Středa

8. dubna 2020

Nyní

15°

Zítra

17°

Svátek má

„Draci“ pokřtili sedmou badatelskou ročenku O našich pokladech

11. 3. 2020

„Draci“ pokřtili sedmou badatelskou ročenku O našich pokladech 18 snímků
Trutnovští „draci“ jsou zvídaví badatelé, které zajímají vzdálené historické hloubky a zákoutí města, přinášejí stále něco nového, smrtelníkovi skrytého a někdy už dávno zapomenutého. Své bohulibé bádání pak rok, co rok zpracovávají a s výsledky své tvůrčí práce se pak rádi dělí se čtenářskou obcí prostřednictvím ročenek.

Spolek Trutnov – město draka nyní aktuálně pokřtil ve své Galerii Draka v pořadí již sedmou publikaci O našich pokladech. Kmotrem tohoto zbrusu nového opusu se za účasti všech badatelů stal zdejší malíř Ladislav Doležal, známý pod přízviskem El Doctor, jemuž v době křtu byla v galerii zahájena vernisáží výstava nazvaná Kolorit života aneb Děs a krása.

„Doctor do poslední chvíle nevěděl, že bude kmotrem naší ročenky. Byl mile překvapen,“ prozradil předseda „draků“ Otto Štemberka. Zpět ale k nové publikaci. Tentokrát nebyla tematicky zaměřená, ale autoři jednotlivých příspěvků se věnovali každý tomu, k čemu je nedávné bádání přivedlo. „Namíchali jsme směs rozličných témat, ale i tentokrát jsme se drželi jejich společného jmenovatele – historie Trutnova,“ nastínil Štemberka.

Zdeněk Semerád se věnoval magii čtverce a čísel v příspěvku Mysterium trutnovských pověstí. Přináší nejen řadu skrytých významů, ale přibližuje rovněž vztah někdejšího kronikáře města Simona Hüttela k postavě německého teologa, kazatele, reformátora a zakladatele protestantismu Martina Luthera, který se stal tajenkou trutnovských pověstí.

Další badatel Václav Horák svou pozornost zaměřil na osobnost Jana Nepomuckého a především na počátky jeho kultu v Trutnově. „Za zmínku stojí informace trutnovského děkana Heinricha Antona Frantze, že v roce 1715 několik zbožných duší nechávalo v Trutnově ze zbožné úcty k Janu Nepomuckému sloužit po mnoho let mši,“ přiblížil tento kult autor příspěvku.

Nejen příběh byliny Lunarie zastoupené v alchymistických traktátech, ale také nečekaná návštěva předsedy spolku Štemberky na Kraví hoře v Brně, kde byl svědkem instalace zářícího měsíčního modelu o průměru deset metrů. „Pozorování noční oblohy s dominantou Měsíce jitřilo lidskou fantazii. Vzpomněl jsem si na Lunarii a na své experimentace,“ uvádí Štemberka ve svém příspěvku To, co je dole, je jako to, co je jen o trošku výš.

Trutovu čítanku prostřednictvím básní a prozaických reflexí známých autorů, kteří bájného drakobijce Truta, jenž vstoupil do novodobé české kultury, reflektují ve svých dílech naservíroval čtenářům Petr Kotyza. Další kapitolou je pozoruhodné pojednání O třech mlýnech trutnovských Pavla R. Zahradníka doplněné dobovou fotodokumentací.

Znak města Trutnova patří bezpochyby, vedle dalších středověkých důkazů, k nemnoha památkám na nejstarší dějiny města. Pohled dr. Ericha Emmerlinga z nalezeného výstřižku dobových novin pro ročenku přeložila Jana Viková. Sedmou publikaci uzavírají kromě Štemberkova textu Mohl být Cyno Lombardus držitelem Nového Trutnova? v souladu s tradicí aktivity Galerie Draka v minulém roce. Loni tato instituce, do níž přišlo 3500 návštěvníků, mimo jiné připravila devět výstav a dva koncerty.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Jan Bartoš