reklama 

Tři nebo sedm dětí není rozdíl, jen se vaří ve větších hrncích

19.5.2018  •  Aktuality  • 
čtenost 779

Úroveň společnosti se pozná podle toho, jak se umí postarat o nejslabší jedince. Známý slogan připomněl včera odpoledne ve svém projevu na Krakonošově náměstí trutnovský starosta Ivan Adamec. V rámci Dne pro rodinu pozval účastníky celodenní akce na výstavu Já pěstoun, která je ve Staré radnici k vidění do zítřka. Má upoutat pozornost potenciálních zájemců o tuto potřebnou aktivitu.

Tři nebo sedm dětí není rozdíl, jen se vaří ve větších hrncích

Na velkoplošných formátech ukazuje konkrétní příběhy jednotlivých pěstounů. „Není to tak dávno, když jsme začali říkat, že lidé, kteří potřebují pomoc, ať už to jsou ti nejmenší nebo ti nejstarší, nepatří do uzavřených zařízení. Pro dospělé jsme začali využívat stacionáře na potřebnou dobu, kdy se jejich děti musí postarat sami o sebe a pak si je zase vyzvednou. Pro nejmenší máme pěstouny. Vidím v tom výrazný posun,“ řekl starosta.

Podle něj děti, které zůstaly bez mámy a táty, je potřeba umístit do normálních rodin. Pěstounů však, bohužel, není dostatek a potřebovali bychom takříkajíc novou krev do jejich řad. Pokud máte chuť pomoct, nebo víte o někom, kdo by to dělat chtěl a mohl, přihlaste se,“ vyzval veřejnost k pomoci. Výstava je přínosná svým poselstvím od těch, kteří si už pěstounskou péči vyzkoušeli na vlastní pěst.

Obsahuje konkrétní příběhy rodin. Tedy zkušenosti, jak její členové prožívali přijetí dítěte, jaké měli problémy, ale i pocity, jak je obohatil příchod nového člena. Například skladník František Štefek z Kladna popisuje příběh své rodiny s velkým zanícením. S manželkou mají tři vlastní dospělé děti a sedm dalších ve věku deset až sedmnáct let vychovávají v pěstounské péči.

„Když se nám narodil třetí syn, jehož sourozenci jsou o více než deset let starší, rozhodli jsme se pořídit mu sestru nebo bratra, kteří mu budou věkem blíž, aby se necítil být sám. Původně jsme do pěstounské péče plánovali jedno nebo dvě děti. Ale sociální pracovnice z krajského úřadu nám vždy zavolala, jestli bychom mohli přibrat ještě další. Takže teď nás bydlí doma deset,“ popisuje svůj téměř neuvěřitelný příběh pěstoun František.

Razí přitom teorii, že tři nebo sedm dětí už není takový rozdíl.  Jen se podle něj „vaří ve větších hrncích“. Některé děti k nim přišly velmi malé a rychle si zvykaly. „Starší mají za sebou zážitky, které si ani neumíme představit. Vlastní rodiče našich pěstounských dětí byli do jednoho zbaveni rodičovských práv, takže se s potomky nevídají. Děti nám říkají mami a tati. A chtěly se jmenovat po nás. O jejich původu jim nic netajíme,“ prozradil František.

Jak dále uvedl, starší si pamatují na svou původní rodinu, ale ty malé ne. „Slyšel jsem fámy, že na jedno dítě jsme dostali milion korun. Upřímně řečeno hodně známých se s námi přestalo bavit. Na druhou stranu jsme získali nové přátele, na které se můžeme spolehnout,“ uzavírá svůj pěstounský příběh. Také v Trutnově jsou děti, které potřebují náhradu za svou původní rodinu. Problematiku a konkrétní čísla přiblížila včera na Krakonošově náměstí manželka trutnovského starosty Irena Adamcová, která se náhradní rodinné péči v rámci odboru sociálních věcí MěÚ věnuje řadu let.

„Městský úřad eviduje momentálně celkem 122 dětí, které vyrůstají v devadesáti pěstounských rodinách. Je to poměrně vysoké číslo. Jsou to děti, které přišly z dětských domovů. Máme však i ty, které vychovávají v režimu náhradní rodinné péče příbuzní. Babičky, dědečkové, tety a strýcové. Bohužel jsou stále rodiče, kteří se neumějí o své ratolesti postarat, někteří ani nechtějí. A děti by vyrůstaly v ústavních zařízeních,“ popsala.

„V současné době se v Trutnově aktuálně hledají náhradní rodiče pro dvanáct dětí do věku jedenácti, deseti let. „Mnohdy musíme bohužel rozdělit i sourozence, abychom jim život v běžné rodině mohli umožnit. U žádostí, které přijímáme a evidujeme zaznamenáváme skutečně klesající tendenci. Stává se, že se sice žadatelé přihlásí, ale pak si to během přípravy rozmyslí, protože zjistí, že to je poměrně náročná činnost. Takže za poslední tři roky zpátky máme tak tři, čtyři žádosti za rok, což je opravdu málo. Zájem není ani o osvojení,“ prozradila odbornice na tuto problematiku.

Pokud někoho zaujmou příběhy z trutnovské výstavy a má zájem pomoct, může se hlásit na Městském úřadě v Trutnově.  „Se vším, co je potřeba, ho seznámíme, Vybavíme ho potřebnými tiskopisy a radami a pošleme ho do přípravného řízení, které musí všichni pěstouni absolvovat, aby byli připraveni na to, jak vychovávat dítě v náhradní rodinné péči, a co je také může čekat,“ dodala Adamcová.

(hyš, red)
redakce@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama