reklama 

Dělat ve fabrice? Na to zapomeňte. Půjdu raději do ciziny, říká mladík

11.8.2016  •  Ekonomika  • 
čtenost 3330
 • komentářů 3

Trutnov – Pracovat manuálně, i když s dostatečnou řemeslnou kvalifikací, se mnoha mladým lidem moc nechce. Dvacetiletý Jirka z Trutnova se vyučil zámečníkem a má svářečský kurz. Mohl by si v některé z místních firem vydělat slušné peníze. To ho však neláká. „Musel bych ve fabrice dělat na směny a je to dřina, to se mi nechce. Asi půjdu do ciziny,“ řekl.

Dělat ve fabrice?  Na to zapomeňte. Půjdu raději do ciziny, říká mladík

Podobný pohled má také jeho kamarád z učňáku David. „Měl jsem na základce docela slušné známky a mohl jsem jít na střední školu. Dopadlo to tak, že otec chtěl řemeslníka. Moc mi to ale nešlo a nevím, jestli by to byla moje budoucnost. Pokud Jirka vyrazí do zahraničí, půjdu s ním a něco si tam najdu. Doučím se angličtinu a nějak se protluču. Věřím, že si časem najdu dobrou práci,“ uvádí.

Přestože si mladí lidé mohou s výučním listem vydělat velmi dobré peníze, protože řemeslníků je málo a je po nich velká poptávka firem, o takovou práci příliš nestojí. Nerovnováha mezi představami učňů, školstvím a potřebami firem vede k zásadnímu nedostatku řady profesí. Firmy na Trutnovsku mají zájem o svářeče, zámečníky, soustružníky, elektrikáře, brusiče, klempíře, instalatéry, obráběče CNC i operátory výroby.

A kolik si mohou vydělat řemeslníci s výučním listem? Je to různé, ale klidně to může být i  30 tisíc hrubého. To je více než mnohý vysokoškolák s diplomem. Ale ani nadprůměrné platy nelákají. „Vidím problém v ne příliš vzdálené minulosti. V devadesátých letech chtěli mít rodiče ze svých dětí prosperující podnikatele, tak je hojně cpali na školy obchodního a ekonomického směru, i když na to třeba neměli. Tady jsou dnešní výsledky, nejsou lidi, kteří by dělali rukama,“ myslí si senior Karel Zemánek z Trutnova.

Podle ředitele úřadu práce (ÚP) Václava Staňka zájem o řemeslo by mohla nastartovat propagace už ve školách, dobrý příklad, přesvědčování rodičů či obnovení dílen ve školách, kde by se projevilo, kdo je manuálně zdatný. K tomu na ÚP slouží také Informační a poradenské středisko. „V něm se mládež, rodiče nebo zástupci škol mimo jiné dozvědí, o čem konkrétní povolání je, co musí zájemce splňovat pro jeho výkon, jaké požadavky mají zaměstnavatelé v konkrétním oboru, kde je možné takový obor vystudovat a jaké má reálné šance, že po absolvování studia najde práci,“ prozradil Staněk.

Největší část klientů střediska tvoří žáci vycházející ze základních škol. Právě pro ně a jejich rodiče bývá výběr nejvhodnějšího oboru nesnadným úkolem a konečné rozhodnutí pak ovlivní jejich budoucí profesní i osobní život. „Proto je nutné, aby to skutečně dobře promysleli. Ve hře je mnoho faktorů. K volbě povolání se mládež připravuje při vyučování, na každé škole je výchovný poradce a poradenským službám v této oblasti se věnují i další instituce,“ dodal ředitel ÚP.

K výběru řemesla může dopomoci také Prezentace středních škol a zaměstnavatelů pořádaná Královéhradeckým krajem a Krajskou hospodářskou komorou, která se letos uskuteční v Uffu 21. a 22. října.  Žáci, kteří ji navštěvují, zároveň vidí návaznost studované školy s budoucím zaměstnavatelem a možnost svého uplatnění v daném oboru. Ve spolupráci s firmami v okrese pořádá ÚP  i exkurze do firem, především pro žáky středních škol.

 

Prognózy odborníků v tomto ohledu však nejsou příliš příznivé. V posledních dvaceti letech dochází k postupnému poklesu zájmu o průmyslové profese a řemesla a přesunu mladší generace do oblasti služeb. Ti se domnívají, že by měli být aktivnější zaměstnavatelé, kteří mají problémy s náplní technických oborů.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Hynek Šnajdar, Kasper Kovo

Diskuse

11.8.2016 Martin Reindl
Tak nevím, ale jak čtu, řada firem začíná pozvolna prosazovat nebezpečný precedens - práci v nepřetržitém provoze. Mladým lidem tenhle systém příliš neškodí, myslím fyzicky. Ale jak člověk stárne, stává se z toho past. Pracovník přestává stačit tempu, začínají se objevovat fyzické i psychické problémy. Kdo nedělal nepřetržité směny, dvanáctky a stálé střídání den a noc (mimochodem evropský vynález, pro zdraví člověka vpravdě ďábelský), hůř věří těmto skutečnostem. Vážně si každý myslí, že tato perspektiva bude mladé lidi lákat? Kvalitní život je jen o penězích? A stačí málo, jen vyprávění kamaráda, známého, který zažil pracovní systém v zahraničí a ČR addio. Viz rozdíly v platech prodavaček tady a v Německu. Nejde vůbec jen o to, že by se mladým nechtělo dělat. Ale co podmínky? On ten problém má dvě strany, víte?
12.8.2016 Šárka Naglová
Souhlasím s předchozím komentářem. Nemyslím si, že by mladí nechtěli pracovat, ale přiznejme si, kdo chce pracovat na směny, když nemusí, i když kvůli tomu musí vycestovat do zahraničí, kde se ještě jako bonus zdokonalí v jazyku! Možná i proto tlačí rodiče své děti do lepšího vzdělání... Třeba jen nechtějí, aby jejich vyučené děti měli sice příjem 30 tis. hrubého měsíčně, ale pracovali na směny ve fabrice, která jeden 24 hodin denně 7 dní v týdnu...
12.8.2016 Šárka Naglová
Souhlasím s předchozím komentářem. Nemyslím si, že by mladí nechtěli pracovat, ale přiznejme si, kdo chce pracovat na směny, když nemusí, i když kvůli tomu musí vycestovat do zahraničí, kde se ještě jako bonus zdokonalí v jazyku! Možná i proto tlačí rodiče své děti do lepšího vzdělání... Třeba jen nechtějí, aby jejich vyučené děti měli sice příjem 30 tis. hrubého měsíčně, ale pracovali na směny ve fabrice, která jeden 24 hodin denně 7 dní v týdnu...

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama