Úterý

29. září 2020

Nyní

10°

Zítra

15°

Svátek má

Senát je pojistkou demokracie. O čem a jak rozhoduje?

30. 8. 2020

page.Name
V říjnu letošního roku se uskuteční volby do Senátu. Volit se bude ve třetině senátních obvodů (v 27 z 81) a v rámci Královéhradeckého kraje se tyto volby uskuteční v obvodech 39 – Trutnov, 45 – Hradec Králové a 48 – Rychnov nad Kněžnou. Zvolený senátor či senátorka bude zastupovat svůj obvod v horní parlamentní komoře dalších šest let. Řekněme si o Senátu a jeho úloze něco více.

Postavení Senátu je upraveno Ústavou České republiky, která byla schválena Českou národní radou 16. prosince 1992. Nicméně první volby do Senátu proběhly až v listopadu 1996 a od té doby se každé dva roky konají volby ve třetině obvodů. Senát je nerozpustitelný.

Jak se volí?

Do Senátu se volí na základě všeobecného, rovného a přímého volebního práva prostřednictvím dvoukolového většinového systému. Počet kandidátů v daném obvodě není omezen. Senátorem je zvolen takový kandidát, který v prvním kole volby získal alespoň 50 procent hlasů. Pokud se tak nestane, do 2. kola postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem získaných hlasů a senátorem je pak vítěz tohoto volebního souboje. Kandidátem na senátora může být každý občan, který nejpozději v druhý den voleb dosáhne věku nejméně 40 let.

Pravomoci

Senát disponuje zákonodárnou iniciativou, a může tedy Poslanecké sněmovně předkládat vlastní návrhy zákonů. Předseda Senátu vyhlašuje termín konání voleb prezidenta republiky. Horní parlamentní komora schvaluje soudce Ústavního soudu a na návrh Senátu jmenuje prezident republiky předsedu Úřadu na ochranu osobních údajů. Senát může podat k Ústavnímu soudu žalobu na prezidenta pro velezradu a společně s Poslaneckou sněmovnou přijímá usnesení, že prezident nemůže vykonávat ze závažných důvodů svůj úřad. V době, kdy je rozpuštěna Poslanecká sněmovna, přebírá Senát pravomoc přijímat zákonná opatření ve věcech, které nesnesou odkladu.

Stanoviska k zákonům

V rámci legislativního procesu se Senát zabývá zákony, které mu postoupí Poslanecká sněmovna. Jeho stanoviska mohou mít tuto podobu:

1) Schválení – V takovém případě je zákon postoupen k posouzení prezidentu republiky.

2) Zamítnutí – Návrh zákona míří zpět do Poslanecké sněmovny a ta může zamítnutí Senátu přehlasovat většinou všech poslanců (minimálně 101 hlasy). Senát však nemůže být za žádných okolností přehlasován u ústavních a volebních zákonů, zákonu o styku obou komor parlamentu, jednacího řádu senátu či některých mezinárodních smluv.

3) Vrácení zákona s pozměňovacími návrhy– Zákon se vrací do Poslanecké sněmovny, která nejprve hlasuje o znění zákona navrženém Senátem. Pokud toto znění není přijato prostou většinou (přítomných) poslanců, hlasuje se znovu o návrhu v původním znění navrženém Poslaneckou sněmovnou a zákon je případně schválen nadpoloviční většinou hlasů všech poslanců. Pokud poslanci nepřijmou senátní a ani nepotvrdí svoji původní verzi, zákon z legislativního procesu vypadává.

4) Vyjádření vůle se zákonem nezabývat – Tímto stanoviskem se považuje zákon za přijatý.

5) Nevyjádření se – Pokud se senátoři nevyjádří k návrhu zákona do 30 dní od chvíle, kdy jim byl postoupen Poslaneckou sněmovnou, považuje se zákon za přijatý.

Významnými politickými záležitostmi, o kterých Senát nehlasuje, jsou hlasování o důvěře či nedůvěře vládě a schvalování státního rozpočtu.

Mocenská protiváha

Odlišnost volebního systému a nemožnost být v některých ohledech přehlasován Poslaneckou sněmovnou činí ze Senátu významnou ústavní instituci a jakousi pojistku demokracie.

Je to dáno i tím, že po většinu doby jeho existence bylo složení Senátu významně odlišné od Poslanecké sněmovny a ve volbách do Senátu vesměs vítězili kandidáti stran či hnutí, která stála v opozici vůči vládě. Obecně lze říci, že ve volbách do Senátu voliči vyvažovali politický systém a nechtěli dopustit veškerou koncentraci politické moci v zemi v rukou jedné strany nebo jednoho mocenského tábora.

Díky této odlišnosti ve složení obou komor je bez konsenzuální shody široké politické reprezentace takřka vyloučeno změnit volební systém, vypsat referendum (například o vystoupení z EU či NATO), zavést přímou volbu starostů či hejtmanů či zrušit samotný Senát.

V čele Senátu dosud stálo šest osobností: Petr Pithart (KDU-ČSL), Libuše Benešová (ODS), Přemysl Sobotka (ODS), Milan Štěch (ČSSD), Jaroslav Kubera (ODS) a současným předsedou je Miloš Vystrčil (ODS). Vedení komory, které odráží sílu a zastoupení jednotlivých klubů, se volí každé dva roky na základě dohod senátorských klubů.

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz