reklama 

Sběratel (nejen) časopisů, které jsou plné vlastenectví

22.10.2018  •  Aktuality  • 
čtenost 650

„Sbírám všechno, co je staré,“ směje se Michal Dufek z Trutnova, když jsme za ním s fotografem přišli domů, abychom nahlédli do jeho knihovny. Jeden z členů naší čtyři roky staré běžecké party Trutnov běží na Prahu mi kdysi prozradil, že vlastní sbírku časopisů a novin z dob první republiky.

Sběratel (nejen) časopisů, které jsou plné vlastenectví

„Jste první, kdo to vidí,“ prozrazuje nám během návštěvy, že dědictví, které převážně získal po svých předcích, prakticky nikomu cizímu ne- ukazuje. Staré věci se mu líbily už od mala, a tak vždy, když něco takového putovalo rodinou, byl jeden z těch, který se k nim vehementně hlásil. A když pak mělo dojít k jejich případné likvidaci, dával si tyto artefakty stranou, aby mu dělaly radost celý život.

Z poličky na stůl vytahuje několik velkých knih, v nichž jsou svázané časopisy. „Dříve se to tak dělalo,“ poukazuje na pečlivě uchované papírové cennosti a kroutí přitom hlavou nad tím, jak neuvěřitelné věci lidé dokážou vyhodit z důvodů, že už pro ně nemají smysl. „Je úžasné si v těch časopisech číst, protože jsou z doby, kdy Češi byli pyšní na to, že jsou Češi, a vlajka pro ně znamenala víc než jenom povinnostní vyvěšení na svátek,“ poukazuje 48letý podnikatel, který vlastní firmu na trávníky.

Humoristické listy, List paní a dívek, Československá Rodina, Pražský zpravodaj, Řeznicko-uzenářské listy, časopis s názvem Hvězda a další. Má toho ve své sbírce spoustu, přičemž každá kniha má svůj žánr. Časopisy vypovídají o ekonomice, módě, válce, řeznictví, najdeme v nich dobové inzeráty a někde má trutnovský sběratel mezi listy vložené i staré smlouvy, dluhopisy, bankovky… „Tohle je například cechovní kniha řezníků-uzenářů ze Dvora Králové, tak z roku 1920, a k té mám i cechovní sekyrku. Můj strýc byl totiž předseda tohoto společenství.“

Nejvíce ho baví články o politice. „Dozvím se v nich pravdu o Masarykovi, o Benešovi a vůbec z nich srší takové to nadšení, kdy lidé vítali první republiku, zároveň se obávali Hitlera, ale na druhou stranu byli odhodlaní položit svůj život,“ vypravuje a dodává, že první republika je mnohdy vykládána jako vzor. Nicméně, v jednom z článků četl, že také Češi z této doby si nesou dost nešvarů. „Byl o závisti, jak Čech závidí Čechovi a snaží se mu spíše ublížit, než aby se tomu bohatšímu vyrovnal, na rozdíl od Němců,“ vykládá muž, jenž ve své oblíbené literatuře listuje, když nemůže spát.

„Teď vám ale ukážu vrchol vlastenectví,“ zvolá najednou a vezme do rukou jeden z dílů Letem českým světem od J. R. Vilímka. Z poloviny je tato fotografická kniha, kterou vlastní s originálním podpisem básníka Jaroslava Vrchlického, ještě laděna do Rakouska-Uherska, ale z druhé části už šíří vlastenecký duch. „Je to úžasně popsané, nejznámější města s krátkými popisy, jsou tam i dvě fotky Trutnova,“ hledá v obsahu. Pak otočí na stránku 179 se svatojánským vrškem a stránku 257, kde je snímek parku ještě se starým zámečkem a městem v pozadí. Jiné zmínky o Trutnovu ve svých časopisech a knihách nemá. Z jednoduchého důvodu. Žili tady Němci.

Kolik toho má doma vyrovnaného v poličkách, Michal Dufek nikdy nepočítal. Jelikož cokoliv dalšího najde, tak tam automaticky přidá. Je to cenná sbírka? „Pro mě určitě ano,“ potutelně se usmívá. Nad finanční hodnotou však nikdy nepřemýšlel. Jsou to prý věci, které se hromadí a nikdy se neprodávají. A tak to bude prý pokračovat dál. Rodinné dědictví si převezme další generace. Pro zajímavost, obsahuje i originální Národní noviny Karla Havlíčka Borovského ze dne 17. září 1849, psané ještě starou češtinou.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
foto: Miloš Šálek

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama