Čtvrtek

1. října 2020

Nyní

11°

Zítra

15°

Svátek má

Člověk v plísni už si je jistější v kramflecích a vydal třetí album

22. 3. 2020

page.Name
Grindcorová pětice Člověk v plísni, která vznikla na trutnovském vlakovém nádraží a v přilehlých lokálech někdy začátkem roku 2015 a hraje drtivý mix grindcore, hardcore a metalu, obohatila naši hudební scénu o svou třetí nahrávku. Nové EP se jmenuje Překrásný nový svět a obsahuje třináct skladeb. „Je to rychlejší, skladby jsou propracovanější a rozdíl je i ve větším důrazu na české texty,“ říká jeden ze dvou zpěváků a textař kapely s přezdívkou Jevgenij.

Proč název Překrásný nový svět?
Je to název jedné ze skladeb, inspirované antiutopickou sci-fi Aldouse Huxleyho, a přišlo nám to i jako dobré jméno pro EP. Ta kniha je v krátkosti o tom, že se lidé v budoucnu rodí uměle, v několika kategoriích podle inteligence, chytří vždycky tak akorát na to, aby zvládali svou práci a nemohli zbytečně moc přemýšlet. Za to jim vládnoucí síla poskytne veškeré myslitelné pohodlí. A když náhodou přeci jen přijde existenciální tíseň, vezmou si dávku drogy. Prostě jako dneska. Líbí se nám lehký sarkasmus toho názvu.

V pořadí je to vaše třetí nahrávka. Čím se liší od předchozích dvou?
Především v jisté kvalitě. První demo jsme nahráli ještě ve sklepě klubu Kabinet. Od té doby došlo k určitému posunu: pořídili jsme si jiné vybavení a především jsme se naučili aspoň trochu hrát. Druhá nahrávka už vznikala v profesionálním studiu, ale pořád to bylo metodou pokus omyl. Teď už jsme si trochu jistější v kramflecích. Je to rychlejší, skladby jsou propracovanější a další rozdíl je ve větším důrazu na české texty.

Co by měla deska posluchačům sdělit?
Že se mají dívat, co se okolo nich děje a nezavírat před tím oči. Na každém rohu zuří nějaká zástupná válka, příroda kolabuje a všude po světě se k moci opět derou psychopati a lidé prapodivných mravů. Myslete na to dvě minuty po práci, než si zapnete telku. Protože mlčící (a vymlouvající se) většina je paradoxně často hlavní hybnou silou dějin.

Poslechnout nové CD si můžete ZDE.


Jak dlouho jste na novém épéčku pracovali? Kde probíhalo a kolik času vám zabralo samotné nahrávání?

Obě poslední nahrávky jsme nahráli ve Velkém Poříčí ve studiu Pulton. Strávili jsme tím (a pitím piva) nepřetržitě asi dva dny v kuse. A pak další dva dny v kuse, když se nám to nelíbilo a jeli jsme to celé přehrát. Pak se ještě chvíli ladily detaily, opravovaly zpěvy. No, a nakonec to trvalo skoro rok.

Jaký byl křest vašeho EP v trutnovském klubu District One?
Křest se vydařil nad očekávání. Místní klubovna je celkem maličký prostor, kde je navíc rozestavěná spousta gaučů, stolečků a křesílek. Doteď netušíme, jak se nám tam podařilo vtěsnat asi sto diváků a kapely k tomu, to byl náš rekord. Původně mělo být kapel šest, ale Decultivate ještě na poslední chvíli vytáhli z klobouku garage punkovou kapelu Mighty Bombs ze Švýcarska, která hrála na pódiu mimo jiné třeba s Dinosaur Jr. Cédéčko nám pokřtil kamarád Gusťa z Brünner Todesmarsch a piva tam padlo několik sudů. Takže můžeme s klidem říct, že o zábavu nouze nebyla. Největší radost z našich akcí má vždycky chudák Káťa za barem, která poslouchá naprosto odlišnou muziku.

Co plánuje Člověk v plísni v roce 2020?
Nevíme, co všechno stihneme, protože máme i rodiny a zaměstnání, ale rozhodně bychom chtěli vydat vinyl a podívat se na delší tour do zahraničí. Zatím to ale vypadá, že nás tenhle rok čeká spíš živoření v lehce údržbovém režimu.

Zvýšila se popularita kapely po vaší první účasti na loňském Obscene Extreme?
Určitě to hodně pomohlo, je fajn mít tuhle položku v kapelním životopise a jsme Čurbymu vděční. Na druhou stranu, kdybychom pořád ještě stáli úplně za ho***, tak tam asi nehrajeme. O popularitě se nicméně nedá moc mluvit. Tahle scéna má svoje vlastní, odlišná specifika. Máme teď rozhodně víc koncertů po klubech. Že by nám ovšem producenti nutili smlouvy za miliony, naše hudba hrála z rádií od Londýna po Brazílii a Andy Warhol nás zval na párty, tak to asi nehrozí.

 

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Šaras