reklama 

Nemusím se prezentovat komerčně, to mi přijde hloupé

20.12.2014  •  Kultura  • 
čtenost 674

Trutnov - Do Muzea Podkrkonoší přicházeli včera večer první návštěvníci. Rozhodli se ho strávit ve společnosti známého písničkáře Jaroslava Hutky, který tady měl vánoční koncert. Při něm potěšil četné příznivce. Zahrál a zazpíval nejen písně ze Sušilovy sbírky, ale také ty související s Listopadem 1989.

Nemusím se prezentovat komerčně, to mi přijde hloupé

Přestože přijel do Trutnova se zpožděním a za čtvrt hodiny měl vystupovat, v jedné z badatelen muzea ochotně poskytl krátký rozhovor Trutnovinkám.

Už jste v Trutnově někdy hrál?
Během řady let, co hraji, jsem tady vystupoval často. Už v 70. letech. Na zdejším festivalu jsem hrál pouze jednou, a to mě přemluvili. Já totiž na festivalech obecně nerad vystupuji. Trutnov je jedno z měst, ve kterém jednou za pár let zahraji.

Zajímavost

Cédéčka vydává Hutka už několik let ve vlastní edici Samopal. „To znamená, že si cédéčka sám pálím. Chci takto vydat všechny písně, které jsem kdy zpíval, a to v nahrávkách z dob, ve kterých jsem je zpíval. Každé CD je individuálně vypáleno, podepsáno a očíslováno do čísla 400. Dál už budou jen podepsána. Obaly tisknu ručně. Vše v rámci mého vydavatelství Fosil. Idea vydavatelství je, že sám sebe vyhrabávám jako zkamenělinu,“ uvádí.

Vystupujete jako písničkář už pětačtyřicet let. Stále vás to baví jako na začátku?
Vypadá to jako dlouhá doba, ale mně to ani tak nepřipadá. Rychle to uběhlo a pořád to není ukončené, stále je to zajímavé a je o čem psát. Dá se říci, že mě to i po těch letech baví.

Co jste si na večer v Muzeu Podkrkonoší připravil? Vybral jste něco, co se hodí do předvánočního času?
Částečně tam budou posvátné balady ze Sušilovy sbírky. Budu hrát také písničky, které souvisejí s Listopadem, protože těch pětadvacet let je ještě stále v povědomí lidí.

DSC 0155

Máte edici Samopal, kde si sám vydáváte CD. Je to v současné době nejefektivnější způsob, jak dostat muziku mezi lidi?
O část mé tvorby se postaralo nakladatelství Galén, které mi vydává sebrané spisy a básně. Vydali mi už čtyři obsáhlé svazky a čtyři ještě vydají. Jinak samozřejmě šířku toho repertoáru žádný vydavatel nemůže udržet. Proto je ten Samopal jednodušší. Navíc mě to baví, protože je to zároveň ruční práce. Jako grafik rád dělám něco rukama.

Tvoříte si tedy i obaly na CD?
Ano, je to moje práce. Tvořím si je sám.

Natočil jste v posledních letech nějakou novinku?
Mám dvě cédéčka. Jedno se jmenuje Koncert v barvách světla, kde jsou nové písničky. Potom je to CD Bublina mýdla. Kromě toho, co jsem letos napsal v Indii, je všechno už dostupné. Mám hodně nových písní. Akorát je to mimo komerční svět, takže lidé mají pocit, že už neexistuji.

Kromě koncertování a hraní, také píšete. Jsou to pro vás rovnocenné disciplíny?
Psát literaturu je pro mě potěšení. Jenže ono to potom uvízne v té knížce jako v rakvičce. Pak se to nějak šíří nebo taky ne, ale já už u toho nejsem a ta knížka si jde svou cestou do intimního života jedinců. Kdežto písničky zůstávají živé, ty lidi vnímají přímo a já jsem u toho. Je to radostnější.

DSC 0160

Co nového jste napsal?
Musím dokončit první spis, kde jsou písně a je k tomu vždy příběh. Bude to obsáhlé, protože to zahrnuje téměř půl století písniček, zpívání, souvislostí a zapadlých příběhů. Na tom teď pracuji. Také jsem psal hodně textů, z nichž budou buď písničky, nebo zůstanou jako básně. Tím jsem se letos zabýval nejvíce.

Po roce 1989 Jiří Dědeček zpíval písničku Vraťte mi nepřítele. Vypadalo to, že změnou režimu neměli písničkáři o čem psát. Jak jste to tehdy vnímal vy?
Mně se tedy po nepříteli nestýskalo, ale samozřejmě ta devadesátá léta byla popletená. Zhroucení východoevropského komunismu v jinou, téměř demokratickou formu, bylo nečekaným šokem. To s námi všemi zamávalo, protože ta představivost, kterou jsme měli, byla překroucena. Pak chvíli trvalo, než jsem se probral a zjistil, o co jde. Byla tam spousta zklamání. Po Havlovi například přišel Klaus. On nás pak ze světového výhledu zase zatáhl do té české žumpy, kam to teď úspěšně zašlapává i současný prezident Zeman. Před deseti lety jsem se ale vzpamatoval a od té doby intenzivně píšu. Akorát si hledím více psaní, než publicity kolem. V současné době je tady komerce tak tupá a tak zatěžující, že jsem si řekl, že se uživím po svém a nemusím to prezentovat na komerčním poli. To mi přijde hloupé.

Sledujete tvorbu vašich kolegů, jako jsou třeba Vladimír Merta či Vlasta Třešňák?
Je to stále příjemné. Merta pořád zůstává sám sebou. Třešňák vždycky nerad vystupoval, ale zase dobře píše a maluje.

Jak se dne žije písničkáři vašeho ražení v této zemi?
Ani nevím, jestli to smím říct, aby mi někdo nezáviděl.

To možná bude, ale říct to určitě smíte.
Žije se tu výborně a jsem naprosto spokojený.

DSC 0168

Naznačil jste, že jste psal písničky v Indii. Proč tam jezdíte?
Teď na zimu pojedu zase do Indie, je v tom už určitá pravidelnost. Je tam teplo a světlo. Jezdím do jedné vesničky, která je nudná a dá se tam jenom psát. To mně vyhovuje.

Blíží se Vánoce, máte je rád?
No, abych pravdu řekl, mám rád spíše vánočního kapra. Jinak Vánoce kvůli nervozitě, která kolem nich panuje, rád nemám.

Máte představu o tom, co byste chtěl v příštím roce udělat?
Knížka písní se musí definitivně ukončit a pak jsou na řadě ještě tři spisy. Letos jsem napsal poprvé sérii milostných písní. Psát milostné písně je potěšení. Kromě toho budu hrát, což zabere hodně času, ale bez koncertů by to nemělo smysl.

JAROSLAV HUTKA
Folkový hudebník, skladatel a písničkář se narodil 21. dubna 1947 v Olomouci. Studoval na pražské uměleckoprůmyslové škole. Na konci šedesátých let začal vystupovat s Vladimírem Veitem. Později se svým vlastním hudebním programem, ve kterém mimo jiné popularizoval moravské lidové písničky. Byl zakladatelem a členem folkového sdružení Šafrán.

V roce 1977 se zúčastnil III. festivalu druhé kultury na Hrádečku u Trutnova na chalupě Václava Havla. Stal se signatářem Charty 77. Po policejní akci Asanace opustil v říjnu 1978 Československo a žil v emigraci v Holandsku. Po pádu komunismu se 26.listopadu 1989 vrátil a stejného dne již zpíval na manifestaci Občanského fóra na Letenské pláni. Na hudební scéně je 45 let.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Pavel Cajthaml

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama