reklama 

To, co prožívám, se odráží v mé tvorbě, říká malířka Barbora Smékalová

13.6.2014  •  Kultura  • 
čtenost 1261

Trutnov - To, co je dole, odpovídá tomu, co je nahoře, a to, co je nahoře, odpovídá tomu, co je dole, aby byl završen zázrak jediné věci. To stojí na smaragdové desce, jejímž autorem je Hermes Trismegistos. A Jak nahoře tak dole je i název nynější jedné z nepozoruhodnějších výstav v historii Galerie Draka. Své práce zde vystavuje malířka Barbora Smékalová z Josefova.

To, co prožívám, se odráží v mé tvorbě, říká malířka Barbora Smékalová

Expozice zahrnuje obsahově rozmanitá díla z posledních třinácti roků. Jsou tady pastely, kresby, akvarely, které se od sebe liší nejen dobou vzniku, ale také proměňováním a vývojem autorky. Barbora je senzitivní a vnímavá žena, což se v jejich pracích hodně odráží. Starší věci, které sahají do období, kdy jí bylo dvacet let, zachycují poměrně spletité okamžiky jejího života. Jsou plné rozmanité symboliky, vycházejí ze snů a silných osobních prožitků.

Ženy s ptačími hlavami jsou výsledkem snových „výletů“. Starším motivem je člověk schovaný v jakémsi pouzdře, které ho chrání před vnějším světem. „Když jsem měla dvacet let,měla jsem svůj první vztah. Až zpětně jsem pochopila, proč se v mých obrazech objevuje zapouzdření, zauzlování,“ říká autorka.  Ten vztah prostě nebyl ideální. Tehdy si to neuvědomovala a nedokázala si to připustit. „Emocionální prožitek v životě se automaticky promítal do mých prací v podobě jakési skryté reality,“ vrací se do minulosti.

Čas však běžel dál a tvorba Smékalové se začala proměňovat. V obrazech, které visí v Galerii Draka, je to více než patrné. Najednou se mění témata, obrazy jsou vzdušnější, méně komplikované, odlehčené a je v nich více prostoru. Zatímco ve starších věcech jsou události nahuštěné a emocionálně zabarvené. „Před těmi lety včetně studií na střední uměleckoprůmyslové škole jsem byla poměrně velký introvert, měla jsem zábrany a malé sebevědomí. Dnes už je to všechno jinak, stala se spousta věcí. Změnila jsem se, změnila jsem přístup k životu, vše se nějak vyčeřilo,“ tvrdí.

P1100850

Její nové práce jsou z úplně jiného soudku. Nejsou tak existenciální, jejich základ spočívá spíše v přírodních motivech, v rostlinné říši. „Moje tvorba se stále mění. V galerii jsou například dvě zahrady, které jsem namalovala před půl rokem. Je to mnohem volnější, vzdušnější, šťavnatější. Jsem teď hodně zaměřená na rostlinné motivy. Chodím do lesa, pozoruji tlející pařezy a příroda mi přijde dokonalá. To už je skoro lepší to nemalovat, ale já si z toho načerpám nějaký pocit, náladu,“ vysvětluje malířka.

Dnes, na rozdíl od minulosti, nemá takovou nutkavou potřebu malovat každý den.  Jak se proměňuje její tvorba, proměňuje se i autorka. Prostě, co je nahoře, je i dole. „Kdysi jsem potřebovala malovat denně, dnes už to tak úplně není. Vzpomínám si, že když jsem studovala střední školu, často jsem utíkala na privát, kde jsem bydlela, abych se vrátila k rozdělanému obrazu. Ta potřeba stále malovat byla pro mě velmi silná. Stále ale platí, že to, co prožívám, se bytostně odráží v mé tvorbě,“ uvádí.

P1100863

Pro Smékalovou, která na Střední uměleckoprůmyslové škole v Železném Brodě vystudovala šperk, je proces tvorby prvotní. I když, jak říká, má pak krátkou extázi z hotového díla. „Tvorba je pro mě formou meditace i autoterapie. Dokážu se při ní odpoutat od neustálého přemýšlení. I když jsem v životě zažívala sebetěžší chvíle, tvorba mně umožnila se od nich odpoutat. Malování je pro mě odlehčující činnost,“ dodává. Výstava Barbory Smékalové v Galerii Draka, která kromě malířských děl zahrnuje také ukázky její šperkařské práce, potrvá do 4. července a rozhodně stojí za vidění.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: trutnovskydrak.cz, Hynek Šnajdar

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama