reklama 

Výlet za pivem po revíru Krakonošově

28.8.2018  •  Aktuality  • 
čtenost 1207

Letošní léto jich je už šest. Každé se jinak jmenuje, jinak chutná, a přesto mají leccos společného. Jsou to řízná a jedinečná piva vyrobená v nejvyšších českých horách a společně lemují 35 kilometrů dlouhou Krkonošskou pivní stezku. A proto máte-li rádi horské túry a hledáte originální tip na letní výlet, zavažte si pevně boty a vyrazte za nevšedním zážitkem s vůní a chutí chmele.

Výlet za pivem po revíru Krakonošově

Krkonošská pivní stezka na začátku června zahájila již svoji pátou sezonu. A stejně jako před rokem i letos přinesla novinku v podobě svého rozšíření. Počet pivovarů zapojených do stezky se totiž rozrostl z pěti na šest. Turisté a návštěvníci stezky tak mohou letos ochutnat piva značky Fries z penzionu Andula, Paroháče z Luční boudy, Hendrycha a Krkonošského medvěda z minipivovarů ve Vrchlabí, Trautenberka z Malé Úpy a čtveřici druhů zlatavého moku z Peckého pivovaru z Pece pod Sněžkou.

Nekonkurujme si, spolupracujme!

Na samém počátku Krkonošské pivní stezky na jaře roku 2014 stál mladý nadšenec a hoteliér z Friesových bud (kde vaří a svým hostům čepuje vlastní pivo Fries) Karel Polívka. „Zjistil jsem, že v okolí je řada dalších malých pivovarů. Zprvu jsem je vnímal jako konkurenci. Ale vzápětí jsem svůj pohled zásadně změnil a vzal tuto skutečnost jako velkou příležitost. Příslušné pivovary jsem obvolal, sešel se s majiteli a navrhl jsem jim, že by bylo fajn udělat pivní stezku po horách,“ vzpomíná Polívka na samotné začátky projektu. „Chtěl jsem to zatraktivnit tím, že lidé budou sbírat razítka a na konci dostanou dárek. Svoji orazítkovanou kartičku pak mohou dát do slosování o různé ceny. Spustili jsme to a ono se to chytlo,“ dodává.



Dnes už Krkonošská pivní stezka patří mezi oblíbené tipy na výlet a každoročně si „pivní pohorky“ nasazuje mnoho stovek turistů. Nemalý zájem proto Polívka registruje i v první části letošní sezony. „Přálo nám počasí a svoji roli zde hraje i skutečnost, že veřejné povědomí o stezce se stále rozšiřuje. Letos jsme tu už měli několik turistů relativně zdaleka, kteří říkali, že o nás slyšeli v rádiu, nebo si přečetli článek v novinách a chtěli si to vlastní nohy vyzkoušet,“ říká Polívka.

Velký potenciál vidí v pivní stezce i Svazek měst a obcí Krkonoš, který sdružuje čtyřicítku zdejších měst a obcí a propagaci stezky pomohl i finančně. „Pomáháme místům, která jsou méně známá nebo stojí stranou hlavních turistických tras. Navíc pivní tematika je v létě velice populární a ve spojení s turistikou jde tedy o ideální kombinaci,“ říká ředitelka tohoto svazku Eva Šulcová.

Jedna stezka, více možných cest

Trasa celé Krkonošské pivní stezky měří zhruba 35 kilometrů a protíná nemalou část zdejší krajiny. Zcela logicky se tak naskýtá více variant, jak ji absolvovat, kde do ní vstoupit a kde ukončit. A jelikož lze na všech zastávkách stezky přenocovat, nabízí se tu i lákavá varianta rozložit si celý pivní výlet do dvou či více dní a během nich v jednotlivých zařízeních strávit více času, vyzkoušet různé služby či obohatit celou túru i o odbočky na další zajímavá místa Krkonoš.

Pivní stezku je tedy možné začít v samotném Vrchlabí, kde se nacházejí hned dvě zastávky. Zde však hrozí riziko, že by konzumenti mohli přepálit tempo hned na startu. Mnohem horší by pro ně bylo zjištění, že z vrchlabských pivařských zastávek vede cesta do prudkého kopce a ten jen tak hned nekončí.

Příjemnější a turisticky i mnohem taktičtější je proto začít stezku na jejím druhém konci. Tedy v Malé Úpě, kde se nachází pivovar Trautenberk, jenž se stal součástí Krkonošské pivní stezky v loňském roce. Zdejší pivovar, jehož roční maximální výstav činí 10 tisíc hektolitrů a pyšní se logem ze dvou jedlových šišek ve tvaru písmene T, má ve stálé nabídce tři piva, přičemž na léto i na zimu svoji nabídku rozšíří o další dva speciály.

Když provozovatelé Trautenberka, který je díky své poloze výchozím, nebo i konečným bodem pivní stezky, obdrželi nabídku do projektu se zapojit, neváhali. „Tuto možnost jsme uvítali. Pro nás byl rok 2017 prvním, takže postupem času teprve vidíme, jak důležitý článek v tomto projektu jsme,“ říká ředitelka pivovaru Dagmar Budová. „Vzhledem k naší poloze nejsme průchozím bodem, ale pro řadu turistů u nás pivní stezka začíná a přinese nám tak i nocležníky, kteří k nám dorazí již večer, přespí a brzy ráno vyráží přes Sněžku na Luční boudu,“ dodává Budová.

Těmto a dalším návštěvníkům pivovar nabízí restauraci se 120 místy a ubytování v 4 až 8 lůžkových pokojích nebo v takzvané spacákovně, což je hromadná přespávací místnost pro nenáročné a ostřílené turisty.

Druhou zastávkou pivní stezky a od letošního roku i jejím nováčkem je Pecký pivovar. Nachází ve wellness hotelu Bouda Máma na samém konci Pece pod Sněžkou. Jeho návštěvníci zde mohou ochutnat ze čtveřice piv, nechat se namasírovat či hýčkat v pivních lázních. Samozřejmostí je možnost přenocování a pro firemní klientelu a její team-buildingy Bouda Máma nabízí i kongresový salonek.

Na pivo s Bohoušem

Po obdržení razítka u nováčka pivní stezky nastal čas řádně zašněrovat boty, zhluboka se nadechnout a vyrazit vzhůru do nejvyšších partií Krkonoš. To lze buď po svých anebo se mohou nejen pivní turisté nechat vyvézt lanovkou na Sněžku, která je s 1603 metry nejvyšší českou horou.

Právě na jejím úpatí se nachází další významný milník Krkonošské pivní stezky a tím je Luční bouda. Není to jen nejvýše položená chata Krkonoš a celé střední Evropy, ale nachází se zde i nejvýše položený pivovar. Pivo, které v něm místní vaří, se jmenuje Paroháč. Turisté a hosté mohou pod touto značkou ochutnat nejen klasický světlý či polotmavý ležák, ale i tmavý speciál a svrchně kvašené pivo britského typu Indian Pale Ale. „Náš malý pivovar jsme vybudovali pro potěšení našich hostů. Výletníkům do Krkonoš jsme chtěli dát další důvod k návštěvě mimo nádherné přírody a unikátních výhledů,“ říká majitelka boudy Klára Sovová. Pod jejími rukami se ze zchátralého stavení stala tradiční turistická zastávka s výbornou gastronomií a pivními lázněmi.

Luční bouda už něco pamatuje. I proto poslední červnový pátek se zde uskutečnila akce k výročí 395 let od položení základního kamene, během níž se křtila knížka pohádek místního bernardýna Bohouše a se svou kapelou přijela zahrát a zazpívat známá zpěvačka a herečka Barbora Poláková.

Do „kolébky“ pivní stezky

Po ochutnání piv na Luční boudě a pohlazení bernardýna Bohouše mají pivní turisté už polovinu stezky za sebou. Jejich dalším cílem jsou Friesovy boudy, kde na ně čeká nejen pivo Fries, ale i pohostinnost zařízení, jehož provozovatel Karel Polívka stál u zrodu celého projektu.

Z Luční boudy na Friesovky cesta měří zhruba sedm kilometrů a protíná nejpůsobivější pasáže a nejkrásnější panoramata. Z cesty jsou vidět všechny nejvyšší vrcholy Krkonoš stejně jako celý hraniční hřbet. Turisté na ní rovněž neminou kapličku, která byla v roce 1957 přebudována na památník obětem hor. Přestože se zde za krásného počasí turisté rozplývají nad krásou okolní krajiny, je toto místo jedním z nejdrsnějších v celých Krkonoších. Zdejší kaplička byla postavena na památku Václava Rennera, který tu zahynul v roce 1798 při svážení dřeva z Lahrových bud. Roku 1856 zde málem zmrzla Monika Rennerová, kterou naštěstí stačil zachránit její syn. Nedaleký Rennerův kříž označuje místo, kde zemřel její otec Jakub Renner, když zabloudil ve sněhové bouři v pravé poledne 11. dubna 1868. 

Od památníku obětem hor už cesty na Friesovy boudy víceméně klesají. Přesněji řečeno, možných cest je více. Mezi nejvíce turisticky oblíbené patří ta, která vede přes Klínovky a pak po úbočí Světlého vrchu. Odtud se otevírají nádherné výhledy na Žalý, Kotel a celé západní Krkonoše i podhůří.

Friesovy boudy tvoří areál dvou hotelů s kapacitou 124 lůžek, kde turisté i ubytovaní hosté naleznou úplně vše pro svůj aktivní i pasivní odpočinek. Vedle lyžařského vleku je tu wellness i hřiště pro děti. „Z pramenu vyvěrajícího přímo na louce našeho areálu vaříme horské pivo Fries, které vyniká jemnou chutí, tak charakteristickou pro měkkou pramenitou vodu,“ říká Karel Polívka.

Zdejší pivovar patří v rámci pivní stezky k těm menším. Jeho maximální roční výstav činí tři stovky hektolitrů. „Měsíčně navaříme deset až dvanáct várek. Vše, co navaříme, se vypije v našich restauracích. Neustále na čepu máme dvě piva, jinak ale děláme čtyři až pět druhů,“ říká Polívka s tím, že výjimečně zamíří pár sudů z jeho pivovaru i do vzdálenějších míst. Výjimku pak tvoří akce jako pivní slavnosti ve Vrchlabí či v Jilemnici, kde se pivovar prezentuje mezi dalšími pivovary nejen z východočeského regionu.

Cíl ve Vrchlabí

Kdo se nerozhodne ve Vrchlabí pouť po Krkonošské pivní stezce zahájit, tak ji zde s velkou pravděpodobností alespoň ukončí. Je to pro něj určitě pohodlnější a výhodnější i dopravně. Z Friesových bud cesta do Vrchlabí totiž už víceméně klesá. Turisté ji nejčastěji absolvují přes Lahrovy boudy a Strážné.

Při sestupu ze Strážného se mohou kochat pohledem na majestátný kopec Žalý na druhém konci údolí, z něhož se jako hadi klikatí několik sjezdovek, na nichž se v zimě prohánějí tisíce lyžařů. A právě naproti dolní stanici jedné z herlíkovických lanovek se nachází v pořadí již pátá zastávka pivní stezky, a sice rodinný pivovar Hendrych.

V budově bývalé textilky zde otec a syn Hendrychové vaří výborné pivo od roku 2012. „Náš loňský výstav činil 2061 hektolitrů, přičemž naším cílem je posunout ho až na úroveň 3,5 tisíce hektolitrů, což dovoluje maximální kapacita našeho varného zařízení,“ vypočítává Vojtěch Hendrych, který si vznik minipivovaru vysnil již na vysoké škole a vypracoval k tomu podnikatelský záměr jako studentský projekt. Jako investora k němu pak přizval svého otce.

Pivo z Hendrycha je možné ochutnat v několika desítkách hospod a barů po celé České republice. Pivovar na sebe upozornil i tím, když se prezentoval na Pražském hradě, kde se jeho pivo čepovalo v rámci slavnostní recepce po udílení státních vyznamenání.

Jen několik stovek metrů od pivovaru Hendrych se nachází závěrečná štace pivní stezky, kterou je pivovar a hotel Pivovarská bašta. Na čepu je zde pivo Krkonošský medvěd, které má za sebou více než dvacetiletou tradici. V současné době zde vyrábí klasické české ležáky, které tvoří základ pivní nabídky, ale nebojí se zde také vyrábět další druhy speciálních piv.

Ochutnávkou Krkonošského medvěda končí i Krkonošská pivní stezka. Vedle pěti razítek z předchozích zastávek zde pivní turisté obdrží poslední obtisk dokládající, že absolvovali celou stezku a mohou své kartičky v říjnu poslat Karlu Polívkovi na Friesovy boudy ke slosování o hodnotné ceny. Každý účastník pivní stezky, který má splněny alespoň čtyři zastávky, se pak může těšit i na stylový otvírák.

A co říci závěrem? Krkonošská pivní stezka je originální nápad jak propojit turistiku na čerstvém vzduchu se zážitkovou gastronomií, aktivním odpočinkem a ochutnávkou lokálních piv. Stěžejní však je skutečnost, že se díky stezce dostanou do krkonošských méně známých míst i lidé, kteří mají s nejvyššími českými horami spojenou jen Sněžku, Janské lázně nebo Špindlerův Mlýn.

Je proto skvělé, že podobné projekty vznikají a že se například i díky podpoře spolků jako je Svazek měst a obcí Krkonoš o nich dozvídají též lidé, kteří od nejvyšších českých hor bydlí mnoho desítek
či stovek kilometrů.

Jiří Štefek
jiri@vrchlabinky.cz
foto: archiv Krkonošské pivní stezky a Trutnovinek

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama