Sobota

12. října 2024

Nyní

Zítra

Svátek má

Prso nebo Boj. Korečková a Macko vymezují prostor rodičovství a sochařství

22. 7. 2020

Prso nebo Boj. Korečková a Macko vymezují prostor rodičovství a sochařství 55 snímků
Po všech stránkách nevšední a pozoruhodná podívaná, která má navíc další dimenzi. Prso nebo Boj! Tak nazvali svou výstavu, kterou lze vidět v Galerii Uffo v Trutnově sochaři Markéta Korečková (1975) a Ján Macko (1965), kteří na Akademii výtvarných umění v Praze prošli ateliérem proslulého umělce Karla Nepraše. Důležitou spojnicí obou autorů je to, že jsou zároveň partneři, což souvisí s názvem i přístupem k představené tvorbě.

Sochařská díla rozesetá po galerii, jimž vévodí plastiky ňader volně položených na zemi, jsou inspirována rodinným soužitím, rodičovstvím a mateřstvím. Autoři tvoří manželský a umělecký pár a ve své tvorbě konfrontují tradiční i současné hodnoty našeho světa. V expozici jsou zároveň ukryty i jejich zkušeností osobní.

„Tato výjimečná situace jim umožňuje odhalovat a společně sdílet základní jádro této problematiky, protože tvoří rodinu. V sochách a reliéfech zachycují situace malého dítěte, které se ocitá v aréně života a musí se rozhodovat rychle. Arénou je myšlen prostor mezi matkou a otcem. Prso je fyzickou potřebou matky, boj je osobnostní potřebou vymezit se vůči otci. Život začíná pro všechny stejně,“ řekla kurátorka výstavy Paulina Skavova.

Tuto rodinu tvoří dnes, v těchto časech a v těchto podmínkách. Podle historika umění Petra Vaňouse jejich sochařská práce odhaluje širší a pokročilejší půdorys. „Půdorys rodiny, kde tradiční role matky a otce se proměňuje, a kdy vztah k vlastnímu tělu a tělesnosti se stává často kritickým. Hranice mezi soukromým – intimním a veřejným se vytrácí,“ uvedl historik. Vystavená díla jsou tak úzce spojená nejen s mateřstvím, ale i s rolemi v případě Korečkové matky nebo, v případě Macka, otce. 

„Oba autoři se ocitají v první linii citlivosti, kterou zachovávají a brání, protože nesmí být ničím a nikým prolomena. Nacházejí strategie v černém humoru, který sídlí hned vedle smrtelné vážnosti. Hodnotou, kterou vyznávají, je plná osobní zodpovědnost,“ dodal Vaňous. Oba totiž vědí, že právě tyto kulisy je nutné vždy znovu rozbíjet, protože především v tom spočívá smysl umění, sochařství i člověka jako morální bytosti vůbec.

Aktuální výstava velmi oslovila ředitele Uffa Libora Kasíka. „Je to pro mě historický zážitek, který je umocněn jistou mírou kontroverze. A to je určitě dobře, protože naše galerie se těmto věcem nevyhýbá,“ prozradil. Také diváci při vernisáži byli mnohdy překvapeni souvislostmi, kterými je výstava spojena.

 

„Na první pohled je vidět, že oba mají sochařské řemeslo v malíčku. Zajímavé je, že jsou oba sochaři a zároveň partneři, kteří musejí řešit své soukromé věci ve vztahu. Je skvělé, že se jim to podařilo umělecky zpracovat,“ myslí si Lenka Dvořáčková ze Dvora Králové, návštěvnice výstavy, která potrvá do 4. srpna.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Hynek Šnajdar
Video: Dušan Mihalečko