Jak výtvarníci malovali Trutnov? Někteří podle skutečnosti, jiní trochu fantazírovali

Šedesátka maleb a kreseb je výjimečnou exkurzí do minulosti našeho města. Nejstarší obraz je z dvacátých let 19. století, nejmladší z devadesátých let 20. století. Co kus, to mimořádný exponát. Každý má čím zaujmout.

Například originální pohled na Trutnov od severu z roku 1823 zachycuje město velkým před požárem roku 1861. Autorem je Ignatz Russ. „Je to sice nedokončená kresba, ale poměrně realisticky zachycuje dominanty Trutnova: kostel, muzeum (tehdy zámek), radnici, horní bránu nebo děkanství se školou. Také ukazuje, jak byla kdysi okolní návrší bez stromů, maximálně byl zalesněný prostor u Janské kaple,“ uvedl historik Ondřej Vašata.

Jedinečná kresba zároveň potvrzuje, jak byl Trutnov ještě poměrně nedávno malým městem. „Když chtěl tehdy výtvarník namalovat celé město, stačil mu na to v podstatě jeden obrázek. Trutnov se tehdy skládal jen z vnitřního města a předměstí,“ upozornil.

Precizně propracované je i další realistické vyobrazení z roku 1836 - litografie od Franze Gutsche. Pohled z jihu, z prostoru dnešního lesoparku, opět zachycuje město před velkým požárem. „Je vidět Humlův dvůr, Nivy, stará papírna, kostel v Horním Starém Městě a nebo stodoly na místě dnešního autobusového nádraží,“ upřesnil Vašata.

Další realistické vyobrazení (opět od Ignatze Russe) připomíná svěcení praporu Národní gardy roku 1840, tehdy mimořádné trutnovské oslavy. Olej na plátně věrně zachycuje podobu východní strany náměstí, ráz domů před velkým požárem. „Lidé se mylně domnívají, že tehdy měly domy barokní štíty, ale není to pravda, měli podobu spíš klasicistní, byly to jednopatrové domy,“ doplnil historik.

Katastrofální požár 1861 zasáhl téměř celý Trutnov, vyjma několika domů v dnešní Jihoslovanské a Slezské ulici. Rozsah škody namaloval syn Ignatze Russe - malíř Petr Russ. Vyhořelé město zachytil pohledem z parku. „Litografie s ohněm se pak dělaly ve velkém množství, posílaly se i do ciziny, aby Trutnov získal peněžní pomoc na obnovu,“ konstatoval Ondřej Vašata.

Další vyobrazení po velkém požáru ukazují na velkou změnu. Domy na náměstí a blízkém okolí už nebyly jednopatrové, ale dvoupatrové, nebo dokonce i třípatrové. Město se začínalo rozpínat i do předměstí, stavebně se rozvíjelo, začalo se z něj stávat významné průmyslové centrum. Například malíř Adam Slowikowski zachytil ve svých kolorovaných kresbách dynamicky se rozvíjející Trutnov v roce 1890.

„Kromě náměstí namaloval i pohled z kostelní věže na Horní a Střední Předměstí. Jeho obrazy jsou mimořádně pečlivě zpracované do detailů. Zachycují i tehdy okrajové části města, které se jinak příliš nemalovaly, jako jsou například Spojenecká ulice, Horská ulice , Šestidomí, Dělnická kolonie v Tkalcovské ulici, nebo nádraží,“ řekl Vašata.

Olej na plátně z roku 1897 od Václava Kretschmera zachytil jak dominanty města, tak i chlapeckou školu, Klugeho vilu a synagogu. Stejnou technikou vytvořený obraz od Josefa Polze ukazuje nemocnici, Poříčí a dnes už téměř zapomenutý Vávrův rybník. Také Wenzel Labus maloval oleje na plátně. „Sice byl známý spíš jako krajinář, ale zachytil například dnes už zaniklý Hostinec U Černého orla, kde ještě v 60. letech minulého měli skauti klubovnu a kde je dnes samoobsluha na Polské,“ sdělil historik.

V expozici jsou ale i obrazy, které sice mapují město 17., 18. a 19. století, ale autoři je tvořili jinak. Nekoukali na Trutnov v reálu, ale tvořili podle předloh. Jedním z nich byl i Ignatz Fiedler. Jeho díla vypadají podobně, jako od Ignáce Russe, ale liší se tím, že jsou retrospektivní.

„Fiedler je namaloval kolem roku 1890, některé namaloval podle starší předlohy, u některých zapracovala jeho fantazie. Například do vyobrazení Trutnova ze 17. století neváhal dát Janskou kapli, která ale tehdy ještě neexistovala. I tak ale mají Fidlerovy obrazy velký význam. Ukazují dávno zmizelý Trutnov , i když s autorovou fantazií,“ uvedl Ondřej Vašata.

Podobně na tom byl Hermann Helmut Krohmer, který vytvořil „dobový“ obraz dnešní Vodní ulice, ale na tehdy nepřehlédnutelný vodní náhon jaksi „zapomněl“.

Po roce 1948 se na plátna dostaly i jiné náměty. Například poříčská elektrárna, nebo další „průmyslové“ objekty, ale také výstavba nových bytových domů. Z dnes žijících autorů je v expozici zastoupený výtvarník a držitel Kulturní ceny města Trutnova Miloš Trýzna. „Většinou známe spíš jeho kresby, ale my tu máme olej na plátně z jeho rané tvorby. Zachycuje Pahorek lži, místo údajně spjaté s rytířem Trutem jeho bojem s drakem. Dnes je na místě hasičská věž,“ dodal Ondřej Vašata.

Expozice nazvaná Trutnov v malířských a grafických dílech ze sbírky Muzea Podkrkonoší je svým rozsahem a tématem naprosto výjimečná. Koná se poprvé v historii muzea. Přístupná je denně, kromě pondělí. Potrvá do 19. dubna.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek