Plaketu doma pověsím tak, aby ji viděly návštěvy, žertuje fotograf

Zastihli jsme ho doma v Janských Lázních den po převzetí ceny ve Staré radnici. Rozhovor měl proběhnout už včera dopoledne, ale po menší oslavě s přáteli, Bohdan dospával. Když se po poledni probudil, ochotně odpovídal na naše otázky. „Ceny si velmi vážím. Není důležitá jen pro mě, ale i pro mou rodinu,“ svěřil se proslulý fotograf. 

Co ti prolétlo hlavou, když ses dozvěděl, že dostaneš Kulturní cenu města Trutnova?
V tu chvíli mně prošlo hlavou: Ježíšmarjá…Ty tendence, abych získal tuto kulturní cenu, tady už byly dříve, ale ještě to asi bylo brzy. Pak jsem si ale řekl, dobrá, aspoň to budu mít za sebou a bude klid.

Považuješ to za skutečné ocenění tvé fotografické práce?
Určitě to tak bude. Nějaký pátek už přece jenom fotím, tak si toho všimli a to moje dlouholeté focení prostě Trutnovští nyní ocenili. Velmi si toho vážím. A navíc se při předávání ceny zase naskytla příležitost trochu si zapromítat ty moje fotografie. I když si ocenění vážím, potěšilo mě hlavně to setkání s občany ve Staré radnici, bylo to moc milé. Důležité to bylo i pro mou rodinu, bylo to zároveň ocenění i pro ni.

Dostal ses do dobré společnosti. Cenu také například převzal prezident Václav Havel. Je to pro tebe o to důležitější?
Samozřejmě dostat se do společnosti, kde figuruje taková postava jako prezident Václav Havel, je pro mě čest. Nejen proto, že jsme se dobře znali, a že jsem ho léta fotil. Pochopitelně jsou mezi oceněnými i moji kolegové fotografové, jako například Jiří Havel nebo Jirka Jahoda. To je myslím také dobrá společnost.

Kam si doma plaketu umístíš?
To je otázka. Futrál od plakety se bude určitě hodit i na nějaké vzácnější fotky. Cena je moc hezká a povedla se. Pověsím si ji na nějaké viditelné místo, ať návštěvy vidí, co jsem to dostal. Navíc ji musím mít pořád před očima, abych ve své fotografické tvorbě i na duchu nějak neklesnul. Vím, že mě to bude povzbuzovat k ještě větším výkonům. Větší cena už asi neexistuje.

Říkal jsi, že tě oficiality moc netěší, ale musíš to nějak přežít. K cenám máš asi rezervovaný vztah?
Když je u toho obálka s šekem, tak ne. Je to docela příjemné, takže k cenám spojeným s něčím navíc, mám vřelý vztah. Jinak to moc neprožívám.

Nežiješ sice v Trutnově, ale tvoje aktivity jsou s tímto městem úzce spjaté. Nedávno jsi tady měl velkou výstavu. Plánuješ se ještě ve fotografii k Trutnovu nějak vrátit?
Rád bych tam ještě absolvoval nějaké fotografické projekce. I když v Trutnově nebydlím, mám k němu velmi blízký vztah a beru ho jako svoje město. Jezdím tam desítky let. Stále ho fotím a teď mám v plánu se zaměřit na bufet a jídelnu Kotva. To je taková trutnovská relikvie, která by měla být památkově chráněná. Je to úžasné a asi poslední místo ve městě z minulých dob. Doufám, že Kotvu nezavřou, byla by to věčná škoda.

Která místa ve městě jsou ti srdečně blízká?
Mám rád okolí katolického kostela, hlavně tu stezku, která se pod ním vine. Strašně rád se dívám z Krakonošova náměstí na hory. Moc se mi ale nelíbí, že to náměstí trochu houstne a přibývá tam podle mě zbytečně hodně věcí. A rád také chodím do městské galerie, která je moc pěkná. Těch míst a zákoutí, k nimž mám blízko, je v Trutnově více. Každopádně město fotím stále.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek