reklama 

Nejstarší pivní etiketu jsem našel v krabici v antikvariátu

17.3.2016  •  Aktuality  • 
čtenost 1395

Trutnov - Když někdo sbírá pivní etikety a chcete se od něj dozvědět o jeho vášni co nejvíce, je nejlepším místem k hovoru hospoda. „Sejdeme se v hostinci U Kopeckých. Tam rád chodím,“ určil místo setkání Šimon Holomíček z Trutnova, který se tomuto velkému koníčku věnuje čtrnáct roků.

Nejstarší pivní etiketu jsem našel v krabici v antikvariátu

„Skoro jako každý kluk jsem v dětství sbíral známky. To už je ale minulost,“ říká syn známého fotografa Bohdana Holomíčka. Protože má rád pivo, tak byl jen krůček k tomu, aby sbíral pivní etikety.Ke sběratelské vášni ho přivedla partnerka. „Jezdím léta na vandry a všude jsem něco ochutnával. Partnerka se mě ptala, proč nesbírám pivní etikety. Začali jsme je sbírat oba, ale pak jí to přestalo bavit, já v tom pokračoval a vytrval do dneška,“ uvedl. Za dobu, kterou věnuje svému koníčkovi, se jeho sbírka rozrostla na více než tři tisíce etiket z celé republiky od 123 pivovarů, z nichž minimálně polovina už pivo nevaří.

Co bylo jeho prvním úlovkem, však netuší. „Zřejmě to byla etiketa trutnovského pivovaru,“ pátrá v paměti. Přestože je východočeský patriot, svou sběratelskou vášeň orientuje na celou republiku.  Etikety shání buď přímo v pivovarech, nebo v antikvariátu v Trutnově, kde ho už znají a mají pro něj připravenou krabici. „Pán antikvář už ví, proč jsem přišel. Sednu si tam na hodinku a vybírám. Mám také kamaráda, s kterým si etikety vyměňuji, sehnat se dají i přes internet. Existují také burzy, ale na ty nejezdím, jsem na to trochu líný,“ tvrdí Holomíček, který v souvislosti se svou sbírkou psal i do pivovarů.

„Některé odpověděly a chtěly za etikety peníze, jiné je poslaly zdarma jako pozornost. Sběratelské kousky přijdou i na dvacet korun, což mně připadá přehnané. V antikvariátu pořídím novou nenalepenou etiketu za dvě koruny,“ tvrdí pečlivý sběratel. Etikety má vzorně seřazené v malých očíslovaných fotoalbech. Kromě toho si vede jejich podrobnou evidenci od té nejstarší etikety po tu nejnovější, od nejstaršího pivovaru po současnost. Nezapomíná připsat datum založení pivovaru, případně, kdy přestal vařit, kdy byl uzavřen nebo znovu zahájil výrobu. Samozřejmostí evidence je rovněž stupňovitost piva.

IMG 8841

Holomíček nesbírá jen etikety z pivních lahví, ale také ze sudů. Nejstarší kousky z jeho rozsáhlé sbírky pocházejí z první republiky. Ta hodně letitá je z dvacátých let minulého století a sběratel ji, jak jinak, našel v krabici v trutnovském antikvariátu. Tato etiketa reprezentuje tmavý dvanáctistupňový ležák starobrněnského pivovaru v Židlochovicích. Nejstarší etiketa z Trutnova, na které stojí Hradecké pivovary, závod Trutnov, tmavé, desetistupňové pivo, je z roku 1949 nebo 1950. „Je to ještě nenalepený originál,“ představuje ji sběratel.

Další úlovky jsou ze šedesátých a sedmdesátých let, například čtrnáctistupňové pivo za cenu 2,90 koruny. „Mám i pár etiket ze zahraničí, například z Hongkongu. Jinak většinou z Evropy, z Německa, Rakouska, Itálie, Polska,“ vyjmenovává a ukazuje tu, které si cení nejvíce. Zdobila uherskobrodské šestnáctistupňové pivo Porter z pivovaru František Janáček a syn. „Je krásná na pohled, proto si ji cením,“ vysvětluje.

IMG 8906

Každá etiketa má své osobité grafické ztvárnění a sběratel si na estetiku potrpí. „Z trutnovského pivovaru se mi líbí spíše novější etikety než ty starší. Mám rád grafickou jednoduchost. Etikety některých pivovarů se mi nelíbí, protože jsou strašně kýčovité.“ Holomíček má ve sbírce také tři krásné etikety pivovaru Staropramen, který pivo vařil i pro Japonsko. „Jednu jsem dostal od bývalého kolegy z práce, zbytek jsem dohledal v antikvariátu. Trochu tvarově atypické, ale krásné jsou etikety z Golčova Jeníkova,“ chlubí se sbírkou.

A jaké pivo má sběratel rád? „Samozřejmě pivo Krakonoš. Když ale někam přijedu, s chutí si dám tamní pěnivý mok. Nemusím ale ochutnat pivo od každé etikety. Někdy je totiž etiketa hezčí než to pivo chutná,“ směje se Holomíček, jenž sbírku sice rozšiřuje, ale je si vědom toho, že nikdy nebude mít všechno, po čem prahne. „Je spousta etiket, které nemám, ale rád bych je měl. Třeba kompletní sbírku piva Krakonoš. Vím ale, že je to nereálný cíl. Znám jednoho člověka, který má větší sbírku Krakonoše, než já. Je to trochu sběratelský adrenalin,“ konstatuje.

IMG 8840

Partnerka ho ve sběratelské úsilí podporuje, stejně jako jeho otec Bohdan. „Bere to jako můj koníček, občas mi něco přiveze. Je tomu nakloněn,“ dodává Šimon, který etikety sbírá jenom pro sebe a zatím neuvažuje o tom, že by je veřejně vystavil. „Možná k tomu jednou dojde, ale dříve než za třicet let to asi nebude.“   

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek

 

 

 

 

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama