reklama 

O vítězném návrhu na rekonstrukci pěší zóny rozhodly detaily, říká architekt Rosa

11.7.2018  •  Aktuality  • 
čtenost 1946

Do architektonické soutěže na rekonstrukci pěší zóny v Horské ulici v Trutnově, kterou vyhlásilo město v listopadu minulého roku, bylo zasláno třináct návrhů. První místo získal společný návrh číslo 1 autorů - architektů Martina Hájka, Václava Hájka a Lukáše Kemra.

O vítězném návrhu na rekonstrukci pěší zóny rozhodly detaily, říká architekt Rosa

Předpokládaný odhad investičních nákladů, bez záchranného archeologického výzkumu, přijde na 30 milionů korun. Jedním z porotců při výběru vítězného návrhu byl trutnovský architekt Michal Rosa.

Víte, jak dlouho se mluví o rekonstrukci pěší zóny?
Předpokládám, že to bude zhruba dvacet let, kdy proběhla první architektonická soutěž na náměstí, pěší zónu až po lékárnu v Horské ulici. Už v té době bylo vnímáno, že s tím územím je potřeba něco dělat.

Mělo město už dopředu nějakou představu, jak by měl tento frekventovaný prostor vypadat a co by měl obsahovat?
Město formulovalo zadání, které bylo součástí soutěže. V něm definovalo charakter území, požadavky na zeleň a dopravní obslužnost. To bylo podkladem pro jednotlivé návrhy.

Loni v listopadu byla vypsána soutěž. Kolik přišlo návrhů?
Celkem třináct, což je poměrně dost. Myslím, že můžeme být spokojení. Obávali jsme se totiž, že se sejde čtyři nebo pět návrhů, nebo jich naopak přijde třicet, bude to nepřehledné a těžko uchopitelné. Myslím, že třináct návrhů je téměř ideální počet. Bohužel při posuzování poroty bylo nutné jeden návrh vyřadit, protože nesplňoval soutěžní podmínky. Později, po otevření obálek, ještě formální podmínky nesplnilo dalších pět návrhů. Naštěstí se tyto nedostatky netýkaly těch, které v předchozím jednání byly porotou odměněny a oceněny. Takže, na průběh soutěže to nemělo vliv.

Všichni zpracovatelé byli z Trutnova nebo i z jiných měst?
Nemám úplně přehled o tom, odkud všichni byli, ale myslím si, že tři nebo čtyři návrhy byly trutnovské. Oceněný návrh, který se umístil na druhém místě, je od trutnovského rodáka, který působí v Praze. 

Nyní odborná komise vybrala vítězný návrh. Kdo ho vypracoval?
Vypracoval ho královéhradecký ateliér, který byl mimo jiné úspěšný v soutěži na podobu Malostranského náměstí v Praze. To považuji za důležitou referenci a ukazuje to na kvalitu tohoto týmu.

Bylo to těžké rozhodování?
Přiznám se, že jsem se zpočátku trochu obával toho, jak to bude probíhat. Řekl bych ale, že při výběru postupovala komise v naprosté shodě. První den posuzování jsme věnovali samostudiu, kdy jsme si všichni procházeli jednotlivé návrhy a dělali si poznámky. Po několika dnech jsme se potkali podruhé a udělali si test, jak to vidíme. Každý mohl vybrat neomezený počet návrhů, které ho zaujaly. Šlo nám o to, abychom co nejvíce energie věnovali těm návrhům, které byly oceněny a odměněny, i když všem ostatním jsme také věnovali čas a okomentovali je.

Co rozhodlo o tom, že byl vybrán právě tento návrh? Čím komisi zaujal?
Samozřejmě se u návrhů některé momenty opakovaly, což je pochopitelné. To území je velmi stísněné. Věcí, s nimiž se tam dá pracovat je relativně málo. Hodně tedy záleželo na detailu a také na tom, jak se k tomu, kdo postavil, jak to pojal. Když jsme v porotě diskutovali, nakonec se vyprofilovalo pět nebo šest návrhů. Mezi nimi byly dva, jejichž kvalita byla viditelně vyšší než u těch ostatních. Ty jsme ocenili prvním a druhým místem. Protože jsme vnímali jejich odstup od těch ostatních, rozhodli jsme se neudělit třetí místo. Druhému návrhu v pořadí jsme zvýšili odměnu, protože jsme to opravdu cítili tak, že mezi prvním a druhým byl, závodní terminologií řečeno, minimální odstup. Bylo hodně těžké rozhodnout, který bude vítězný. V přístupu si byly velmi podobné, i když vizuálně odlišné. Byla to spíše emotivní záležitost a rozhodly detaily. Vítězný návrh jako celek působí nejvyváženěji a nejkompaktněji. Byla z něj cítit profesionalita, přístup k jednotlivým materiálům, členění ploch… Tento návrh vnímá horní část pěší zóny jako součást historického města a také památkové zóny. Směrem k náměstí Republiky je trochu uvolněnější. Počítá také s přemístěním novinového stánku, který stojí na nevhodném místě, protože uzavírá Poštovní ulici, což je velmi nešťastné, přestože ta ulice má být neprůjezdná. Líbilo se nám i to, že ve vítězném návrhu v proluce na nároží Svatojánského náměstí byly zakomponovány dům a loubí. To navazuje na všechna loubí, kterými je Trutnov výjimečný. I tyto detaily hovořily pro něj.

Návrh by měl kompozičně, architektonicky i výtvarně zdůraznit propojení historického Krakonošova náměstí a nového náměstí Republiky. Zdůrazňuje?
Co nás zajímalo a sledovali jsme to u všech návrhů, bylo zapojení pěší zóny do Krakonošova náměstí a náměstí Republiky. Kromě dvou oceněných návrhů, to řešily ještě dva další, jinak se tomu většina nevěnovala. Přitom je to velmi důležité. Pěší zóna není solitér, ale je součástí města. V soutěžních podmínkách a v tom, co porota chtěla, to bylo zdůrazněné. První dva návrhy to řešily kvalitně. U řady návrhů se prolínalo téma vodního náhonu, protože v takovém prostoru je vodní prvek žádoucí. Bylo zajímavé sledovat, jak k tomu někteří autoři přistoupili – od minimalistického řešení, až po ty, které náhon vyzvedávají nad terén. První dva návrhy s tímto motivem a také se sousoším na Svatojánském náměstí pracují velmi zajímavě. 

Myslíte si, že jde u vítěze o nadčasovou práci?
Myslím si, že to je to správné slovo.

Na obchodním domě Máj visí světelná reklamní obrazovka. Počítá se s ní i nadále?
Obrazovka je povolená a je bohužel na soukromém domě. Pokud tedy neproběhne jednání s vlastníkem a nepodaří se ho přemluvit, aby se reklamní plochy vzdal, není v tuto chvíli cesta, jak se jí zbavit. Obecně lze říci, že na pěší zóně je reklam příliš mnoho. Hodně soutěžních návrhů se tím zabývá, vyjadřuje se k tomu a říká, že by bylo rozumné v této části města mít nastavené nějaké mantinely, které by umístění reklam omezovaly. Já to vnímám velmi sporně, protože chápu, že obchodníci na sebe potřebují upozornit, potřebují do svých obchodů přivést klientelu a určitě je dobré, aby co nejvíce obchodů ve městě přežilo. Mělo by to ale mít nějakou míru. Dokud společnost nevyzraje a nezačne si staveb i veřejného prostoru vážit do takové míry, aby od toho sama ustupovala, domnívám se, že řešit věci direktivně je složité.

Na pěší zóně jsou obchody, které je nutné zásobovat. Bude tomu tak i v budoucnu nebo dojde k oddělení dopravy od pěších?
Řešení do jisté míry existuje již nyní. Jen velmi málo objektů nelze zásobovat jinak, než z pěší zóny. Máj i novější obchodní jednotky mají vyřešené zásobování zezadu, pouze ho nevyužívají. Je pro ně snazší přinést zboží zepředu přímo do prodejny, než ho tahat zezadu přes sklady. Příjezd pro pasáž ze zadní strany se řeší v současné době a tak se do ní nebude muset vjíždět z pěší zóny. Zbývají tedy jednotky objektů, do kterých se odjinud, než zepředu dostat nedá a auto tam bude muset zajíždět. Zásobování je věc, která bude předmětem další diskuse s autory vítězného návrhu. Mnoho návrhů ale pracovalo se zajímavou myšlenkou, že bude umožněn výjezd z Horské ulice do Krakonošova náměstí. Nejhorší totiž je, když se auta na pěší zóně otáčejí a couvají.

Doprava je tedy slabinou tohoto prostoru. Má z vašeho pohledu jako architekta ještě nějaké další?
Kdybych měl definovat současné problémy pěší zóny, určitě bych na prvním místě jmenoval právě dopravu. Potom neuspořádanost Svatojánského náměstí, které nabízí plochy zeleně, ale neláká chodce k pobytu a posezení, což je škoda. Dále pak zaslepení Poštovní ulice novinovým stánkem. To jsou podle mého soudu největší bolesti tohoto prostoru.

Kdy bude vítězný návrh realizován a kolik to bude stát?
Kdy se tak stane, zatím nedokáži říci, v tuto chvíli existuje jen studie. Předpokládám, že po vyhlášení výsledků na zastupitelstvu, budou zahájena jednání s autory vítězného návrhu. Pokud to půjde správným směrem, mělo by dojít k uzavření smlouvy o dílo na další stupně projektové dokumentace. Pak by mělo následovat územní rozhodnutí, vydáno stavební povolení a připravena prováděcí dokumentace. To je sama o sobě práce minimálně na rok. Teprve potom by mohlo dojít k samotné realizaci. Investiční náklady na rekonstrukci pěší zóny byly nastaveny na 30 milionů korun. Lze očekávat, že při rekonstrukci dojde k opravě většiny sítí, které jsou v ulici uloženy. Tím by náklady šly nahoru. Jsou to však vyvolané investice, které nesouvisí s návrhem.

Než dojde k realizaci díla, proběhne na pěší zóně archeologický průzkum?
Samozřejmě. To je věc, která může výstavbu významným způsobem zdržet.

Když se loni uvažovalo o vyhlášení architektonické soutěže, psali jsme v Trutnovinkách o tomto záměru článek. Pod ním se objevil komentář čtenáře, že pěší zóna by měla mít vysokou estetickou hodnotu, neměla by plnit jen funkci dopravní, ale i pobytovou, odpočinkovou a reprezentační. Co říkáte na tento názor?
Přesně vystihuje to, co jsme hledali a troufám si tvrdit, že vystihuje to, co jsme našli.

Jsou v Trutnově lokality, které by si zasloužily nějakou podobnou zásadní rekonstrukci?
Největší lokalitou, která by si zasloužila rekonstrukci, je nepochybně budoucí náměstí Republiky, které navazuje bezprostředně na pěší zónu. Vždycky říkám budoucí, protože zatím ten prostor z mého pohledu náměstí nevytváří. Vnímám ho nejen jako plochu současného parkoviště, ale jako prostor od fasády bývalého okresního úřadu k fasádě Uffa, soudu a ke kruhové křižovatce za autobusovým nádražím. Myslím si, že ani autobusové nádraží tak, jak dnes vypadá, by nemělo být dogma. Chybí mu dopravní terminál, který měl být součástí novostavby v prostoru parkoviště. Nedokážeme ale říci, kdy přijde investor, který bude schopen tento záměr realizovat, a proto nastává čas hledat jiné řešení. Toto území musí být vnímáno jako celek. K podobnému názoru se přiklání komise pro výstavbu. Nedávno jsme dali podnět radě a zastupitelstvu města, aby iniciovaly změnu územního plánu s tím, že celé toto území bude definováno jako jedna plocha.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama