reklama 

Je to v háji, myslel si Holub, ale pak slavil nejnapínavější vítězství

18.3.2019  •  Zimní sporty  • 
čtenost 1088

Krkonošskou sedmdesátku v běhu na lyžích vyhrál Petr Holub už několikrát, určitě více než pětkrát, nicméně o těch pěti posledních triumfech se teď hodně mluví. A ještě aby ne. Být na první místě pětkrát v řadě, tak to klobouk dolů! Kdo ví, jestli se dokonce nejedná o rekordní zápis nejstaršího lyžařského maratonu v republice. Ale pozor! Nesmíme opomenout ani na Jana Fišnara, jenž byl vždy jeho parťákem v hlídce, která si podmanila sedmdesátku v letech 2015, 2016, 2017, 2018 a 2019.

Je to v háji, myslel si Holub, ale pak slavil nejnapínavější vítězství

„Je to super, ale letos už jsme tomu moc nevěřili, že vyhrajeme. Po těch peripetiích v průběhu týdne, kdy jsme na poslední chvíli sháněli nějaké kluky do týmu, a pak i vzhledem k tomu, jak se závod vyvíjel,“ nechal se slyšet Petr Holub, kterého nervovalo i počasí, když viděl, jak den předtím prší.

Pro Kasper - Swix Team to ale zase dopadlo dobře, ač mu před závodem kvůli zdravotním problémům vypadli ze sestavy dva členové - Petr Javůrek a Karel Randák. Místo nich šéf KST Stanislav Opočenský ale narychlo sehnal adekvátní náhradníky - bývalého olympijského sdruženáře Ladislava Rygla a Matěje Kubinu z Benecka. Pátým do party byl Tomáš Veber, jenž přispěl k prvenství družstva už loni i předloni.

Holub a spol. si na kombinézách vezli startovní číslo 1 a jejich největší soupeř Rossignol racing team měl dvojku, takže od startu jeli až nahoru na Pláně spolu. Na pohodu. Já jsem furt čekal, kdy nám nastoupí, ale kupodivu nenastoupili,“ sdělil trutnovský lyžař k úvodní pasáži závodu, která rozpálí (někdy spíše utaví) lyžaře brutálním výšlapem modré sjezdovky ze Svatého Petra.

Na zledovatělé trati na vršku pak do vedení přeci jen odskočil Rossignol racing team a to dokonce tak, že ho hlídka Kasper - Swix Teamu ztratila z dohledu. „To jsem si říkal, že je to ztracený, že se ten jejich náskok bude zvětšovat. A měl jsem pravdu, protože v jednu chvíli nám na Černé hoře hlásili, že jsme za nimi už skoro tři minuty,“ popisoval Holub.

Kasperáci teoreticky mohli jet rychleji, ale nechtěli hrotit tempo kvůli Tomáši Vebrovi. O tom je to jedinečné kouzlo týmového závodu, že nemůžete myslet jen na sebe. Když ale na Černé hoře poznali, že se láme chleba, Ladislav Rygl si ho navázal na špagát a rázem družstvo zrychlilo. „Původně jsem chtěl, aby si Láďa vzal Tomáše na špagát už směrem na Černou, protože mi přišlo, že jedeme relativně pomalu, ale nakonec to bylo dobré rozhodnutí počkat, protože bychom ho asi utavili,“ nastínil Holub.

On sám už byl v minulosti také párkrát přivázaný na lanu, a tak ví, jaké to je a jak to pak hodně pomůže. „Strašně důležitý je ale to, kdy si řekneš, že na ten špagát půjdeš,“ podotkl třiapadesátiletý zkušený závodník. „Když na špagát jdeš a jsi už ruplý, tak se z toho nedostaneš. Lepší je si říct trošku dřív, když máš ještě nějaké síly, ale cítíš, že ti odchází,“ dodal.

Ve stíhací jízdě za Rossignol racing teamem povzbudila obhájce prvenství i zpráva, že také soupeř už má pěkně „poblitýho“ kluka na gumě, takže v jednom z kopců už je Holub a Fišnar, kteří byli odjetí od zbývajících třech členů, v podstatě dorazili. „Domluvili jsme se, že pojedeme takhle. Láďa bude mít pod kontrolou Tomáše a vzadu s ním zůstane ještě Matěj pro případ, že by vystřídal Láďu v tahání.“

Klíčový moment krkonošského maratonu se udál na poslední občerstvovačce u Srubu. Když tam muži v oranžovo-černých kombinézách sjížděli, domluvili se, že občerstvovat nebudou. Vezli si ještě nějaké gely a podělili se o ně. Když dorazili ke Srubu, naskytl se jim obrázek na energii doplňujícího soupeře. „My jsme tamtudy jen prolítli, a protože tam byl mumraj ostatních závodníků z dalších distancí, ani nezareagovali, tak jsme jim odjeli,“ přiblížil Petr Holub rozhodující okamžik závodu.

Do cíle zbývalo asi dvanáct kilometrů a před nimi už jen jeden dvoukilometrový kopec. „V něm jsme se kousli a dali jsme do toho úplně všechno. Klobouk dolů před Láďou a taky Tomášem, jak to zvládli,“ chválil svoje parťáky. O vítězství už se připravit nenechali a ve Svatém Petru, kde své hrdiny vyhlíželo ostatní početné osazenstvo Kasper - Swix Teamu, byli králové K70 s dvouminutovým náskokem a dokonce o dvacet minut rychleji než loni. „Byl dobrý sníh, takže to ani moc neměklo jako třeba v jiných ročnících,“ konstatoval Petr Holub.

Speciálně on v cíli zářil a měl ze zkompletování triumfální pětiletky obrovskou radost. „Těžko říct, jak dlouho ta naše série může trvat. Letos jsem si už fakt říkal, že je to v háji a nakonec jsme ji ještě prodloužili. Všichni se na nás chystají a asi už nás mají plné zuby,“ vyprávěl, že kluci z Rossignolu musejí být asi hodně zklamaní. „V průběhu závodu jsem si říkal, že dojedeme druzí, že na to nemáme ani papírově. Vždyť za celý rok jsem ani jednoho z nich neporazil, tohle je ale opravdu jiný závod,“ podotkl.

Petr Holub si svou první Krkonošskou 70 dal před třiceti lety ještě v desetičlenné hlídce za Papírny Svoboda nad Úpou a od té doby je pravidelným účastníkem. Vynechal jen pár závodů, kdy nebyly podmínky, nebo kdy měl zlomený palec. „Je to můj nejoblíbenější závod! A letošní vítězství? Nedá se to porovnávat, ale je pravda, že bylo rozhodně nejnapínavější,“ uzavřel.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz

foto: Miloš Šálek

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama