reklama 

Jak slavili svátky naši předkové? Muzeum odhaluje dávné zvyky

29.11.2019  •  Aktuality  • 
čtenost 825

Během dne sestavit betlém. Večer celá rodina najednou usednout ke stolu. K večeři mít až devět pokrmů. Rozkrojit jablka a nechat si tak předpovědět osud. To je příklad několika zvyků, které na Štědrý den dodržovali naši předkové. Společně s řadou dalších tradic je připomíná nová expozice v Muzeu Podkrkonoší. Má příznačný název: Štědrej večer nastal.

Jak slavili svátky naši předkové?  Muzeum odhaluje dávné zvyky

Nabízí tak unikátní pohled do minulosti. Odhaluje, jak slavili lidé Vánoce v několika rozdílných obdobích. „Například v lidovém prostředí na přelomu 19. a 20. století, v městském prostředí ve třicátých letech 20. století a za socialismu,“ říká kurátorka výstavy Petra Ondryášová.

Expozici tvoří stromečky s dobovými ozdobami, pod nimi jsou dobové dárky a hračky. Lákavé jsou betlémy. Vystavené jsou téměř všechny, které má muzeum ve sbírce. Na panelech jsou podrobně popsané krkonošské a podkrkonošské zvyky a pověry, které lidé udržovali na Štědrý den.

„Například hospodář nebyl rád, když mu ráno přišel první do stavení muž. Bylo to znamení, že mu v příštím roce krávy porodí, když ne samé, tak skoro samé býčky. Třikrát obešel stavení, aby ho ochránil od ohně,“ připomíná Ondryášová.

Ke stolu lidé sedali všichni současně, a také od něj najednou odcházeli. „Proto nosila hospodyně všechny chody najednou, aby nemusela odbíhat od stolu. Jinak by se jí rozutekla drůbež. Pokud měla toulavého hospodáře, sedla si při večeři na jeho čepici a hospodář měl zapomenout na všechny hospody,“ tvrdí kurátorka výstavy.

Rozkrojení tří jablek předpovídalo osud - hvězdička zdraví, křížek těžkou nemoc nebo smrt. Také první prázdný rozloupnutý ořech po večeři byl špatným znamením. „Na Štědrý den se stavěl betlém, uklízelo se, a především peklo. I v těch nejchudších domácnostech se muselo napéct tolik pečiva, aby vystačilo po celé Vánoce pro rodinu i návštěvníky,“ vysvětluje Ondryášová.

Na Štědrý večer se na stole objevilo až devět pokrmů: houbová nebo hrachová polévka, knedlíky se zelím nebo houbami, čočka, jáhlová kaše, hubovec, vánočka, krupice nebo rozvařené sušené ovoce. „Ryba byla na horách vzácnou pochoutkou,“ upozorňuje kurátorka.

A jaké se pod stromečkem objevovaly dárky? V dávných dobách dostaly děti maximálně pamlsek, dárky si lidé většinou nedávali. Ale prvorepublikové děti už dárky měly. Holky panenky, kluci plechová zvířátka na klíček, cínové vojáčky nebo dřevěné hračky. „Za socialismu patřily mezi oblíbené hračky na klíček, gumové figurky zvířátek, houpací koně, knížky, stavebnice Merkur a panenky Populární byly také sáňky a brusle,“ dodává kurátorka výstavy Petra Ondryášová.

Vánoční expozice je v muzeu přístupná denně kromě pondělí, vždy od 9 do 12 a od 13 do 17 hodin. Potrvá do 12. ledna.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama