reklama 

Drajborno sobě, díky tobě!, znělo při jednodenní výstavě z obecního rozhlasu

4.9.2019  •  Kultura  • 
čtenost 674

/VIDEO/ Je krásné letní dopoledne poslední prázdninové soboty. Naše auto stoupá z Jívky – Vernéřovice na Trutnovsku do táhlého kopce lesem do cíle cesty ve Studnici, které místní neřeknou jinak než Drajborna. U chalupy českoskalického výtvarníka Romana Rejholda se to začíná zahušťovat návštěvníky. Aby ne, když se tam už posedmé koná unikátní čtyřiadvacetihodinová výstava Drajborna sobě.

Drajborno sobě, díky tobě!, znělo při jednodenní výstavě z obecního rozhlasu

Díla jsou už nainstalována nebo se instalují na stodole i uvnitř kousek za chalupou. Stůl v epicentru dění se prohýbá jídlem, jak je dobrým zvykem, příchozí se vítají, diskutují a netrpělivě očekávají zahájení vernisáže. Letos bude měla zcela jiný ráz než v předchozích ročnících. „Michale, už je čas, musíme jet,“ ukazuji na hodinky, stejně, jako Hujer profesorovi ve filmu Marečku, podejte mi pero!

A kam že to s fotografem Michalem mířím? Zpět do Jívky, kde nás na obecním úřadě čeká starosta Jiří Gangur. Právě on nám umožnil věc nevídanou. Propůjčil nám totiž obecní rozhlas, aby tradiční úvodní slovo čtené každoročně před zraky návštěvníků výstavy mohli slyšet z obecního amplionu nejen oni, ale také obyvatelé Jívky a dalších přilehlých částí.

Přesně ve tři čtvrtě na jedenáct se milovníci umění soustředili pod jedním tlampačem a po optimistické instrumentálce, která obvykle uvádí hlášení obecního rozhlasu, vyslechli mé zahajovací slovo k letošní čtyřiadvacetihodinovce. Nutno dodat, že byli velmi trpěliví a naslouchali se skutečným zájmem. Po zhruba čtyřech minutách se zase disciplinovaně přesunuli na výstavu, kde je rovněž čekala hudební produkce nazvaná Headliner, což byl „kus“ na pomezí rozhlasové hry a muzikálu v podání dua Michal Čepelka a David Bartoš, které si říká MichalDavid.

Letošní výtvarný ročník byl opět žánrově velmi pestrý. Bezpochyby zásadním oživením byla účast „nováčka“ Jiřího Gruse, trutnovského malíře a čerstvého držitele Kulturní ceny města Trutnova. Ten se zabydlel uvnitř stodoly, kde si otevřel ateliér, vystavil tam akvarely ilustrující díla spisovatele Bohumila Hrabala a za velkého zájmu návštěvníků jeden z nich na místě přímo tvořil. Přestože tento malíř dosáhl na výtvarném poli mnoha úspěchů a je uznávanou malířskou i kreslířskou veličinou, je skromný a rád se s přítomnými o svoji tvorbu podělil.

„Jsem rád, že jsem byl na tuto výstavu přizván, moc se mi tady líbí,“ řekl a ochotně vysvětloval, jak se naladil na to téma Hrabalových opusů, jak hledal adekvátní výrazové prostředky pro daný text, pro danou poetiku a podobně. Zároveň ukázal jakousi prostorovou koláž v papírové krabici, kde do prostoru umístil jednotlivé motivy, z nichž pak při malbě vycházel. „Vycházím z toho tak trochu automaticky,“ prozradil a ukázal na černý motiv představující faráře, jak zalehl srnu.

Kromě Grusových prací mohli návštěvníci obdivovat díla dalších čtrnácti autorů, z nichž většina byla přítomným k dispozici a ti jim mohli klást všetečné otázky. Například staršího muže v maskáčových kalhotech zaujaly moje koláže a vyptával se na jejich vznik, přestože měl k dispozici doprovodný text. „To jsou fotografie?“ vyzvídal. „Ne, fotografie je jen podklad, zbytek je koláž,“ odpovídám. To už ale rukou jezdil po skle a hledal nastříhané a nalepené spoje.

Návštěvníci až do pozdních večerních hodin obcházeli a se zájmem si prohlíželi jednotlivá díla, ať už to byly malby, kresby, fotografie, vitráže či objekty. Fotili si je, živě diskutovali, smáli se, vyměňovali si své názory nebo jen tak nezávazně procházeli po areálu, povídali si, polehávali v trávě a užívali ideálního letního počasí. Někteří z nich se dokonce vydali do nedalekého lesa na houby. Prostě, jak už je u této ojedinělé a vyhledávané kulturně – společenské události zvykem, dobře se bavili a slíbili, že v příštím roce nebudou chybět.

A jako každoročně je třeba zopakovat toto: Smyslem čtyřiadvacetihodinové výstavy je mimo jiné umělecky oživit toto poněkud neprávem zapomenuté místo, dát mu nový rozměr, přilákat starousedlíky i přespolní, nabídnout jim trochu toho kumštu a zároveň jim zpestřit jeden víkendový den dříve, než kraj pod Bischofsteinem zahalí melancholická zima. Drajborno sobě! Díky tobě!

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Monika Chmelařová, Miroslav Kolátor, Michal Bořke, Hynek Šnajdar

 

Diskuse

Rádi bychom tu měli slušné diskuze.
Proto se do diskuze mohou zapojit jen přihlášení
členové klubu Moje Trutnovinky s vyzvednutou kartou.

reklama