reklama 

Fujavice a desetičlenná družstva, vzpomíná na krkonošskou klasiku Rudolf Kasper

27.2.2018  •  Zimní sporty  • 
čtenost 882

Trutnov - Velký sportovec tělem i duší. Také to je trutnovský podnikatel Rudolf Kasper, který nyní ještě více provázal spolupráci s Krkonošskou 70 v běhu na lyžích, nejstarším běžkařským závodem v naší republice. A příští rok by toto pouto chtěl upevnit i tím, že by se po třiceti letech znovu postavil na start závodu jako jeho přímý účastník.

Fujavice a desetičlenná družstva, vzpomíná na krkonošskou klasiku Rudolf Kasper

Proč jste se rozhodl Krkonošskou 70 podpořit jako partner závodu?
Z několika důvodů. Jednak proto, že mám vztah k běžeckému lyžování, kterému jsem se v mládí věnoval. Jednak proto, že konkrétně ke Krkonošské sedmdesátce mám také nějaký vztah, mám odjeto několik ročníků. A podpořit závod jsem se rozhodl i kvůli tomu, že akce a sportovní vyžití tohoto typu je to nejlepší, co lidi může potkat.

Kdy jste na K70 závodil?
Moje sportovní výkony se tam odehrávaly tak před čtyřiceti až pětatřiceti lety. Byl jsem na vysoké škole a tam jsem běhal za stavárnu. Ale je pravda, že sedmdesátku jsem jezdil také za Lokomotivu, v té době za lyžaře. Potom přišlo období, kdy už jsem na lyžaře neměl, tak poslední závod jsem jel s plavci, to mohl být tak rok 1988.

Kolik závodů celkem jste tedy absolvoval?
Myslím, že šest nebo sedm.

Jak jste si na lyžích počínal?
Já jsem nebyl dobrý. Vlastně závodně jsem na běžkách začal až v devatenácti, do té doby jsem byl cyklista. Když jsem ale odešel na studium do Prahy, musel jsem s cyklistikou z časových důvodů skončit a začal jsem běhat na lyžích. Učil jsem se to. Na sedmdesátce jsem ale vždy jezdil normálně s Trutnováky v družstvech o první místo. A bylo tak, že někdy jsem visel na laně já a někdy zase někdo jiný. Sedmdesátka byla v tomhle vždycky specifická. Nevím, jak je to teď, ale dříve byla nevyzpytatelná tím, jak se navíc jezdila ještě nahoře. Ten, o kom se předpokládalo, že bude ten nejsilnější a bude táhnout, tak kolikrát tam skončil na laně.

Jak na to vzpomínáte?
Já nejraději vzpomínám na ten klasický závod, kdy jsme jezdili v desetičlenných družstvech, tenkrát jsem takhle odjel všechny. Byla to velmi náročná disciplína, protože se počítal čas toho posledního, ale o to víc to bylo týmovější. Každému závodu vždycky předcházela technicko-organizační příprava v restauraci Havaj na Kryblici, kde se třeba řešilo, kdo poveze lano a tak. Vzpomínám na ty fujavice nahoře, jak se jezdilo vyloženě po hřebenech, dnes už taková sedmdesátka není a vede jinudy. Závod má ale pořád svoje kouzlo.

A to přetrvává již 63 let. Co říkáte na to, že se tradice tohoto nejstaršího závodu v republice udržela takhle dlouho a Krkonošská 70 se stále pořádá?
Je to určitě nádherné a myslím si, že je právě dobře, že se toho prostě drží parta nadšenců, kteří mají vztah jak k tomu sportu, tak ke Krkonoším. Věřím, že teď můžeme společně závod i pozvednout a na tu tradici navázat.

Během našeho setkání jste prozradil, že na příštím ročníku se chcete vrátit do závodní stopy. Jak se budete připravovat?
Tak já vám řeknu, jakou mám ideální představu o svojí přípravě. (usmívá se) Až bude teplo, protože teď tomu tréninku moc nedám, začnu jezdit na kole. Za loňský rok jsem najel asi osm tisíc kilometrů. Do toho jsem ještě s hůlkami po kopcích nachodil dva tisíce a k tomu ještě nějaké to plavání a cvičení. Už teď mám naplánované, že až 19. listopadu skončím na Kanárech s kolem, kde budu asi pět týdnů, tak po návratu domů přesedlám na běžky a budu jezdit na Černou horu. A myslím, že to bude stačit.

Kolikrát jste byl na běžkách v letošní zimě?
Mockrát ne. Asi jen šestkrát nebo sedmkrát.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama