reklama 

„Dramaťák“ na jevišti divadla rozvíjí obrazotvornost a tvořivost svých žáků

6.6.2019  •  Kultura  • 
čtenost 339

Základem literárně dramatického oboru Základní umělecké školy v Trutnově jsou komunikace a prožitek. Žáci se vyjadřují prostřednictvím uměleckého nástroje, jímž je jejich vlastní tělo. Skrze něj zobrazují život a svět tak, jak je vnímají, jak na ně působí. Hrají sobě navzájem, ale hrají i pro diváky. Dramatizují předlohu, ale také autorský námět.

„Dramaťák“ na jevišti divadla rozvíjí obrazotvornost a tvořivost svých žáků

To potvrzuje i učitelka Alena Rodrová, která už dvacet let naplňuje tuto ideu. Snaží se, aby děti v „dramaťáku“ vycházely z toho, co vědí a umí, z životních, a to i konfliktních situací, které se odehrály kolem nich. „Učím je tvořivosti, rozvíjení obrazotvornosti a rozšiřování slovní zásoby. Tedy těm aspektům, které vlivem moderních prostředků dnešní doby dětem často scházejí,“ řekla.

Do současného „dramaťáku“ k Aleně Rodrové a její kolegyni Šárce Zikové dochází celkem 38 žáků. V tak zvaných etudách se učí role ve hře, charakteristiku jednotlivých postav a hledají pointu v dramatických situacích. „Za těch dlouhých dvacet let, co žáky vedu, se mnohé proměnilo. Děti jsou dnes vychovávány spíše jako individuality. Nic proti tomu, ale v divadle se osvědčuje spíše pospolitost,“ uvedla Rodrová.

Pod jejím vedením nedávno vznikla pohádka Když makovice zrály obohacená loutkářskými prvky, která měla premiéru v květnu. Další, tentokrát retro představení To už je můj osud aneb Doba znormalizovaná..., v němž se propojuje svérázný komentář z pohledu dospívajících studentů na život v 80. letech a vztahy rodinné z pohledu mužského a ženského, se premiéry dočkalo 3. června.

„Základem dobrého představení je týmová spolupráce a vzájemná tolerance. Kladu důraz na tak zvané partnerské cítění, běžnou citlivost v dialogu a vzájemné naslouchání. To je v hereckém jednání velmi důležité,“ myslí si kantorka literárně dramatického oboru. Jednotlivá představení, jichž už vznikla řada, vycházejí většinou z cizích předloh, povídek či pohádek.

Rodrová je ale upravuje, „šije“ žákům na tělo, aktualizuje podle dnešní doby, kterou děti znají a pohybují se v ní. Pokud z žáků nevyrostou profesionální herci či se neuplatní v příbuzných profesích, vyrostou z nich přinejmenším nadšení diváci, kteří budou rádi docházet na představení nejen do Trdýlka...

To sídlí ve Školní ulici v Trutnově a školní divadlo se tam hrálo už v roce 1989. Někdejší ředitel „zušky“ Tomáš Komárek po svém nástupu v roce 2001 nechal strhnout pódium, které tam bylo, takže uskutečnil první renovaci a slavnostní otevření s novým a prvním názvem Divadýlko Trdýlko. Tento název mu prý dal učitel a malíř Ladislav Kostelecký z Trutnova.

„Zuška“ před časem vyhlásila veřejnou anketu na nový název této malé scény. Prošla totiž další, několikaměsíční renovací a škola má dojem, že by mohla mít i ,,renovovaný" název, který bude slušet její současné moderní podobě. Proto byla vyhlášena veřejná anketa na nový název. Shromážděné návrhy byly vyhodnoceny, ale nebyl vybrán žádný vhodný, proto zůstal ten původní – Divadýlko Trdýlko. Jeho slavnostní otevření po renovaci se uskutečnilo 24. května.

Zítra se lze těšit na autorské žákovské projekty Diptych Vnitřní světy. Letošní školní rok patří závěrečným ročníkovým inscenacím. V úterý 18. června Ukradenému času souboru Sundejtovodou a v pátek 21. června představení Evoluce souboru Božetěchovy rádodajky. Tato představení s žáky nastudovala učitelka literárně dramatického oboru Šarka Ziková.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: archiv ZUŠ

 

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama