reklama 

Při jubilejní Trutnovské muzejní noci se točil a vrčel kolovrátek

14.6.2019  •  Aktuality  • 
čtenost 701

/VIDEO/ Přestože Trutnovská muzejní noc zahájila svou tradici v roce 2009, tedy před jedenácti lety, ve skutečnosti včera oslavila své desáté, jubilejní narozeniny. Podle Vlastimila Málka, ředitele Muzea Podkrkonoší, to má na „svědomí“ rekonstrukce muzea v roce 2012, kdy se tato akce nemohla konat. Letošní ročník byl pojat v duchu tradiční tkalcovské výroby.

Při jubilejní Trutnovské muzejní noci se točil a vrčel kolovrátek

Ta totiž měla zejména v 19. století v Krkonoších o pod horami velkou tradici a ruční lnářskou výrobou se živila řada tehdejších rodin. Proto byla také včera zahájena první výstava o textilní rukodělné výrobě v dějinách muzea nazvaná Toč se a vrč, můj kolovrátku. „Tento název jsme si vypůjčili z jedné balady Karla Jaromíra Erbena. Výstava zachycuje to, co je pro Podkrkonoší charakteristické – lidovou tkalcovskou lnářskou výrobu,“ řekl ředitel.

Ještě, než se tak stalo, vypukl před muzeem bohatý doprovodný program v podání dětí ze Základní umělecké školy Trutnov, které předvedly nejen lidové tance, ale soubor Bosorky také zazpíval lidové písně. Kromě toho vystoupily mladší mažoretky ze zdejšího Střediska volného času. Po zahájení výstavy skupina historického šermu Úpičtí střelci představila ukázky středověké zbroje, zbraní a jejich praktické použití.

To vše doplnil ve dvou blocích koncert country skupiny Tendr a vystoupil i harmonikář Alois Mimra. Ale zpět k nové výstavě, jejíž zahájení doprovázela ukázkami práce na kolovratu Martina Poliaková z Tkalcovského venkovského muzea v Domě pod jasanem ve Voletinách. Samotná expozice je rozdělena do několika částí. K vidění je například více než deset historických kolovratů a další nástroje, které už dnešní generace mnohdy nezná a nikdy neviděla.

Jsou to například přeslice, kužele, trdlice, kracan, vochle, motovidla nebo sukadla. Za zmínku jistě stojí i krásně zdobené a často i datované hřebeny na česání lnu. Součástí jsou rovněž dvě velké fotografie mužů, kteří se aktivně ruční lnářské výrobě věnovali až do 70. let 20. století, když byl tento způsob dávnou minulostí. Jeden z nich, tkadlec Kubát, si zahrál epizodní roli ve známém filmu Krakonoš a lyžníci.

„Je to výstava, která zachycuje lnářskou výroby v Krkonoších a v Podkrkonoší v 19. a v části 20. století. V dnešní době už moc neřešíme, jak vznikají látky na oblečení. Koupíme si ho za pár stovek a když se zničí, koupíme si nové. Naši předci si ale oblečení vyráběli sami doma. A byla to namáhavá a celoroční práce,“ přiblížila kurátorka výstavy Petra Ondryášová.

Vypěstovaný len se vytrhal s kořeny a sušil se na poli. Později došlo k lámání a česání, v zimě se vlákna střádala na přízi, ze které se až do jara vyráběly textilie. Podílela se na tom celá rodina. „Je to však už dávno zaniklý svět. Tato výstava vznikla proto, aby připomněla lnářskou výrobu v našem regionu a ukázala ojedinělé předměty, které s ní souvisejí,“ dodala kurátorka z Muzea Podkrkonoší.

Muzejník Ondřej Vašata upozornil, že Podkrkonoší bylo ve své době lnářskou velmocí. „Byl to hlavní zdroj obživy.  Předení a tkaní lnu byla typickou činností této podhorské oblasti v 19. století,“ uvedl Vašata. Výstava Toč se a vrč, můj kolovrátku, která byla součástí Trutnovské muzejní noci, potrvá do 22. září.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama