Úterý

10. září 2024

Nyní

13°

Zítra

11°

Svátek má

Muž naletěl podvodníkovi s půjčkou, žena falešnému prezidentovi

30. 8. 2023

page.Name
Kriminalisté prošetřují další triky podvodníků na internetu. Muže, který si chtěl půjčit peníze na rekonstrukci bytu, někdo připravil o 465 tisíc korun. Důvěřivou ženu zloděj obral o 240 tisíc korun.

Dvaadvacetiletý muž z Královédvorska měl zájem o finanční půjčku peněz. Po kliknutí na zveřejněný inzerát na internetu se mu ozval neznámý muž z nebankovní společnosti a půjčku mu slíbil. Aby ji ale obdržel, musel nejdříve uhradit různé poplatky.

„Nejprve za pojištění, konverzi, aktivaci, převody, pokuty a naposledy, když chtěl muž půjčku zrušit, i za zrušení. Na různé účty tak během necelých tří měsíců naposílal téměř 465 tisíc korun,“ oznámila policejní mluvčí Iva Kormošová.

Dvačtyřicetiletá žena zareagovala na videopříspěvek prezidenta Ukrajiny. Napsala k němu pochvalný komentář. "Prezident" se ji ozval zpět, začali spolu komunikovat a po nějaké době ji začal vyznávat lásku a plánovat budoucnost. Slíbil, že jí pošle balík s úsporami, aby spolu mohli být.

„Za přepravu však musela zaplatit 240 tisíc korun. Jelikož tolik peněz neměla, musela si půjčit. Od prezidenta, s kterým se znala celý měsíc, měla přislíbeno, že si všechny peníze může vzít zpět z doručeného balíku. Až na upozornění banky, že se pravděpodobně stala obětí podvodu, šla věc ohlásit,“ řekla mluvčí.

V obou případech policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu podvod, za což pachatelům hrozí až pět let vězení.

Opětně apelujeme na občany:
Nevěřte všemu, co vidíte na internetu a hlavně osobám, s kterými se seznámíte na sociálních sítích. Na internetu se každý může vydávat za kohokoliv! V žádném případě takovým lidem neposílejte žádné peníze, přestože vám slibují modré z nebe.
Iva Kormošová, policejní mluvčí

Policie opakovaně varuje před online podvody. Počet internetových podvodů v Česku neustále stoupá. Loni kriminalisté zaznamenali přes 18 500 hlášených případů, dvakrát tolik co v předchozím roce. Způsoby, jak lidi oklamat a okrást, jsou stále propracovanější.

„Podvodníci jsou velmi přesvědčiví a velice obratně manipulují s obětmi. Mají dokonale vymyšlené scénáře a čím dál více se zlepšují. Využívají hlavně techniku, kterou lze nazvat Apel na strach. Vystaví oběť časovému presu a obavě, že přijde o své finance. Ta pak v důsledku zmíněného apelu udělá i zcela neracionální rozhodnutí,“ vysvětluje policejní mluvčí Lukáš Vincenc.

Velice rozšířený je model Falešného bankéře. Volající se vydává za pracovníka banky a nutí oběť vložit své peníze do vkladomatu, neboli bitcoinmatu. Má jít o ochranu prostředků, nicméně jde o promyšlený podvod.

„Pro důvěryhodnost následně volá i falešný policista, který vše potvrdí a poté falešný bankéř dodá, že oběť může věřit pouze jemu, ostatní pracovníci banky jsou totiž zdiskreditovaní, a proto nemá cenu chodit do banky osobně. Zároveň sdělí oběti, že i ona sama by se mohla vystavit trestnímu stíhání, pokud neposlechne pokyny a třeba se do banky vydala,“ upřesňuje Vincenc.



Falešný bankéř může však použít i jiný scénář. Volanému sdělí, že jeho účet byl napaden a pro ochranu svých peněz je musí převést na tzv. rezervní účet. Opět jde o podvod, který přichází zejména brzy ráno, nebo naopak později večer.

„Ve chvíli, kdy někdo vloží peníze do vkladomatu/bitcoinmatu, v nenávratnu zmizí, neboť se převedou do kryptoměny. Pokud oběť pošle peníze na jiný účet za účelem domnělé ochrany prostředků, je velmi těžké je dohledat, neboť pak putují na další účty,“ upozorňuje policejní mluvčí.

Promyšleným podvodem jsou i reklamy na výhodné investice, které mají vždy nějaký poutavý text podpořený fotografií někoho slavného, či nějaké velké společnosti jako např. ČEZ. „Oběť je většinou zmanipulovaná k nainstalování programu do svého počítače, který umožní vzdálený přístup, nebo sama oběť v dobré víře poskytne své přihlašovací údaje do internetového bankovnictví a navíc potvrdí odchozí platbu, která jde na domnělé investice,“ uvádí Vincenc.

Ve všech případech jde o podvod a u všech typů šplhají škody velmi vysoko. Poškozený je v Česku průměrně okradený o 161 tisíc korun. Často jde o veškeré celoživotní úspory.

Podle kriminalistů by lidé měli být mnohem obezřetnější. „Banky nekomunikují tímto způsobem a už vůbec nechtějí po klientech, aby někam vkládali peníze, nebo je někam přeposílali. „Banka má svůj bezpečnostní systém a v případě potřeby s klienty řeší věci osobně. Důležité je také chránit si svá hesla i přístupové údaje a nikomu je nesdělovat. Zároveň si nikdy do počítače neinstalovat žádný neznámý program jako je třeba Anydesk,“ dodává policejní mluvčí Lukáš Vincenc.

(pac, tz-iko, lvi)
pavel@trutnovinky.cz
Ilustrační foto: Miloš Šálek