reklama 

Nenechal na „dracích“ nit suchou, ročenku ale s úsměvem pokřtil

7.2.2019  •  Aktuality  • 
čtenost 851

Sešli se symbolicky u mechanického divadla, které v Galerii Draka představuje pověst o zabití trutnovského draka. Cíl byl jediný: představit a potom pokřtít již šestou ročenku spolku Trutnov – město draka - O našich pokladech. Dříve než byla pokropena sektem, překvapil přítomné tradiční kmotr Libor Dušek, etnolog vrchlabského muzea, netradičním recesisticko – kritickým vstupem.

Nenechal na „dracích“ nit suchou, ročenku ale s úsměvem pokřtil

„Stávám se jakýmsi tradičním kmotrem. V první řadě bych rád použil citát Svět chce být klamán, tak jej tedy klamme,“ řekl Dušek v prologu, který předcházel jeho kulturně sociologickému entrée, v němž mimo jiné upozornil, že na křest knih, úvod vernisáží či předmluvu ke knihám si autoři nezvou nikoho, kdo by je nějak kritizoval. „Myslím si ale, že je to velká škoda,“ uvedl.

To už se přítomní badatelé a autoři textů v ročence začali pomalu ošívat. „Když jsem tady loni křtil pátou ročenku, tak jsem možná její autory až servilně chválil. S šestou ročenkou jsem se rozhodl tento nešvar napravit,“ zahrozil kmotr a prstem ukázal na čtveřici nedaleko sedících „draků“. K pobavení přítomných označil kvarteto za zanedbané existence. „Ani na tuto výjimečnou příležitost se nedokáží obléci jako lidi a mají na sobě outfit, jak z nějakého second handu,“ kritizoval stydící se autory a začal cupoval jejich texty v ročence.

Po tomto nevšedním úvodu však Dušek, oděn do hasičské uniformy jako vystřižené z Formanova filmu Hoří, má penenko, který se natáčel ve Vrchlabí, nakonec publikaci přece jen s úsměvem a rád pokřtil v doprovodu „ďábelských“ slov: „Ať je těchto sborníčků minimálně 666…“ Tomuto aktu předcházelo představení celobarevné publikace v nákladu 150 kusů i textů jednotlivých autorů.

„Ročenka má číslo šest a tato číslovka je pro náš spolek zásadní. Stála u našeho zrodu v roce 2006, kdy jsme také pořádali první dračí slavnosti. Navíc všechny události včetně zabití draka se odehrály v roce 1006,“ prozradil předseda spolku Otto Štemberka, s tím, že loni měl sborníček pouhých 70 stran, zatímco letos jich má 166. „A to ještě nedopatřením vypadla čtyřicetistránková příloha našeho kolegy Petra Kotyzy,“ poznamenal předseda.

A co v ročence čtenáři najdou? Kromě jiného článek Trutnov nikdy nerealizovaný napsaný archivářem Pavlem Zahradníkem, který se týká nerealizovaných staveb v Trutnově plánovaných ve dvacátých letech. „Konvolut plánů a grafických listů jsme do archivu získali díky Janě Madževské ze základní umělecké školy, která nás upozornila, že se tyto plány nacházejí ve skříni na půdě Haasova paláce,“ představil objev Zahradník.

Podle Štemberky se prý další badatel a autor Zdeněk Semerád vždy rád chlubí, že má v ročence ty nejlepší články. „Jak už bylo řečeno, většinou se zde omezím na konstatování, že mé články jsou nejlepší,“ potvrdil jmenovaný a sebekriticky prohlásil, že se ve společnosti spolkových vzdělanců cítí nejhloupější a přirovnal se ke zvířátku, které okoukal z konce zpráv v TV Nova.   

„Popřejme zvířátku dost sil a nápadů, aby mohlo být v ročence i nadále trpěno,“ vyslovil své přání Semerád. Tímto svým vyznáním se však nechal tak unést, že úplně zapomněl představit svůj zásadní a nejlepší příspěvek Hraniční kameny. Velmi procítěně se do představení svého příspěvku s názvem I ty, Trute? pustil další autor Petr Kotyza. Hromově totiž zarecitoval báseň Libuša z díla Vyšehrad básníka Júlia Zeyera, kde se objevuje legendární hrdina Trut, který „třískal v saň, až z jeho roucha i tváře krve proud se hnal,“ jak stojí v jiné epické básni Jaroslava Vrchlického.

Nepochybně za pozornost stojí Štemberkův článek o stopě trutnovského draka - O původu brněnského draka, který je textem pro připravovanou publikaci. „Chtěl bych k tomu vydat brožurku a našim cílem je v roce 2024  odvézt a předat draka Brňanům a převyprávět jim trutnovskou pověst,“ vysvětlil Štemberka, který je rovněž autorem článku o jeho oblíbeném tématu vztahujícím se k pojmenování Trutnova.

Na ročence číslo šest, v jejímž závěru nechybí výčet výstav v Galerii Draka v minulém roce, se svými texty kromě zmíněných Štemberky, Zahradníka, Semeráda a Kotyzy rovněž podíleli další členové dračího společenstva Petr Hejhal a Václav Horák. Jejich texty si čtenáři přečtou v čerstvé ročence, která je k mání právě v Galerii Draka.   

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Jan Bartoš

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama