Jak bruslit rychleji na lyžích?

Rozvoji bruslení napomohl poměrně rychlý vývoj lyžařského vybavení a strojová úprava tratí. Na první pohled se technika v posledních deseti letech nezměnila, ale jakmile zhlédneme staré záznamy z OH a MS, zaznamenáme poměrně markantní rozdíl.

„Již delší dobu pobývám v Norsku a během mých prvních dvou let jsem byl v poměrně úzkém kontaktu s Audunem Svartdalem, který je v této zemi považován za jakéhosi guru techniky a spolupracuje s řadou vynikajících lyžařů, biatlonistů a „kombiňáků“. Od začátku se mi líbilo, jakým způsobem Audun se sportovci komunikuje. Při kurzech KST tedy vycházíme z norské metodiky a na techniku se díváme stejnou optikou. Snažíme se vyvarovat, aby nedocházelo k rozličným informacím od našich trenérů,“ vypravuje trenér norské mládeže a rodák z Trutnova Jakub Opočenský.

Mnohdy náročné postupy a termíny se snaží se svými kolegy vyložit stručně a pochopitelně. K ukázce využívají též jednoduché cviky a názornou zpětnou vazbu. Další aspekt, na který klademe důraz u techniky v běhu na lyžích, je identifikace nedostatků a jejich následná náprava v co nejpřirozenějším pořadí,“ říká.

V posledních letech také roste význam tréninku na kolečkových lyžích. V tomto ohledu by však cílem běžců na lyžích mělo být primárně vždy přiblížení se technice na lyžích. Pro trénink techniky je důležitá její jasná filozofie a zároveň základní úroveň zejména síly a motoriky. Každý trénink na lyžích by měl být současně tréninkem techniky. Chceme-li se zlepšit, měli bychom se vždy snažit provádět pohyb co nejlépe.

Rozšíření závodů ve sprintu v běhu na lyžích mělo dopad i na rozvoj techniky v distančních závodech. Čím rychleji se na lyžích pohybujeme, tím jsou kladeny vyšší nároky na rovnováhu. Delší trvání každého pohybového cyklu vyžaduje velkou svalovou sílu, dobrou koordinaci a zapojení dílčích tělesných komponentů, motoriku a timing.

Běžci na lyžích měli vždy velice dobře vyvinuté svalstvo dolních končetin a horní poloviny těla. V posledních letech se ale do centra zájmu dostala oblast kolem středu těla, pánev a práce boků na lyžích. Ať už se jedná o cviky síly nebo imitační cvičení všechno musí probíhat v kontextu transferu na lyže či kolečkové lyže.

Nutno říci, že technika na kolečkových lyžích má též svá specifika, ale pokud chce sportovec dosahovat kvalitních výkonů v zimě, je potřeba zahrnovat i tento tréninkový prostředek.

Základním předpokladem k zvládnutí techniky je stabilita, pohyblivost a koordinace.

Stabilita je schopnost mít pod kontrolou klouby a kloubní řetězce. Kontrola specifické pozice nad lyžemi, spolupráce horní poloviny těla, boky/pánev, koleno/kotník

Pohyblivost je schopnost pohybu v průběhu pohybových řetězců. Pro pohyblivost na lyžích je nezbytný dostatečný rozsah pohybu v kotníku a uvolněný pohyb zejména v ramenou, abychom se dostávali do specifických pozic.

Koordinace je schopnost koordinovat pohyby těla. Na lyžích se jedná o pohybovou souhru horních a dolních končetin se správným načasováním a ideálním držením těla v nestabilních podmínkách.

Základní techniky bruslení:
„houpavý“, „jedna-jedna“, „pajdák“

Při technice „houpavém“ a „jedna-jedna“ fungují prakticky stejné principy.

Technika oboustranné bruslení dvoudobé symetrické „houpavý“

Používá se při relativně vysoké rychlosti převážně v lehkém profilu. Nejčastěji se používá při vyšší rychlosti a lehčím terénu. Typickým znakem je velký rozsah pohybu a delší skluz.

Technika oboustranné bruslení jednodobé „jedna-jedna“

Nejčastěji se používá při středně velké rychlosti a středně těžkém terénu. Při „jedna-jedna“ dochází k největšímu využití síly a namáhání horní poloviny těla. Zapojujeme jak svalstvo centra těla, tak zádové svalstvo při souhře s pažemi bez toho, abychom přeháněli vertikální pohyb. Záběr holemi je při této technice nejsilnější ze všech technik bruslení. Nohy pracují velice dynamicky a základní pozice je poměrně vysoko, čímž dosáhneme většího účinku gravitační síly. Mnozí též drží hole příliš blízko u těla nebo naopak vytáčejí lokty vně, což zhoršuje potenciál optimálního přenosu síly skrze hole. Nutné je se také vyhnout rotacím v bocích.

Technika bruslení dvoudobé asymetrické „pajdák“

Používá se při pomalé rychlosti do kopce. U této varianty máme několik obměn: skluzný, naskakovaný, s nízkou a vysokou frekvencí.

Pokud chce člověk zlepšit techniku na lyžích, je zapotřebí, aby v tréninku zařazoval cvičení bez holí. Díky vývoji rychlejší technika postupně přebíjí techniku pomalejší. Tam, kde dříve závodníci jezdili „pajdákem“, dnes jezdí jedna-jedna atd. Technika je dynamičtější a v podstatě funguje oboustranný transfer mezi klasikou a bruslením. U klasiky dominuje soupaž a u bruslení jedna-jedna. Všechny tréninky na lyžích/kolečkových lyžích jsou tréninkem techniky a vyžadují poměrně vysokou koncentraci. Pokud se chceme soustředit pouze na svůj výkon, je třeba mít rozestup od ostatních ve skupině a nejezdit příliš blízko za sebou.

Při každém tréninku je dobré mít na mysli nějaký konkrétní úkol, na který se chci zaměřit. Nezapomeňte, že poutka u hůlek by měla být dostatečně utažena, abyste mohli hole lehce vypouštět. Rychlost pohybu na trati ovlivňuje délka pohybového cyklu a frekvence. Každý má svůj individuální styl vzhledem k somatotypu svého těla. Analýzu celkového pohybu je tedy třeba hodnotit v celkovém kontextu tělesných a silových možností. Závěrem se dá očekávat, že v následujících letech bude zapotřebí věnovat pozornost motorice, síle a základní úrovni techniky. Rychlost na trati se bude zvyšovat a pohybový cyklus se bude prodlužovat. Základy techniky jsou v obecné rovině neměnné. Lze ovšem předpokládat, že pojetí závodní techniky se bude stále vyvíjet a to co platí letos, nemusí platit příští rok.

(jop, bog)
redakce@trutnovinky.cz
foto, video: Matěj Opočenský, Michael Mráz