reklama 

Film o Wonkovi tak trochu vaří z vody, očekává se ale živá diskuse

6.11.2014  •  Trutnovinky blog  • 
čtenost 1409

Přiznám se bez mučení, že když jsem v pondělí odcházel z vrchlabského muzea z projekce dokumentárního filmu Pavel Wonka se zavazuje, jíž se osobně zúčastnila režisérka tohoto opusu Libuše Rudinská, byl jsem trochu v rozpacích. Měl jsem dojem, že postavit film, který podle režisérky vznikal tři roky, na kusu papíru, na němž se Wonka, jenž zemřel v roce 1988 v komunistickém kriminále, zavazuje k dobrovolné spolupráci s kontrarozvědkou, mně přišlo tak trochu málo.

Film o Wonkovi tak trochu vaří z vody, očekává se ale živá diskuse

Není totiž jasné, zda lejstro nepodepsal pod nátlakem či pod jinými neblahými metodami, které tehdy používala Státní bezpečnost. Navíc ve filmu dostávají prostor v hojné míře estébáci, o jejichž slovech bych skutečně pochyboval a nebral bych je za bernou minci. Byli to vždy mistři lží, úskoků a účelových manipulací. „Proč by ještě po pětadvaceti letech lhali?“ reagovala při besedě po filmu režisérka na můj dotaz, zda se jí zdají výpovědi estébáků věrohodné.

Myslím, že nikdo z nich neměl zájem na tom, aby Wonka, který je po smrti a nemůže se bránit, vyšel z filmu dobře nebo aspoň uspokojivě. Kromě toho Rudinská sama přiznala, že potřebné materiály byly zničeny v roce 1989 a výpovědi příslušníků StB nejdou ověřit. To je tedy sakra málo k natočení filmu, který měl ukázat druhou, řekněme ne příliš lichotivou Wonkovu tvář. Čtěte také.

Pavel Wonka

Tento vrchlabský rodák měl zcela jistě mnoho špatných vlastností. Byl, jak říkají pamětníci, trochu neřízená sebestředná střela, fanfarón, měl rozmanité, trochu přemrštěné ambice a zvýšené ego. Kdo ale nedisponuje špatnými vlastnostmi?  Nikdy se však nestal agentem StB, který by své kamarády a známé udával. To se tedy ani náhodou neprokázalo, i když estébáci říkají, že se nestal agentem, protože byl nespolehlivý. Tak tomuto tvrzení se musím smát. Znám bohužel několik udavačů, o jejichž spolehlivosti by se dalo pochybovat.

Wonka byl naopak hlavně neústupný, rád provokoval, a to se komunistické moci vůbec nelíbilo. Domnívám se, že ten, kdo si uvědomoval, koho má v podobě tehdejších vládců před sebou, věděl, že téměř každý prostředek vzdoru je správný. Wonka vzdoroval a nakonec za to zaplatil životem. „Zemřel na nedostatek sebeúcty,“ řekl ve filmu disident František „Čuňas“ Stárek. Kdo z občanů měl tehdy dost odvahy, aby takto veřejně proti moci vystupoval. Jen hrstka.

P1120456

Film Libuše Rudinské obsahuje určitě několik zajímavých míst. Bohužel však u mě převládá dojem, že se autorka příliš nesnažila vcítit do Wonkovy osoby a v přímočarém „tahu na branku“ ztratila odstup. Podle mého soudu se nedokázala zcela vypořádat s množstvím materiálu, který k natočení filmu nasbírala.

Nevadí mi, právě naopak, že se režisérka snažila Wonku demytizovat, ale nemyslím si, že to udělala příliš šťastně. Každopádně její dokument nepochybně vyvolá řadu diskusí. I o to režisérce šlo. Pokud se tak stane, možná, že vyjdou na povrch další skutečnosti, které by mohly přispět k vytvoření jakéhosi celkového, snad komplexního náhledu na Pavla Wonku.  Pro některé spolupracovníka StB, pro jiné nedotknutelnou modlu a oběť komunistického režimu.

Hynek  Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama