reklama 

Pan Odyssea aneb Dobrodruh z Vlčic, který vládne Alpám

17.2.2015  •  Zimní sporty  • 
čtenost 1048

Trutnov - Třikrát během devíti let vyhrál musher Radek Havrda (41) alpský závod psích spřežení La Grande Odyssée. Naposledy letos v lednu. Přitom před závodem se obával, jestli bude stačit na zahraniční soupeře, kteří trénují v lepších podmínkách. Všechny porazil. „Problémy má každý. Jde o to, jak se k problému postavit a jak ho vyřešit,“ tvrdí.

Pan Odyssea aneb Dobrodruh z Vlčic, který vládne Alpám

Když nás vítá u sebe doma ve Vlčicích u Trutnova, seběhne se k plotu kromě něj uvítací výbor - osmadvacet psů. „Na Odysseu jich se mnou jela půlka. Doma tak manželce na krmení zbylo pouhých čtrnáct,“ vítá nás s úsměvem.

Přivezli jsme pejskům trochu pamlsků. Havrda je rozhodí mezi psy a když se smečka trochu zklidní, hned některé pochválí. „Tahle černá čtyřletá fenka Uda, to je vůdce smečky, nejzásadnější a nejlepší pes. Vyhrála i zlatý postroj pro nejlepšího psa. Je sice trochu ztřeštěná, ale odběhla všechny etapy v čele smečky jako lídr, což je zázrak. Jen jednou jsem ji zapřáhl do druhé lajny,“ říká Havrda.

DSC 0128

O slovo se ale hlásí i další. Třeba Roxie, zkušený lídr, který běžel odysseu už pětkrát a má na kontě dvě vítězství. „Líbilo se se mi, jak běžela v lídru tady Wiki, dvouapůlletá fena. A tahle s každým okem jiným, to je tříapůlletá Wendy. Říkám jí kulturista, protože má neskutečně hodně vyrýsované svaly. Proti tomu tady šedá dvouletá Zora, je hodně hubená. Měla v Alpách průjem, což je znát,“ ukazuje na nejmladšího psa ze spřežení, které Havrdu v Alpách dovezlo k titulu.

Při pohledu na Havrdův dvorek se ani nechce říct, že by to mohlo být místo, kde žijí a trénují vítězové. Ale psi poslouchají svého pána na slovo, a když se někam pohne, jakoby se strhla psí lavina. Všichni pádí za ním. „Je to banda nevycválaná. Před chvíli tudy jel prodavač kůží a pouštěl z repráku dechovku, takže vyváděli,“ říká Havrdova manželka Eva.

Bgdvltiwmtutbhvuzgktmtktanvsawuty291dhvyawvyltex
Momentka z alpského závodu. Radek Havrda jede v červeném dresu lídra.

Ale sousedi jsou podle všeho na psí dovádění zvyklí. „Dvakrát denně psi pouštím, to sousedi poznají. Přibývá mi starších psů, kteří už s námi netrénují. Když jedu s těmi mladšími na trénink, ti co zůstávají, by chtěli taky. Tak holt dělají binčus,“ přiznává Radek Havrda.

Během pár minut je jasné, že starat se o takovou smečku není žádná legrace. Hárající feny je potřeba oddělit do vlastních kotců, zatímco ostatní zůstávají ve výběhu. Do toho starost o rodinu, dům a práce. To se přece nedá stihnout. A už vůbec ne, když přípravy na zimní sezonu vrcholí. „V listopadu, prosince a lednu toho je fakt hodně. Od časného rána se psy, prakticky celé dopoledne. Po obědě je člověk schopen udělat něco málo udělat do práce, ale spíš drobné věci. A večer zase se psy. Nakrmit, uklidit, pustit je, nechat proběhnout, a tak dále. Se psy jsem osm až deset hodin denně,“ říká Havrda.

Havrdova vítězná smečka

Uda, Roxie, Sep, Wiky, Ula, Ursi, Uffo, Tony, Smile, Sony, Santo, Stinger, Wendy, Zora.

Na spánek mu tak zbývá pět až šest hodin denně. „Někdo mě ujišťoval, že to je dost, že prý si oddělá v práci osmičku, pak doma zbytek dne leží na gauči a že mu pak šest hodin spánku stačí. Akorát, že já nedělám osm hodin, ale defacto osmnáct,“ usmívá se věčně dobře naladěný vlčický dobrodruh.

Napadá mě otázka, kolik toho naspí čtyřnozí svěřenci. Potvrzuje se ale moje obava, že něco takového nikdo neměří. Když neběhají, tak odpočívají. A protože na rozdíl od pána nemusí do práce, určitě spí osm hodin, shodneme se. „Mám ověřené, že psi kopírují režim člověka. Kamarád se stěžoval, že mu ráno nechtějí vstávat. Jenže on taky není ranní ptáče. On je spíš noční pták. Když pak jednou za čas vstane brzy ráno, aby potrénoval, tak psi nechtějí,“ zdůrazňuje.

5Radek Havrda v červeném dresu lídra alpského závodu. Slovák Miloš Gonda a Francouz Rémy Coste na něj letos nestačili.

Porovnání domácích tréninkových podmínek vítěze Havrdy a dalších dvou ze stupňů vítězů kulhá především kvůli klimatickým podmínkám a materiálnímu či finančnímu zázemí. Druhý Slovák Miloš Gonda žije a trénuje ve švédské Kiruně, kde panují ideální sněhové. Francouz Rémy Coste (coby úspěšný podnikatel) má zase obrovské finanční možnosti. „Zatímco já převážel psy v přepraváku za autem, on měl velký autobus a v něm veškeré luxusní zázemí včetně noclehu. Kotce pro psy, sprchu, záchod, prostě všechno. Jako jediný neměl střevní potíže na bivaku, protože se nestravoval hromadně, ale ve vlastním autobuse,“ připomíná epidemii, která zasáhla v Alpách mushery, psy i pořadatele.

Konkurent ale zároveň Havrdův kamarád Miloš Gonda se dokonce přijel do Vlčic podívat. Když viděl, v jakých podmínkách trénuje Radek Havrda, rovnou přiznal, že by mushing vzdal. „Ve Švédsku má mnohem lepší podmínky. On se stará jen o psy. Vozí s nimi turisty, takže jsou vlastně pořád v tréninku, o nic dalšího se nemusí starat. On si tam může trénovat defacto kdykoliv a dělat jen psy. Já musím taky někdy do práce,“ dodává Havrda.

Recept na vítězství se skrývá v Havrdově osobitém přístupu ke psům. Jak ve volném čase, v tréninku, nebo tak při závodě. Při pauzách v závodě jako jeden z mála pouští psi na volno. Nemusí mít strach, že by se někam zaběhli na dělali problémy. „Dojde lépe k uvolnění svalů, lépe se pozná, jestli třeba není pes zraněný,“ vysvětluje.

DSC 0180

V extrémních zimách při bivaku pod širým nebem bral některé psi do stanu. Letos jim pro nocleh vezl deky. „Lehli si na slámu a každý pár jsem přikryl dekou, což se hodně dělá ve Skandinávii. Někteří se odkopávali, nebyli zvyklí, ale nakonec byli rádi,“ ujišťuje. V Alpách se navíc mohl spolehnout na dva vzorné pomocníky, tzv. handlery: Zbyňka Hrušku a Jirku Rolečka. Museli totálně vyčerpaného Havrdu zastoupit i při závěrečné alpské oslavě.

Jenže sotva se Havrda vrátil domů, ještě ani nestihl načerpat nové fyzické síly, už plánuje další akce. Původně měl je dva ruské závody - v Kalevale a na Volze. Kvůli ekonomickému embargu Západu ale soutěže nebudou. „Lidé, podnikatelé a banky tam kvůli embargu nemají peníze, takže závody psích spřežení zrušili. Na poslední chvíli jsme se tedy přihlásili aspoň na sprintový závod v Jakuszycích na polské straně Krkonoš (kde nakonec dojeli třetí - pozn. redakce). A když bude sníh, tak by se mohla jet Ledová jízda, startovalo by se v sobotu 28. února v Dolním Dvoře,“ upozorňuje Havrda.

Jenže, aby toho nebylo málo, Havrda si přidělává další starosti. Pustil se ještě do zemědělství, má třicet ovcí. „Ferda Mravenec, práce všeho druhu,“ hlásí Havrdova žena Eva. „No jo, manželka z toho měla radost. Mě to ale baví víc, než některé jiné věci. Sice to není na uživení, spíš přivýdělek. Mám prostě zvířata rád. A hodně mi s tím pomáhá i táta,“ dodává Radek Havrda.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Pavel Cajthaml a Delphine Anauld, LGO

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama