reklama 

Antonína Justa na poslední cestě doprovodily desítky občanů

5.10.2018  •  Aktuality  • 
čtenost 2621

Rodina, přátelé, kolegové, známí a občané dnes dopoledne zcela zaplnili obřadní síň trutnovského hřbitova, aby se naposledy rozloučili s prvním držitelem Kulturní ceny města Trutnova z roku 1991, od roku 2001 čestným občanem města a dlouholetým kronikářem Antonínem Justem, který zemřel v úterý 25. září ve věku 97 let.

Antonína Justa na poslední cestě doprovodily desítky občanů

Citátem římského filosofa Seneky o životě a jeho smyslu zahájil svou smuteční řeč nad rakví zesnulého trutnovský historik, profesor Vladimír Wolf. „Zpráva o skonu našeho drahého přítele profesora Justa nás těžce zasáhla. Odešel do nekonečných dálek člověk, kterého jsme měli rádi, obdivovali ho a uznávali. Člověk milující svou práci, své blízké, rodinu a domov.“  Potom připomenul Justův dlouhý, plodný a činorodou prací naplněný život.

Po absolvování královéhradeckého gymnázia, totálním nasazení v Rakousku a skrýváním se v Čechách přišel Just v roce 1947 po studiích filosofie a historie na Univerzitě Karlově v Praze jako mladý učitel do Trutnova. Působil na Střední zdravotnické škole v Trutnově, kde byl dvanáct let ředitelem, a v dalších vzdělávacích zařízeních. Wolf rovněž nastínil Justovu bohatou publikační činnost a upozornil zejména na jeho „majstrštyk“, knihu Trutnov známý neznámý.

Samostatnou kapitolou dlouhého Justova života však bylo naprosto fenomenální vedení městské kroniky. „Just si vzal za příklad svého dávného předchůdce, kronikáře 16. století Simona Hüttela a řídil se poselstvím této osobnosti. Sestavil kroniku ke cti své milé vlasti, ctihodné radě a městské obce trutnovské a na dobrou památku svého jména,“ uvedl Wolf.  Zatímco Hüttel ji vedl 23 let, Just neskutečných 58 let a obnáší pět desítek ručně psaných svazků.

„Mám rád své zvláštní přesýpací hodiny, byť po prchlém mládí sypou i šediny. Písková zrnka v nich mají pomalejší chod, obavu mám, aby už nesypaly na odchod…,“ přečetl starosta Ivan Adamec na úvod své smuteční řeči úryvek z Justovy básně Nad přesýpacími hodinami ze sbírky Žena a Měsíc, která byla loni v prosinci za účasti autora pokřtěna. Také starosta poznamenal, že vzpomínek na Justa není určitě málo. „Vzpomínám si, jak jsem ho dvacet let potkával ve městě a také, když k nám pravidelně docházel na úřad.“

V této souvislosti upozornil, že se Just zapsal do dějin a chodu města nesmazatelným písmem a přestože byl červenokostelecký rodák, Trutnov mu přirostl k srdci a stal se jeho domovem. „Vždy jsem Toníka považoval za renesančního člověka. Škála jeho znalostí a zájmů byla velice široká. Ale tím jeho největším darem pro město bylo neuvěřitelných 58 let psaní trutnovské kroniky. Které město se může pochlubit tím, že tak dlouho vedl kroniku jeden jediný člověk?“ otázal se Adamec, který to považuje za úžasnou skutečnost.

Na zesnulého při posledním rozloučení zavzpomínala také absolventka Střední zdravotnické školy v Trutnově, Justova studentka Helena Erbrtová, maturitní ročník 1959. „Chtěla bych poděkovat panu profesorovi Justovi za jeho příkladné vyučování. Naučil mě nejen přehled našich dějin, ale i světových. Naučil mě učit. Měl krásně připravené vyučovací hodiny. Byl nejlepším profesorem zdravotnické školy,“ mluvila o zesnulém v superlativech jeho žákyně a vzpomenula v souvislosti s Justovým úmrtím jeho sbírku básní Žena a Měsíc.

„Ve svých verších vyznal svůj stesk po hodné manželce. Vyznal se z víry sejíti se s manželkou v tom druhém, věčném životě. Z celého srdce mu toto setkání přeji. Za vzor výborného a moudrého pedagoga mu z celého svého srdce upřímně děkuji. Děkuji vám pane profesore za vaši moudrost, za váš přístup k nám a za to, že jste přišel na naše pomaturitní srazy,“ rozloučila se s Antonínem Justem absolventka zdravotnické školy Erbrtová, stejně jako přítomná veřejnost položením květin a úklonou u jeho rakve.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek

 

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama