reklama 

Zemřel sběratel a majitel unikátní sbírky žacléřského porcelánu Václav Petira

26.3.2018  •  Aktuality  • 
čtenost 2177

Když jsme s fotografem Milošem Šálkem v pondělí 22. ledna dorazili do objektu bývalého podniku Kara v Poříčí, s velkou radostí se s námi podělil o svou unikátní sbírku žacléřského porcelánu, netušili jsme, že ho vidíme naposledy. Sběratel Václav Petira, který nám pro únorový magazín Trutnovinky ochotně vyprávěl o peripetiích vzniku sbírky, včera zemřel ve věku šestasedmdesáti let.

Zemřel sběratel a majitel unikátní sbírky žacléřského porcelánu Václav Petira

Zůstalo po něm v útrobách budovy zhruba 1600 exponátů, z kterých přecházel zrak. Petira tuto sbírku tvořil od roku 1969, i když první figurky získal už o dva roky dříve. Velmi se těšil, až vzácné sbírkové předměty zapůjčí do expozice Městského muzea v Žacléři, kde měly být zřejmě v květnu vystaveny k letošnímu 140. výročí žacléřské porcelánky. To se pravděpodobně stane, ale zatím není jisté, kdy. Čtěte více.

Tip na tohoto vášnivého sběratel nám dal historik, sběratel a krkonošský patriot Antonín Tichý. A udělal dobře, návštěva sběratele byla skutečným zážitkem. „Určitě v tom má prsty pan Tichý, ale to je také jeden z důvodů, proč nevidím problém s rozhovorem pro Trutnovinky,“ napsal nám před tím sběratel. A Tichý se na svých webových stránkách freiheit.cz se svým kamarádem důstojně rozloučil.

„Potkali jsme se pozdě. Dva šedí vlci na podzim. Stejný válečný ročník, stejné štíří znamení s nejhorší pověstí ve zvěrokruhu. Stejný smysl pro humor. Tisíce stejných vzpomínek, kdy jsme vyli na měsíc každý jinde a jinak. Mnohé nás spojovalo, v mnohém jsme se neshodli. Nehráli jsme spolu kuličky. O to intenzivnější byly společně strávené chvíle,“ vzpomíná Tichý na Petiru a zmiňuje jejich společné mlčení při prohlížení porcelánových figurek z produkce žacléřské porcelánky na aukčních portálech.


Zleva: Znalec Krkonoš Antonín Tichý se svým kamarádem Václavem Petirou.

„Jen občas prořízlo ticho tvé spokojené konstatování „tu mám". Sběratelská vášeň nás vlastně před lety svedla dohromady. Najeli jsme spolu za životními koníčky stovky kilometrů, vypili litry lahodného espressa,“ napsal Tichý. Ten po každé vernisáži nebo přednášce v muzeu nedočkavě čekal na laskavou nabídku: Hodím tě domů, mám dnes volno. Naposled to bylo na mezinárodní svátek všech paní a dívek 8. března 2018. „Vždy, když jsi odjížděl, jsi do nočního ticha ještě furiantsky zatroubil. Tentokrát byl klakson ticho. Sbohem Václave! Budeš mi chybět. Příští rundu platím já…“ rozloučil se Antonín Tichý.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek
, archiv Antonína Tichého

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama