Pátek

9. prosince 2022

Nyní

Zítra

Svátek má

Věk pro mě nikdy nebyl překážkou, říká jubilant o životě s ping pongem

31. 5. 2022

Věk pro mě nikdy nebyl překážkou, říká jubilant o životě s ping pongem 24 snímků
Poprvé držel v ruce pálku pro stolní tenis v patnácti letech. Od té doby ji z ruky už téměř pustil. Není divu, že když Josef Pich před pár dny oslavil devadesátiny, jedna z oslav se konala v místě, kde strávil většinu pingpongového života.

V tělocvičně Základní školy Náchodská v Poříčí mají stolní tenisté zázemí desítky let. Od minulého týdne ale na stěně uvnitř haly visí novinka - dres zasloužilého hráče, trenéra a funkcionáře Josefa Picha. „Jsem v síni slávy!“ děkoval s úsměvem na tváři kamarádům, když dres slavnostně odhalili.

Jubilant začal se stolním tenisem těsně po druhé světové válce, v roce 1947. „Byl jsem z chudé rodiny. V létě jsem hrál fotbal, balón jsme si tehdy ještě šněrovali. No a v zimě jsem hrál ping pong. Byly to dva levné sporty,“ přiznal.

Poprvé si stolní tenis vyzkoušel právě v poříčské školní tělocvičně. Oficiální soutěže ale začal hrát až po návratu z vojny, v roce 1954. A vydrželo mu to až do ledna 2018, kdy odehrál poslední mistrovský zápas mezi veterány. „Vždycky mě to bavilo, a pořád mě to baví! Věk pro mě nikdy nebyl překážkou,“ prohlásil.

Nejen kolegové a kamarádi ho obdivují pro jeho sportovní dlouhověkost a pro nadšení, s jakým se hře věnoval. Sám označuje ping pong jako příjemný sport. „Pocit z vítězství v zápase je krásný. Když ale vítězí družstvo a já k tomu přispěju nějakými body, to je pro mě obrovská radost,“ zdůraznil.

Soupeři na něm obdivovali rychlost a eleganci, s jakou se díky hbitým nohám pohyboval za stolem. A tak díky tomu vyhrával zápasy i ve vysokém věku. Například v roce 2013 byl třetí na republikovém šampionátu pro hráče nad 80 let. Startoval rovněž na evropském šampionátu v chorvatské Poreči. „A to tam byla velká konkurence,“ připomněl Josef Pich.

Aktuální zdravotní stav mu sice momentálně neumožňuje návrat k zelenému stolu, ale pokud to jen trochu půjde, chce se ještě vrátit do hry. Zvládne se ještě trefit pálkou a míčkem se na soupeřovu polovinu malého stolu? „To není problém, to už po těch letech máte jako reflex. A kdo to umí líp, ten vyhrává,“ řekl nadšeně.

A co říká o jubilantovi Josefu Pichovi jeho kolega Radek Libnar, předseda oddílu TJ Trutnov - Poříčí? „V první řadě je to obrovský srdcař. Nejde zapomenout, co všechno pro náš oddíl udělal. Pro všechny generace v oddíle je vždy maximálně komunikativní. Za druhé: Co řekl, to vždy platilo. V každé situaci byl pozitivně naladěný. Má pravidlo: Klid, ono to nějak dopadne! A za třetí: Lidsky je to velmi kvalitní člověk. A hlavně je to můj velmi dobrý kamarád!“

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek