reklama 

Jsme mnohem více v reálném světě, než si lidé myslí

28.12.2018  •  Aktuality  • 
čtenost 1816

Každý den se věnuje meditaci, přesto nežije v klášteře, ani nenosí mnišské roucho. Tomáš Vejrych z Trutnova je buddhista a trénuje svou mysl proto, aby si dokázal lépe poradit s každodenními situacemi. „Život mi teď dává větší smysl a je v něm více radost a svobody,“ říká 45letý praktický lékař pro dospělé.

Jsme mnohem více v reálném světě, než si lidé myslí

Když se podíváte do minulosti, kdy jste o sobě mohl prvně říct: „Jsem buddhista“?
Když jsem se poprvé setkal s mým lamou Olem Nydhalem. Stalo se to už před mnoha lety ve Varšavě a byl to jeden z nejvíce fascinujících okamžiků v mém životě. Ještě předtím, než jsem ho totiž fyzicky uviděl, tak jsem byl ve velké hale, kde se nacházelo asi šest set lidí. V určitý moment se mi začaly ježit všechny chlupy, téct slzy, a tak jsem se lidí vedle ptal, co se děje. A ti mi řekli, že to už lama přišel do haly. Úžasný. Konečně jsem našel učitele, kterému mohu zcela důvěřovat a uvidět v něm své dokonalé kvality. 

Tomáš Vejrych

  • narozen 6. dubna 1973 v Trutnově
  • je šťastně ženatý a má dva skvělé kluky (13 a 10 let)
  • vystudoval medicínu v Hradci Králové a pracuje jako praktický lékař pro dospělé ve své ordinaci na Poliklinice v Trutnově
  • kromě buddhismu, rodiny a práce ho ještě nejvíce baví aikido, cestování, práce kolem domu, zbraně, airsoft a pobyt v lese se svými kluky
  • nemá rád lidskou lhostejnost, když se někdo nechová hezky k ženám a když někdo někomu bere svobodu

Jaký život jste vedl předtím, než jste se stal buddhistou?
Vedl jsem úplně stejný život s tím rozdílem, že teď mně život dává větší smysl a je v něm více radosti a svobody. 

Co vedlo k tomu, že jste buddhismus přijal za svou filozofii?
Buddhismus řadíme spíše mezi náboženství prožitku než k filozofii. A co mě vedlo, že jsem přijal buddhismus za svůj způsob života? To je jednoduché. Příklad mého lamy. Věděl jsem, že jeho kvalit lze dosáhnout. Měl jsem a stále mám důvěru, že někde uvnitř je mám též, jen je musím prožít.

Setkal jste se s lidmi, kteří vás z této cesty zrazovali?
Občas se někdo vyskytl, spíše na začátku, například rodiče. Když ale viděli, že funguji v životě lépe než dříve, pochopili, že to je cesta, která může člověka rozvíjet. Sami pak byli na několika meditačních kurzech.

Mezi základy učení buddhismu patří vnitřní vyrovnanost. Co když ji začne atakovat nějaká vnější zlá síla? Dá se v tom případě vyrovnanost udržet?
Když se zvyšuje vaše důvěra v to, že vaší podstatou jsou nadčasové dokonalé kvality, které tady vždycky byly a vždycky budou, tak vnější zla síla není dost silná, aby vás zranila. Berete ji jako nabídku ke svému rozvoji.

Jak buddhismus změnil váš život a co vám přináší?
Mnohem více si život užívám se vším, co přichází. Vidím, jak je svět úžasný, kolik věcí se v něm děje. Jak jsou lidé skvělí. A kolik příležitostí nám dává k tomu, abychom byli užiteční druhým.

Pomohl vám třeba překlenout nějaká těžká období?
Ano, měl jsem možnost vyzkoušet, jak Buddhovy metody fungují. Když mi zemřel blízký člen rodiny, uvědomil jsem si, že to zvládám velmi dobře, a navíc mohu být oporou pro zbytek rodiny.

Jak často a dlouho meditujete?
Snažím se meditovat každý den dvacet minut až hodinu.

Co vám meditace přináší a do jakého stavu se dostáváte?
Meditace je nástroj, pomocí kterého se učíme pracovat s myslí. V meditaci se učíme směřovat pozornost na to, co máme před vlastním nosem, na přítomný okamžik, resp. na toho, kdo to všechno prožívá. Zjišťujeme, že podstatou mysli, a tedy i naší, je prostor, který je otevřený, jasný a neomezený. Díky meditaci můžeme lépe fungovat v běžném životě, protože získáváme odstup od situací a tím pádem čas na reagování. Můžeme si potom vybrat, jestli se rozčílíme, budeme znudění nebo si to budeme užívat.

Když se řekne buddhista, vybavím si muže v oranžovém hábitu, oblékáte se takto často?
To je pohled běžného člověka, že bychom se měli oblékat nějak speciálně. Opak je pravdou, my jako laičtí praktikující žádné hábity nemáme a nikdy mít nebudeme.

Působíte v trutnovském centru Diamantové cesty. Jak toto centrum funguje a co může jeho návštěvník očekávat?
Trutnovské centrum je jedno z cca 20 center v České republice a 700 na celém světě a všechna fungují podobně. Pravidelně dvakrát týdně se scházíme na společnou meditaci, pořádáme přednášky, víkendy, navštěvujeme centra a společně jezdíme za naším lamou. V Trutnově jsme pořádali též výstavu sošek, den otevřených dveří… Návštěvník může očekávat přátelskou, radostnou a otevřenou atmosféru.

Buddhisté Diamantové cesty jsou laikové, kteří mají často rodiny a zaměstnání a začleňují buddhistické metody do svého každodenního života. Co znamená být buddhistou v každodenním životě?
To je skvělá otázka, protože to je náš hlavní úkol. Díky kontaktu s lamou a meditaci vidíme a prožíváme svět jako dokonalé místo k životu, kde všechno září možnostmi.

Co vaše děti? Zajímá je buddhismus?
Samozřejmě děti vědí, co děláme, vidí, jak fungujeme. Na meditační kurzy jezdí s námi. Takže pasivně v něm jsou. Aktivně ne, ale to není podstatné. Důležité je, aby byly šťastné.

Jak buddhisté slaví Vánoce?
Podobně jako všichni ostatní. Je to období, kdy můžeme být s blízkými a dělat si vzájemně radost. Jen pro sebe nezabíjíme kapra. Jinak žádné speciální zvyky nemáme.

Jaký svátek je pro vás nejvýznamnější?
Svátky ani zvyky nejsou pro nás nějak důležité. Spíše žít aktuální život teď a tady.

Jaké podle vás kolují největší mýty o buddhistech?
Pár jich je, třeba ty již zmíněné barevné hábity nebo vegetariánství. Nic z toho pravda není. Nebo že jsou tak nějak odtržení od reality, opak je pravdou. Jsme mnohem více v reálném světě, než si lidi myslí.

Buddhovo učení je jakousi pokladnicí užitečných rad. Jaké jste si nejvíc vzal k srdci?
Vím, že vše, co potřebujeme, máme již v sobě, jen to stačí prožít. A že nejrychlejší cesta k cíli je identifikace s učitelem. A pak se mi líbí slova lamy, že nejvyšší pravda je nejvyšší radostí a nejvyšším způsobem fungování.

Existuje buddhistické nebe a peklo? Jak vypadá?
Veškeré nebe a peklo si vytváříme sami. My rozhodujeme, jestli budeme prožívat dramata nebo komedie. Takže místa, kam jsme odesláni za dobré nebo špatné chování nějakou vnější silou, nemáme.

Setkal jste se někdy, nebo chtěl byste se setkat s Dalajlamou? Podnikl jste nějakou cestu za buddhismem do Asie?
V naší linii je hlavním učitelem Karmapa, nyní již v XVII. inkarnaci a toho jsem viděl několikrát, dokonce v Evropě. Do Asie jsem za buddhismem necestoval, nemám potřebu. Veškeré učení nutné k našemu rozvoji přenesl náš lama Ole Nydahl na Západ. Celý živý odkaz těchto metod je k dispozici v západních zemích.

Buddhisté se obvykle považují za šťastné lidi. Jste šťastný?
Myslím, že jsem rozhodně stále šťastnější.

Jak udělat ten první krok k buddhismu?
Pokud myslíte buddhismus Diamantové cesty, tak přijít do buddhistického centra a kriticky zhodnotit, jestli mi učení dává smysl nebo ne. Jestli lidi, kteří ho reprezentují, jsou tak nějak v „pohodě „. A nakonec jet se podívat na lamu a zjistit, jestli je to učitel pro nás nebo ne.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
foto: Miloš Šálek

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama