reklama 

Wikovácké století aneb Slavíme s republikou

7.9.2018  •  Aktuality  • 
čtenost 419
 •• Komerční sdělení

O osmičce se říká, že je karmická. Prý dokáže posílit, co je dobré (nebo i naopak). Zvláště v českých dějinách má číslo 8 své specifické místo. Vznik samostatného Československa v roce 1918 a řada dalších významných událostí jsou toho dokladem. Jednou z nich je založení firmy Wikov.

Wikovácké století aneb Slavíme s republikou

Několik týdnů poté, co Národní výbor vedený Karlem Kramářem vydal zákon o zřízení samostatného státu československého, připojili pánové F. Wichterle a F. a J. Kováříkovi své podpisy pod ustavující listinu Prostějovské továrny na stroje Wichterle & Kovářík. Přesně před 100 lety se vedle historie nové republiky začala psát také historie jednoho nového podniku.

Když se spojí konkurenti

Na začátku příběhu slavné fabriky stojí František Wichterle a bratři František a Josef Kováříkovi. První, ctihodný prostějovský měšťan, nejprve spolumajitel plynárny a poté majitel slévárny, budoval svůj podnik tak dlouho, až vyrostl v První prostějovskou továrnu na hospodářské stroje a motory, slévárnu na kov a železo František Wichterle. To bylo v roce 1884. V její blízkosti postavil o 10 let později svou továrnu mladší z bratrů Kováříkových, Josef. Když se z Vídně vrátil starší František, ustanovili společnost F. a J. Kovářík, továrna strojů a slévárna Prostějov.

Obě fabriky vyráběly velmi podobný sortiment - zemědělské stroje - a vzájemně si tak konkurovaly. Postupně rozšiřovaly produkci o benzinové motory, bratři Kováříkovi přidali kotle pro parní lokomotivy, postavili stolárnu… Pak přišla první světová válka, nedostatek materiálu a propouštění zaměstnanců. Podniky se z existenčních důvodů zaměřily na výrobu pro armádu a začaly spolupracovat. Po válce, během těžké hospodářské krize, majitelé pochopili, že lépe než stát proti sobě, je spojit síly. Dva dny před Vánocemi roku 1918 schválila valná hromada firmy F. a J. Kovářík akc. spol. fúzi s firmou F. Wichterle. Stalo se v prostějovském Národním domě. Vznikla největší továrna na zemědělské stroje na území nového Československa.

Historie není pohled, nýbrž zodpovědnost

Pro popis tehdejší situace jsme si citát českého filozofa nevypůjčili náhodu. Zodpovědnost za prosperitu podniku, zaměstnance a v neposlední řadě kvalitu výrobků a spokojenost zákazníků provází Wikov od jeho počátků. Vědomí pevných kořenů přerušila snad „jen“ doba normalizace. Ale nepředbíhejme.

Po spojení závodů se na konci roku 1919 správní rada dohodla na specializaci výroby. Wikov dodával palivové motory na benzin, naftu i plyn, parní lokomobily, mlátičky, secí, žací a podobné stroje. Poté, co v roce 1922 přivezli majitelé firmy z vídeňské výstavy italský automobil Ansaldo, rozhodli se přidat do portfolia i osobní vozy.

V roce 1924 vyvinuli a na jaře 1925 vyrobili dva typy automobilů – Wikov 7/28 a Wikov 40. Padlo rozhodnutí věnovat se výrobě složitých, leč originálních vozů pro movitější zákazníky. Reklamní slogan „Automobily na míru“ se zřejmě příliš neujal. Poptávka klesala, trh byl obsazen vozy jiných značek. Přesto se Wikov zapsal do historie spacím vozem pro Tomáše Baťu nebo prototypem prvního aerodynamického vozu v republice Kapka z roku 1931. Výroba a montáž osobních aut byla nakonec zastavena v roce 1937. Wikováci pokračovali se zemědělskými traktory Wikov 32 poháněnými petrolejem, přidali traktory na naftu a postupně i složité mláticí soupravy, palivové motory a elektromotory.

Mnichov, válka, znárodnění

Konec roku 1938 prodeji zemědělských strojů nepřál. Wikov se zaměřil na výrobu volnoběžek pro bicykly, které si získaly příznivce mimo jiné v Holandsku. Druhá světová válka zapříčinila změnu výrobního programu – místo traktorů se montovaly prostředky německého válečného hospodářství a branné moci. Znárodnění přišlo v roce 1948. Z Wikova se stal nejdříve Agrozet, k.p., pak Agrostroj Prostějov st.p.

Pokračovat v tom, z čeho jsme vyrostli

Říká se, že krev není voda. Když se potomek jednoho z původních majitelů Wikovu rozhodl vzkřísit rodinný podnik, psal se rok 2004. Martin Wichterle koupil firmy ČKD Hronov a Škoda Gear z Plzně. Přejmenoval je na Wikov MGI a Wikov Gear.

Navázal tak na tradici firem Mach & Fišer, továrna na stroje a slévárna železa Hronov, i plzeňskou produkci převodovek. S přimhouřením jednoho oka lze říct, že podobně jako jeho předci v roce 1918, také Martin Wichterle spojil dvě fabriky v jednu. Aby vystavěl stabilní firmu, se zkušenými profesionály a špičkovými produkty. Mimochodem: Mach & Fišer, založená v roce 1898, vyráběla těžké tvářecí stroje, později již pod značkou ČKD díly pro lodní naftové motory a nakonec převodovky. Právě ony jsou dnes hlavním vývozním artiklem Wikovu.

Wikov vstupuje do dalšího století

Strojírenská skupina Wikov Industry zahrnuje v současné době společnosti Wikov MGI a.s., Wikov Gear s.r.o., Wikov Sázavan s.r.o. (dříve Strojírny Sázavan, předtím Baťův výrobní podnik), Orbital2 Ltd. a Detail CZ s.r.o. Všechny se specializují na strojírenskou výrobu, především mechanické převodovky a ozubená kola pro řadu průmyslových oborů.

Po 100 letech pracuje ve Wikovu 920 lidí, více než 75 procent produkce putuje do zahraničí, tržby se pohybují kolem 1,8 miliardy korun.

Úspěch? Generální ředitel Zbyněk Berger se drží při zemi: „Pokračujeme v tom, z čeho jsme vyrostli. Zároveň ale dobře víme, že jen z historie se žít nedá. Masivně proto investujeme do výzkumu a vývoje nových produktů, technologií a systémů řízení. Na špici světového strojírenství se hodláme udržet.“

Co však ve Wikovu platí letos stejně jako před sto lety, je úcta k řemeslu. Největší poděkování patří podle vedení firmy zaměstnancům. Byl, je a vždy to bude především jejich talent, co Wikov posouvá dopředu. Jaká bude jeho další stovka, záleží na wikovácích.


Zbečník 356, 549 31 Hronov
Tel.: +420 491 488 111
Fax: +420 491 488 412
www.wikov.com

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama