reklama 

Krkonošská pivní stezka je naše konkurenční výhoda

17.6.2019  •  Aktuality  • 
čtenost 998

Provozovatel Friesových bud Karel Polívka (41) vzpomíná v rozhovoru pro Trutnovinky na své pivovarnické začátky v Krkonoších. V jeho hlavě se zrodil i nápad na vybudování Krkonošské pivní stezky, která letos od začátku června zahajuje již svůj šestý ročník. Pro zúčastněné minipivovary to není jen dobrá propagace, ale i závazek. „Návštěva turistů z venku není dobrá jen v tom, že vypijí pivo a zaplatí za něj, ale že zároveň nutí jednotlivé výrobce k tomu, aby ho dělali dobře,“ říká.

Krkonošská pivní stezka je naše konkurenční výhoda

Kde se v tobě vzal prvotní nápad vařit pivo v Krkonoších?
Už když jsme stavěli a rozšiřovali areál Friesových bud, tak jsem dělal i marketing pro pivovary a znal jsem jednoho pána, který stavěl tyto malé pivovary, a tak nás napadlo, že bychom to tady mohli udělat.

Proč zrovna v Krkonoších, a ne třeba v Beskydech nebo Jeseníkách?
Místo bylo dané, protože jsme tady kupovali hotel a k tomu pak byla možnost ještě přikoupit a předělat penzion Andula. A s tím se pak svezla i možnost vařit tady pivo. V té době to ještě vypadalo, že to bude nejvýše položený pivovar v České republice.

Takže záměr jít do Krkonoš tu byl od samého začátku?
Ano, přesně tak.

Co všechno obnáší postavit, vybudovat a vybavit takový minipivovar vysoko v horách?
Vzhledem k tomu, že jsme spolupracovali s někým, kdo už takové pivovary stavěl a živil se tím, tak už výstavba nebyla tak náročná. On nám víceméně připravil celý projekt. Přijel se tam podívat, jak to tam vypadá, a navrhl, jak to všechno udělá a jak to bude vypadat. Já jsem pak fungoval jen jako poradní sbor a říkal „ano, ano, ano, ne“.

Jak dlouho to trvalo, než došlo k vybudování celého pivovaru?
Záleží jak kde. Někomu to může trvat dva měsíce, u nás to trvalo třeba rok. U nás to bylo ovlivněno tím, že se u toho stavěla ještě celá budova, takže tyto procesy neumím příliš od sebe rozdělit.

Jak potom probíhá výběr samotného druhu nebo typu piva, který se v minipivovaru bude vařit? Podle čeho jsi se rozhodoval?
Je to určitě dané tím, kde pivo vaříme. Když ho vaříme takto na kopci v 1 200 metrech, a tehdy, když jsme začali, jsme tady byli jediní, tak člověka nenapadne nic jiného, než udělat ležák, tedy standardní české pivo. A jelikož se ve Vrchlabí vařilo pivo už od 17. století, tak jsme chtěli jít k samotným základům a nabídnout Čechům, co jim nejvíce chutná. A to je klasické české pivo plzeňského typu. Ležák je tedy základ a potom se tady točí různá módní  a nebo svrchně kvašená piva. Ležáky budeme dělat vždycky a k tomu i taková piva, která jsou právě takříkajíc populární či módní. Jezdí k nám hodně cyklisté a jsme hojně navštěvovaní lidmi, kteří jdou na túru. Je proto důležité, abychom i pro ně vždy měli nějaké lehčí pivo, které je pro ně příjemné. Přece jen, musíme mít na paměti, že tito turisté od nás pak třeba jdou ještě dalších dvacet kilometrů.

Jaká piva tam tedy máš v současné době v nabídce?
Ono se to tam stále trochu mění. Ale lze říci, že to bude standardní ležák jedenáctka v kombinaci s některými svrchně kvašenými pivy.

Jaký je v současné době výstav pivovaru Fries? Je to maximální kapacita, nebo kam jej až lze navýšit?
Výstav činí 250 hektolitrů a můžeme ho navýšit na 3400Hl.00 až 350 hektolitrů.

Všechno se vytočí a zkonzumuje přímo na místě?
Ano, vesměs je to tak. Samozřejmě jezdíme na pivní slavnosti do Vrchlabí a Jilemnice. To každoročně bereme jako jakousi naši povinnost. Zvou nás i na další podobné akce, protože po republice se s nimi nyní doslova roztrhl pytel. Takže je tu mnoho dalších míst, kam bychom jezdit mohli, ale provozujeme u nás dvě restaurace, a pokud to děláme marketingově dobře, tak to všechno vypijeme u nás nahoře.

Ale co třeba pivní festivaly v Praze? To je zase dobré pro vaši propagaci, ne?
Samozřejmě. Když se tam něco koná, tak o tom hodně přemýšlíme. Často jsme tam jezdili, protože Krkonoše jsou pro Pražany oblíbené místo pro rekreaci a dovolenou.

Přemýšlíš o tom, že bys do budoucna třeba pravidelně dodával pivo například do některé z hospod či restaurací ve Vrchlabí a okolí?
Vzhledem k tomu, že ve Vrchlabí jsou další minipivovary a my v porovnání s nimi máme nejmenší varnu, tak představa, že bychom některé hospodě slíbili, že jí budeme pravidelně dodávat pivo, je nereálná. Ano, jsme schopni udělat krátký festival, kam například přivezeme deset sudů, ale permanentně někam dodávat určitě schopni nejsme.

Výroba piva vyžaduje předepsané suroviny, jako je voda, chmel, slad či pivovarské kvasnice. Odkud je čerpáš či odebíráš?
My nejsme jen pivo z Krkonoš, ale máme i ochrannou značku „Krkonoše originální produkt“, a tam hlavním a významným předpokladem je, že výroba musí být z větší části z Krkonoš. A 95 procent piva je voda a u nás přímo na Friesových boudách vyvěrá pramen, takže používáme naši vodu. U dalších surovin je to tak, že chmel je klasicky ze Žatce a slad odebíráme ze Znojemska. U svrchně kvašených piv se musíme spoléhat na dovoz například z Německa nebo Ameriky.

Jak se tyto suroviny k vám přepravují? Například v zimě, když je všude spousta sněhu.
Stejně jako naše zákazníky, tak i všechny potřebné suroviny zavážíme rolbou, nebo na sněžném skútru.

Jak dlouho u vás trvá proces vaření piva?
Záleží na tom, jestli to je svrchně, nebo spodně kvašené pivo. Jsme Češi, tak nám všechno trošku déle trvá. Je to dáno samozřejmě technologií výroby, a nikoliv filozofií českého národa. Spodně kvašená piva trvají skoro až měsíc a ta svrchně kvašená jsou víceméně hotová do čtrnácti dní.

Zmínil jsi, že prakticky všechno pivo se vypije na Friesových boudách. Kolik mají tato zařízení celkovou ubytovací kapacitu?
Jedná se o hotel Friesovy boudy a penzion Andula. Na hotelu je 74 míst a na penzionu Andula 52 lůžek.

Jak se na Friesovy boudy lidi mohou dopravit?
V létě tam samozřejmě mohou dojet autem. V zimě pak dojedou autem do lomu ve Strážném a nahoru je pak vezeme rolbou nebo Hagundem, což je takové vozidlo s gumovými pásy. A nebo mohou jít pěšky.

Co všechno za vyžití Friesovy boudy kromě piva nabízejí?
Oba naše hotely stojí přímo na sjezdovce, takže základem vyžití v zimě je sjezdové lyžování. Potom je samozřejmě velice populární běžecké lyžování. V létě to je pak pěší turistika. Dva kilometry od nás je chaloupka na rozcestí, což je taková křižovatka celých Krkonoš.

Jak jsou na tom u vás rodiny s malými dětmi?
Pro ně je to tam jak dělané. Řekl bych, že 80 procent všech našich zákazníků jsou rodiny s dětmi. Mohou chodit po okolí a pak u nás na kopci je speciální atrakce, která se jmenuje Cesta Friesových skřítků, kde děti plní různé úkoly a po splnění celé cesty dostanou dárek.

Friesovy boudy jsou součástí a zakladatelskou zastávkou Krkonošské pivní stezky. Letos bude tato stezka otevřena již pošesté. Co jim nabídne?
Obecně Krkonošská pivní stezka nabízí dvě věci, které se nádherně spojují, a to je gastronomický zážitek, tedy především pivo, a turistika. Stezka tedy nabízí možnost krásně si projít 25 kilometrů a přitom ochutnat pět výborných druhů místně navařených piv. A vlastně třetím takovým rozměrem je možnost poznání, jak se pivo vyrábí.

Jaké jsou zastávky Krkonošské pivní stezky?
V Peci pod Sněžkou to je Pecký pivovar, v Horní Úpě je pak pivovar Trautenberk, ve Vrchlabí to jsou pivovary Hendrych a Medvěd v Pivovarské baště a pak to jsou Friesovy boudy.

Zastávky ale budou fyzicky čtyři, že?
Ano, je to tak. Pivo z pivovaru Hendrych se bude nabízet u nás na Friesových boudách. Samozřejmě vedle naší produkce.

Kde se vzal nápad udělat turistickou atrakci, jako je Krkonošská pivní stezka?
V mé hlavě. (smích)

Co za tím nápadem stálo?
První, co člověka napadne, když staví pivovar, rozhlédne se po okolí a zjistí, že kolem jsou další minipivovary, je to, že si řekne: „Hergot, roste mně tady konkurence.“  A když je to takhle blízko, může to být docela problém. Ale když se člověk projde po okolí a zamyslí se nad tím, tak ho napadne, proč to neudělat spíš obráceně. Tedy nepovažovat tyto další minipivovary za konkurenci, ale za konkurenční výhodu, a dát lidem možnost ochutnat více lokálních značek a spojit to s něčím příjemným, jako je například turistická trasa. Sám jsem si tuto trasu několikrát prošel, protože jsem chtěl poznat všechny, kteří tady vaří pivo vedle nás.

Jaké byly reakce na Krkonošskou pivní stezku od lidí, kteří sem přijeli z větší dálky?
Všude od nich slyším, že to byl velice dobrý nápad, který se jim moc líbí. Na druhou stranu je to dobré a potřebné i v tom, že když se pivovary takto marketingově prezentují, tak si zároveň musí udržet nějakou kvalitu a snažit se neustále zlepšovat. Ta návštěva turistů z venku není dobrá jen v tom, že vypijí pivo a zaplatí za něj, ale že zároveň nutí jednotlivé výrobce k tomu, aby ho dělali dobře.

Co čeká - kromě pivního zážitku - účastníky Krkonošské pivní stezky letos?
Kromě ochutnání jednotlivých značek se mohou podívat i do samotné výroby. A když to celé projdou, dostanou malý dárek. Je to otvírák s logy všech značek. Zároveň jsou pak zařazeni do slosování o ceny, které do soutěže věnuje každý z pivovarů.

Do kdy je možné stezku absolvovat a kdy proběhne slosování?
Návštěvníci se mohou přihlásit do konce září, tedy po dobu, kdy probíhá stezka. Samotné slosování se uskuteční okolo 10. října.

Jiří Štefek
redakce@trutnovinky.cz 
foto: Petr Ticháček

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama