobrý prostor pro přípravu,“ nechal se slyšet. A jelikož dostal výjimku, může se rovněž připojit k dospělé reprezentaci a na začátku února s ní zamíří na soustředění do španělského letoviska Empuriabrava.

Cíl nadcházející sezony má jasný: vyjet si dospělou reprezentaci a přípravu směřovat k mistrovství Evropy ve Slovinsku, které se uskuteční již květnu. Podmínka je stejná jako loni - v pořadí nominačních závodů být do čtvrtého místa. Pokud se to nepodaří, stane se součástí B-týmu, jehož členové mají od svazu hrazené Světové poháry.

„Dostat se do světové špičky, to teď asi pár let potrvá, ale myslím si, že když vydržím a bude mi držet zdraví a vyhýbat se mi zranění, tak mám šanci,“ myslí si trutnovský kajakář, jenž má prý jednu dobrou vlastnost. „Furt mě to baví, a i když se mi nepovede závod, tak mě to nezlomí,“ uzavírá.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz

foto: archiv Matyáše Zierise

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama