reklama 

Cílem je nebýt v opozici, říká lídr sociálních demokratů Roman Hásek

29.9.2014  •  Volby 2014  • 
čtenost 1727

Trutnov - Do komunálních voleb jde už poněkolikáté, ale poprvé povede sociální demokraty (ČSSD) jako jednička. Už třikrát ve volbách uspěl, městským zastupitelem je nepřetržitě od roku 2002. Zatím ale jen opozičním. Nyní míří výš. V předvolebním rozhovoru Trutnovinkám prozradil, že strana má za cíl dostat se do městské rady - Roman Hásek (47 let, číslo 1 na kandidátce ČSSD).

Cílem je nebýt v opozici, říká lídr sociálních demokratů Roman Hásek

Pane Hásku, proč vůbec chcete být trutnovským starostou?
Přiznám se, že to nechápu jako „být starostou“. Prvotním cílem je dostat se do zastupitelstva a po letech nebýt v opozici. Nejde teď o to, si nějak rozdělovat funkce, nebo se bavit o tom, kdo bude nebo nebude starosta. Dal jsem si i podmínku, že na kandidátce bude vepředu deset lidí, kteří mají nějaké zkušenosti, mají schopnost pracovat, jsou to féroví lidé. A dát s nimi dohromady tým, který nás dotáhne samozřejmě k vítězství, a když ne k vítězství, tak aspoň k tomu, že budeme schopni se podílet na nějaké koalici. Teprve potom bych diskutoval o tom, kdo bude starostou. Neberu to jako svůj osobní cíl, být starostou. Cílem je být zastupitel a nebýt v opozici, o které mělo tohle město vždycky pocit, že jsme destruktivní, a konečně se třeba na něčem se podílet. Myslím, že máme dobré nápady i chuť něco dělat.

Ale tím, že jste lídrem, tak případné volební vítězství by automaticky znamenalo, že můžete sestavovat koalici a musíte počítat s tím, že budete starostou…
Pokud bude taková velká vůle, takové vítězství, tak i to je samozřejmě jedna z možností. Ale jsem realista, pesimističtější realista, takže bych spíš viděl, že budeme v koalici, postupně, ten krok... To není nyní cesta za starostováním. Starosta není město, starosta je představitel. Asi nejvýznamnější roli hraje rada.

Pozice starosty je klíčová. Vliv toho, když něco řekne starosta, je přece velmi silný?
Je, to chápu. Připravujeme se na jinou pozici, pakliže přijde situace, že bychom zvítězili, tak ona otázka přijde na řadu v momentě, kdy vyhrajeme. Jsem opatrný, nemám teď momentálně tak vysoké cíle, abych řekl: jo budu starostou. Chceme zvítězit a být tak významným partnerem, abychom se mohli dostat do nějakého koaličního uskupení.

Roman Hásek

- vystudoval gymnázium v Nové Pace, Pedagogickou fakultu Hradec Králové – učitelství biologie a chemie na školský managemetn na Univerzitě Karlově Praha.
- v letech 1992 až 1999 byl řadovým učitelem na Základní škole Komenského, v letech 1999 až 2011 byl jejíím ředitel. Pak krátce působil v soukromém sektoru jako personální ředitel.
- od roku 2012 ředitel trutnovské zdravotnické školy.
- zastupitelem města je nepřetržitě od roku 2002.

V životopise, kterým se prezentujete před voliči, jste uvedl, že jste v letech 2011 a 2012 byl personálním ředitelem. Neupřesnil jste ale kde.
Ve firmě SaarGummi Červený Kostelec. Jestli vás to zajímá, byla to významná zkušenost. Myslím si, že je to práce velmi tvrdá a odcházel jsem odsud, že jsem nabral nějakou zkušenost a že to asi nebude můj šálek kávy v tom smyslu, že to je úplně jiný svět, než školství. Opravdu mě to posunulo, naučil jsem se spoustu věcí a naučil se a poznal, že svět není jen laskavá škola. Je to tvrdý byznys, jde tam převážně o peníze a lidé jsou až na druhém místě. Když někdo říká, že ve školství je špatně, tak není špatně. Je tam dobře.

Proč jste vlastně předtím odešel z postu ředitele Základní školy Komenského?
Nebyl to jeden důvod. Člověk se chtěl někam posunout, dělal jsem to dvanáct let, říkal jsem si, třeba už jsme z toho vyčerpaný. Byly tam trošku nějaké osobní důvody, říkal jsem si, že už ti lidé mě mohli mít třeba plné zuby, třeba jsem chtěl dokázat něco víc a nebudu nic nalhávat, byla tam i významná finanční pobídka. Plat tam byl úplně o něčem jiném. Byl tam konkurs, do kterého jsem šel, říkal jsem si, nemám v něm co ztratit. Trochu jsem nepočítal s tím, že bych ho mohl vyhrát. Tak jsem se k tomu musel nějak postavit. Dlouho jsem byl rozhodnut, že tam nepůjdu, ale nechal jsem se zlomit.

Dozvěděl jsem se od vašich stranických kolegů, že v Trutnově nebydlíte. Trvalé bydliště tady mít ale musíte, protože jinak byste nemohl kandidovat. Upřesněte, jak to máte?
Pracuji v Trutnově, mám tady byt a mám i dům v Červeném Kostelci. Bydlím na střídačku. Používám byt, když jsem tady v Trutnově, někdy jsem v Červeném Kostelci.

Ptám se proto, že by mně přišlo divné, kdyby starostou našeho města byl někdo z Červeného Kostelce?
To máte pravdu. Ale když si to tak vezmu, tak v Trutnově trávím většinu současného života. Je jasné,že když mám v Červeném Kostelci dům, že tam mám nějaké aktivity, hraju tam třeba volejbal, ale Trutnov je pro mě klíčový. Nemám důvod se k němu stavět tak, jako že to není moje město. Trutnov je moje město.

AUTOBUSY ZADARMO? PRO LIDI TO BUDE MOTIVACE
Pojďme k vašemu volebnímu programu. Slibujete v něm dopravu zdarma. Proč si myslíte, že Trutnov teď potřebuje dopravu zdarma?

Když jsem to téma viděl poprvé, do voleb jsme ho přinesli už v minulém volebním období, tak jsem cítil, že bude hodně populistické. Za ty čtyři roky, se ve světě objevila města, třeba Talin nebo Frýdek - Místek, která to aplikovala a daří se jim to. Pro Trutnov vidím problém dopravy obecně. Silnice, jestli ráno jezdíte autem, tak je to přecpané. Jde o to prvotně motivovat lidi, aby nejezdili ze Zelenky autem, ale aby použili městskou hromadnou dopravu. Pokud občanům Trutnova dáme šanci, že je to zadarmo - netvrdím, že všichni najednou přesednou do autobusů - myslím, že to bude pro spoustu lidí motivace městskou hromadnou dopravu používat. Je mě jasný, že to bude stát peníze. A nebudou to malé peníze. Ale pokud by se na to podaří navázat sousední obce, jako ve Frýdku, třeba i firmy, které dováží zaměstnance, tak ve Frýdku se už dostali na částku, kterou měli před zavedením dopravy zdarma. A ubylo jim ve městě řádově asi čtyřicet procent aut. Tenkrát to měli původně jako nějaké náhradní řešení, protože měli rozkopáno hodně ulic, tak jako benefit lidem nabídli dopravu zdarma. A už u toho zůstali. Viděl bych to jako klíčové: nebudete potřebovat tolik parkovacích míst, nebude jezdit tolik aut do města, menší ekologická zátěž ... myslím, že to není úplně špatný nápad.

Sám říkáte, že není jasné, že to lidé hned pochopí. Jak dlouhou dobu tedy budete považovat za zkušební? Taky přece budete muset přikoupit autobusy, přidat na pohonné hmoty a tak dále…
Myslím, že na to je ono volební období. Je na to ten čas, aby to během dvou tří let zpracoval ... nejsme dogmatici. Možná přijde parametr, který řekne, že v Trutnově to nejde. Já jsem ale spíš optimista. Jak můj děda říkal, neznám slovo nejde, znám pouze nechci. Takže když bude člověk chtít, bude s tím pracovat a sát informace ze světa, jak to tam dělají, jaká jsou úskalí a výhody, tak by se k tomu mohl dostat. A třeba dva tři roky to může běžet.

DSC 0148

A o kolik by se na začátku musely navýšit výdaje města?
Jednou tolik v té prvotní fázi. Z osmi milionů asi na šestnáct milionů by to vylezlo v počátečním stavu. Ono to ale není o tom, že by lidé přestali jezdit za jízdenky. Spousta lidí si nebude pořizovat kartu, protože tu bude nutné si za nějakých sto padesát korun koupit, když pojedou dvakrát třikrát do roka. I ve Frýdku zůstala spousta platících, například těch, co přijedou do města zvenčí a nechtějí si kupovat kartu. Takže nějaké tržby tam zůstaly. Takže těch sto procent navíc je maximální částka, ale ve Frýdku do toho myslím dali navíc padesát procent, čili jako kdyby to bylo z osmi milionů na dvanáct.

Chcete lepší přístup k informacím. Ale třeba na jednání zastupitelstva občané téměř nechodí. Takže to myslíte pro koho? Pro opozici? Pro občany nebo pro novináře?
Pro všechny, kteří se zajímají o chod města. Máte pravdu v tom, že pokud si chci získat data o činnosti města a institucí nebo společností, kde je majitelem, tak se dají informace stáhnout. Tady jde ale o to, zjednodušit, abych to nemusel vyhledávat. Aby tady byl portál, kde budou všechny smlouvy, hospodářské výsledky a účetní uzávěrky. Kde si to najdu podstatně jednodušeji. Nebudeme si nalhávat, osmdesát procent občanů to nezajímá, ale je tady taky těch dvacet procent, které to zajímá. Třeba i detailní usnesení rady města. V zápise máte napsáno pouze podle předloženého návrhu. Ale nevíme, jak ten návrh vypadal. Jasně, někdy tam může být třeba ochrana osobních údajů, nebo něco takového. Ale čekal bych, že zápis z rady bude detailní.

Pojďme k dalším vašim slibům: Chcete například středisko pro seniory, nové jesle, stejně tak chcete prodloužit provozní dobu ve školkách, podpořit vybudování střediska volného času, opravu krytého bazénu a v něm vybudování akvaparku... To vše je o penězích. Kde je vezmete?
Rozdělil bych to. Je tam hodně věcí, které se týkají dětí a mládeže. Třeba jesle neberu jako dobrou instituci, dítě do tří let by mělo být u matky. Ale tlak zaměstnavatelů je takový, a pokud chceme lákat investory, tak budou chtít, aby ženy chodily do práce. A co s tím dítětem? To je návaznost na pracovní místa. Spousta žen dnes pracuje třeba až do pěti hodin. Ale která mateřská školka má provoz do půl šesté, aby mohla jít žena do práce a dítě si o půl šesté vyzvednout? Pro dítě to není úplně optimální, ale spousta maminek práci potřebuje. Samozřejmě to není tak, že vyhrajeme volby a hned všechno postavíme. Je to o tom, aby se zdroje hledaly i někde jinde. Například středisko volného času dnes sídlí v Základní škole Rudolfa Frimla. Škole se daří, narůstá jí počet dětí, ale středisko volného času už nemá najednou šest místností, ale tři a nemá svoje zájmové aktivity kde konat. Aby i oni měli důstojný prostory. Podívejte se na okresní města, všude mají nějaký dům dětí, důstojný prostor, slušně vybavený. Tam se třeba můžeme bavit o evropských penězích. Město čerpá z evropských peněz, ale rezervy tam ještě jsou.

Logo

AKVAPARK V TRUTNOVĚ? TŘEŠNIČKA NA DORTU
To mluvíte o investiční záležitosti. Ale pokud se podíváme na provozní dobu ve školkách, to ředitelkám nařídíte, aby tam byly učitelky déle a přidáte jim na to peníze?

Je to o organizaci. Netvrdíme, že všechna oddělení, všechny školky musí mít déle. Mohou to být třeba tři nebo čtyři vybraná oddělení ve městě. To znamená nárůst dětí, protože, když si dítě budu muset vyzvednout už ve čtyři, tak ho tam nedám. Když až o půl šesté, už ho tam můžu dát a být v práci. Může to znamenat nárůst počtu dětí a tím pádem se navyšuje normativní rozpočet školky. O to může školka fungovat déle, protože si tím sama na sebe vydělá. Myslím, že nebude velká zátěž, aby byla prodloužena provozní doba řekněme o hodinu.

Vraťme se ještě k části předchozí otázky: oprava krytého bazénu a v něm vybudování akvaparku. To nejsou malé peníze…
To ano. Zase se můžeme bavit o tom, zda to musí být financováno jen z rozpočtu města. Je to jedna z těch hezkých a bájnějších představ, třešnička na dortu, kdyby se to zadařilo. Nemyslím si, že by se to mělo táhnout jen z rozpočtu města. Dobře, je třeba přijít s něčím konkrétním …

Nějaká studie ale snad existuje …
Můžeme se třeba bavit o tom, jestli je aktuální, není příliš velká. Jestli na to lze získat peníze z nějakých evropských fondů a bavit se, jestli to má význam.

Ale cítíte, že je to taková populistická nabídka: akvapark v Trutnově? 
Já bych to nazval jako třešničku na dortu, něco, co by bylo tím vrcholem, kdyby se nám to skutečně podařilo. Vemte si, že koupaliště je dobrá věc. Ale běží to jen dva měsíce. Takže si myslím, že by Trutnova možná spíš než koupaliště měl akvapark. Ale nemyslím si, že by měl rozpočet Trutnova dostatečnou kapacitu to zafinancovat.

NÁJMY PODNIKATELŮM JE TŘEBA DOSTAT DO STEJNÉ LATĚ
Slibujete schůzky s podnikateli a podporu nových míst, která mohou vytvořit. Jak si to představujete? Přijdu za vámi, že bych vzal prodavačku, a vy mi na ni přidáte peníze?

V určité době se tady vytvořilo prostředí pro velké investory, supermarkety, hypermarkety a tak dále, čímž město možná nevědomky vytvořilo konkurenci pro malé podnikatele. Možná jste si toho všimnul sám, že se město vylidnilo, nebo spíš bych řekl vyobchodovalo. Obchůdky, které tu byly, zmizely, protože nebyly schopné konkurovat. Podpora velkým investorům byla, ptám se, jaká podpora byla těm malým podnikatelům? Myslím, že žádná. Nastavily se před řekněme osmi deseti lety nějaké nájmy. Nastaveny byly na dobu, kdy byla konjunktura, kdy nebyla krize ani žádná konkurence okolo. Podnikatel nemá šanci si zmenšit nájem. Aby bylo možné, aby se dostal na úroveň běžných nájmů, o které žádají podnikatelé dnes …

Takže byste zmenšovaly nájmy?
Je třeba dostat je do nějaké stejné latě. Aby jeden podnikatel neměl dvojnásobný nájem za metr čtvereční než ten vedle.

A další návrh?
Snížení administrativy. Přijde kontrola ze živnostenského úřadu a chce vidět nájemní smlouvu. Úředníci z města, kde ji mají. Chtějí vidět kolaudační rozhodnutí, které je na městském úřadě. Proč po podnikateli chtějí papíry, které mají na úřadě v šuplíku schované. Další věc, když si obchodník chce před prodejnou zabrat reklamu, tak musí na úřad pětkrát. To jsou věci, které podnikatele zatěžují. Ale nejsme tak běžně znalý, a tak bych se jich zeptal, co chtějí od města, aby mohly zvýšit výkon a tím pádem přijmout lidi. Ale není to o tom, že jim město dá peníze. Ale mohli by říct, dejte nám třeba prostor se zviditelnit v Radničních listech nebo na webu města.

Takže kromě snižování nájmů byste peníze podnikatelům nenabízeli?
Ne, bavím se o podpoře. Když můžeme velkému investorovi postavit silnic k jeho továrně, tak se pojďme bavit, jak můžeme menšímu pomoct třeba i v drobnostech. Když dáme ty drobnosti vedle sebe, může to být pro něj významné.

DSC 0151

Když mluvíte o podpoře podnikatelů, v právě končícím volebním období došlo k tomu, že někteří vaši straničtí kolegové kritizovali slevu pro firmu ABB v průmyslové zóně Krkonošská. Skoro to vypadalo, jako kdyby ji tam vlastně nechtěli. Budete dál útočit na zónu a smlouvy o ABB nebo to už považujete za přínosný krok pro město?
Přiznám se, že tohle už jsme ve volebním týmu neřešili. Teď se v tom angažují pan senátor (Trpák) a pan Hübl. Oni tomu rozumějí. Za sebe upřímně říkám, že si nejsem tak úplně jistý, že rozumím tomu, co se tam odehrálo. Kdybychom se pak dostali k těm materiálům. Hlavně onen prodej, za jaké ceny a tak dále. Pokud bychom se k tomu dostali, tak bych se na to podíval hlouběji, za jakých podmínek a kdo tam měl majetkové podíly. Chtěl bych v tom mít jasno, teď ho nemám. Takže osobně se do toho nepouštím.

Pokud byste ale byl starostou a dostal se do podobné situace jako u ABB, nabídl byste snížení ceny, aby investor neodešel?
Vždycky bych šel cestou, aby to bylo k dobru. Vždycky má člověk přemýšlet, aby to tomu městu pomohlo. Nejsem úplně stoprocentně přesvědčen, jestli ta obchodní část zóny, že spíš tu práci nevzala. Nevím, jestli to byla dobrá věc tam ta obchodní centra vystavět. Ty tržby už nekončí u trutnovských podnikatelů, ale v nadnárodních řetězcích. Kolik z toho teď město má …

Vraťme se k průmyslové části. Kdyby vás jako starostu požádal nějaký investor o snížení ceny nebo by hrozilo, že odejde, navrhl byste zastupitelstvu možnost, že místa tu zůstanou, když město investorovi sleví?
To, co říkáte, je rozumná varianta. Ale to je samozřejmě věc tvrdých ekonomických jednání, a já nejsem ekonom. Nevím, jestli to byla skutečně pravda ze strany toho obchodníka, v případě, o kterém jsme předtím hovořili.

ŠKOLY BY MĚLY VĚDĚT DOPŘEDU, JAKÝ BUDOU MÍT ROZPOČET
Pamatuji se, že jste kdysi nepodpořil rozpočet města kvůli 50 nebo 60 tisícům korun, které po vás starosta chtěl, abyste je jako ředitel základní školy ušetřil. Rozpočet města přitom činil skoro 600 milionů korun…

Když se vracíte k této kauze, tak ani letos jsem rozpočet města nepodpořil. Nicméně nebyl jsem proti. Tenkrát jsem ale možná vystupoval trochu sobecky pro školu. Proto si myslím, že ředitele školy může v zastupitelstvu sedět, protože vidí, jak se ty peníze generují a tak dále. Ale aby se školám provozní prostředky snižovaly, když ceny rostly. Ředitel pak už nedělá nic jiného, než že přemýšlí, kde uspořit, místo toho, aby řídil školu. Možná, když si obejdete ředitele škol, tak vám řeknou, že jsou ve stejném stavu. Měli jsme tenkrát krásnou školu, řekl jsem si ředitel nejluxusnější školy ve městě a nějakým způsobem vykřikuje, že nemá peníze. Jenže nikdo už neřekl, že tam byly materiály, které měly nějakou životnost, odcházely a byly drahé. Když je chcete nahradit, musíte dát hodně peněz. Když se podíváte do rozpočtů škol, zmizely investiční fondy. Škola dostává 600 nebo 700 tisíc korun, a najednou nedostává nic. A to všechno byly peníze, abyste tu školu udržel ve stavu, v jakém jste ji dostal. A to nešlo. Takže dnes se prezentuje, že hospodářsky jsou školy v zisku, ale já vím, jak se ten zisk vytvářel. Prostě se neopravovalo. A ono to pak jednou spadne, za dvacet let a a pak se s velkou slávou naleje dvacet milionů.

Je správným místem pro nesouhlas nepodpoření rozpočtu město o 600 milionech?
Tehdy šlo o princip. Jestli si ale vzpomínáte, pak dvě nebo tři schůze zastupitelstva později vystoupil s tím, že jsem šlápnul vedle, cítil jsem to jako velký vzdor a rebelii. Nicméně vím, že se rozpočet školy nějak narovnával. Školy by ale prostě měly na tři čtyři roky dopředu vědět, jaký budou mít rozpočet. Neměl by klesat a měl by aspoň kopírovat inflaci. Nemusel by dramaticky narůstat, ale aby ředitel věděl, fajn za rok bude „něco“. My tam na to předtím čekali jako na loterii. Nevěděli jsme, co nám tam spadne. Nikdo to s námi neprojednal.

Myslím, že ani město neví tři roky dopředu, jaký bude mít rozpočet.
Dobře, školy bych ale bral skoro jako mandatorní výdaje. Snadno se spočítá, kolik bude dětí, není to těžká matematika. A školy ty peníze potřebují, žádná si je nestrká do kapsy.

Připravíte vyhlášky o regulaci heren, proč? Nebude to jen úbytek peněz v městské pokladně?
Jestli jste si všiml, nepsali jsme v našem programu o rušení heren. Já osobně bych je sice zrušil hned, není to dobré zařízení ani to není dobrá vizitka města a neměl bych problém s tím, je zakázat. Je mi jasné, že to je výrazný výpadek rozpočtu. Proto se bavíme o vyhláškách, o řešení. Zrušení by bylo na pořadu, kdyby nám někdo řekl, tady bude 19 milionů korun, které z toho vypadly… Až budeme vědět, kde ty peníze vzít, tak nemám problém se bavit o tom zrušení. Samozřejmě cítím, že jsou třeba i větší problémy města, jako drogová problematika.

Slibujete rovněž opravy silnic a chodníků tam, kde je to potřeba. Jak poznáte, kde je třeba opravit chodník?
Tam kde chodí nejvíc lidí, a ne kde projdou čtyři lidé za půl dne, ale kde jich projde víc. Tohle není úplně z naší hlavy, to je hlavně přání voličů, kteří za vámi jdou a řeknou, že potřebují nový chodník v místě, kde na něj dvacet roků nikdo nesáhl. Třeba v Poříčí. Oni třeba vidí, že se někdy postaví chodníček, který není tolik vytížený, jako jinde, kde by bylo zapotřebí.

Ale lidé vám mohou nabízet hlavně svůj chodník, před svým domem a ve své ulici.
Náš program neříká konkrétní místa. Je potřeba, aby se tím někdo zabýval a někdo se nad tím zamyslel. Samozřejmě pak je to ta politická odpovědnost, co je v tu chvíli nejdůležitější. Zda hlas lidu, nebo se budeme bavit o bezpečnostních kritériích nebo třeba o dotačních titulech. Na to musí mít politik kapacitu a dokázat to rozhodnout.

Rovné příležitosti u sportu, další bod z volebního programu.
To jsme měli v programu vždycky.

Sport je vděčné téma pro všechny politické kandidáty. Všiml jsem si, že ho máš i váš stranický kolega Pavel Trpák, kandiduje do senátu s heslem dvakrát více peněz do mládežnického sportu z městského rozpočtu. Jsem zvědavý, jak to ze senátu zařídí. Předpokládáme, že mu v tom pak jako starosta pomůžete.
To téma trochu zaniká v třeních a konfliktech ohledně basketbalu, který si myslím, že jednou částí sportu. Jsou tu i další sporty. Vždycky jsme prezentovali, že nejlepší peníze města by měly směřovat tam, kde se starají o děti. Vím, že to je dnes největší bolest sportu - dostat děti ke sportu a postarat se o ně dobře. Aby i ti lidé, kteří tam jsou, cítili nějaké možná hmotné zajištění, možná uznání, možná prostě cokoliv. Skutečně ty peníze by měly jít podle toho. Díky tomu, že jsem byl ředitelem sportovní školy, kde byla spousta oddílů, tak vím, že se spousta oddílů plácalo, co kde vybralo od dětí a přitomtam ti vedoucí nebo trenéři, těch bylo spousta. Pak tam byly velké kluby, které když jsme požádali, aby si vzali děti třeba na soustředění a postarali se o ně, tak oni řekli: na to nemáme čas. To mě mrzelo. Takže tam, kde se dobře starají o děti, tam bych řekl: vy ty peníze dostanete. Samozřejmě nějakým vzorcem, nějakým výpočtem.

SMLOUVA S BASKETBALEM NEEXISTOVALA. TO MI TROŠKU VADILO
Když jste zmínil basketbal, pojďme si zopakovat historii v kauze basketbal. Vy jste jako ředitel školy věděl, že smlouva basketbalu se školou z roku 2002 neprošla orgány města?

Ona právě žádná smlouva nebyla! My jsme se jí pokoušeli vytvořit poměrně dost dlouhou dobu. Smlouvu v podstatě vždycky schvalovala rada. Škola byla vlastně správce objektu. Já se vždycky pokoušel smlouvu sestavit, prvotní jsem se pokoušel sestavit, teď vám přesně neřeknu, kdy to bylo, výpočtem podle našich platných pravidel za metr čtverečný. Poslal jsem to na město. Z města jsem dostal dopis, že ta smlouva se jim nelíbí a že se mnou budou dál jednat. Nic se nedělo, žádné jednání neproběhlo. Tak jsem po nějakém čase, byly to roky a ne měsíce, si řekl, že to na městě asi nikomu nevadí, nikomu smlouva nechybí a nikdo ji po mně nechce. Když přišla finanční kontrola na školu, tak říkali, že nemáme smlouvu s basketem. Já říkal: nemám smlouvu, pokoušel jsem se ji připravit, aby město mohlo dát nějaký protinávrh, ale to nepřišlo. Kontrola řekla v pořádku, ten míč není na vaší straně.

Za pár let jsem se pokoušel znovu. To už došlo trochu dál, až k úředníkům města. Bavili jsme se dokonce o výši nájmu, ale zase to pokračovalo dál tak, že žádná smlouva nepřišla. A pak už jsem odešel. Nájemní vztah byl bez smlouvy. Je pravda, že na počátku, když se postavila hala, tak byl ústní pokyn, nebo takové to jednání: tady budete mít halu a bude v ní basket. A škola dostávala peníze. Ale neexistoval žádný smluvní vztah, a to mi trošku vadilo. Pak jsme licitovali o tom, kolik hodin tam basket vlastně stráví i kvůli svícení, abychom je motivovali k úspornějšímu chování.

Proč jste na to neupozornil veřejným způsobem, třeba jako váš stranický kolega Hübl, který to ale objevil až o několik let později? Třeba na veřejném zastupitelstvu, kde jste mohl vystoupit, žen škola cítí tenhle problém…
Přiznám se, že teď vám ani nedokážu... nějak jsem to cítil, že jsme to dostal ze svého nadřízeného orgánu, z rady, že to bude takhle, jako takové nařízení. Takhle to bude a nebudeme se tím zabývat.

Mně to přijde, že vy jste nad tím přimhouřil oko, ale přitom váš stranický kolega žádal místostarostu Hendrycha, aby kvůli tomu odstoupil.
Já to tvrdím i do dneška, protože to, co říkám, protože ta smlouva ekonomicky by nám přinesla potíže. Zase na druhou stranu musím říct, že sice bych měl jasno v tom, jak dlouho tam kdo bude, a jaký platí nájem, ale my jsme se stávali v té chvíli plátci DPH. To znamená, odvádělo by se z toho DPH. Prostě jsem cítil, že peníze by basket dostal, platil by je škole a škola by o to dostala nižší provozní prostředky. Takže žádná škoda by městu nenastala. V tom máme rozpor a tak jsem to i prezentoval. Necítím, že by tady došlo ke hmotné škodě. Na tom trvám. Podle mého názoru by zastupitelstvo provozní prostředky navýšilo a protáčely by se školou a to by byl zbytečný kolotoč. O to jsem moc nestál.

Stranický kolega ale do toho šel takříkajíc natvrdo, žádal odstoupení a podal dokonce oznámení.
Nejsem právník, možná že má pravdu, že ke škodě města došlo. To může být pravda, pochopil jsem, že to ještě není uzavřené a možná ještě může padnout rozhodnutí, že město mohlo být poškozené.

A že máte dva lidi z jedné strany takový rozdílný názor na věc vám nevadí?
Vadí, ale na druhou stranu jsme demokratická strana, nemáme žádný rozkaz, jak se k sobě máme stavět. Každý na to máme jiný pohled a jsme schopni vcelku otevřeně se o tom bavit. A i u všech výslechových procedur jsem to potvrdil.

K rozpočtu. Necháte ho vyrovnaný nebo přejdete na deficitní či přebytkový?
Vyrovnaný. Jako doma, jako ve škole.

Tušíte, jak velkou částku vůbec můžete mít k dispozici na investice?
Volných peněz je tam zhruba jedna desetina, padesát milionů korun.

S jakým volebním výsledkem budete spokojený?
S takovým, který by nás dostal do koalice. Pokud se dostaneme na sedm či osm mandátů, tak to by byl posun k lepšímu. Když to bude víc, bude to ještě lepší.

Anketa

Přesvědčil vás Roman Hásek? Měl by být starostou?

odpovědí celkem 189

Máte už dnes jasno, s kým případně do koalice půjdete a s kým ne?
Ne. Nemáme, ale i tak jsme se shodli v našem týmu, že máme afinitu ke všem lidem, kteří jsou schopni pracovat, férově jednat, naslouchat, nejsou arogantní a jsou schopní spolupracovat a komunikovat. Myslím, že nemáme žádným směrem bariéru.

Takže ani bariéru s KSČM případně nemůžete vyloučit?
Nemůžu. Ale jak říkám, nejsem sám. Je to o výsledku a o tom, jaké budou priority jednotlivých stran, pokud některá řekne, že tady ne, tak se ty bariéry vytvoří samy.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Renata Tommová

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama