Ocelový jezdec „přicválal“ na náměstí a okamžitě vyvolal diskuzi

„Na Bojišti by Ocelový jezdec uvízl na celou zimu, a tak už dopředu jsme s panem Kasperem uvažovali o tom, že než bude cestovat někam dál po dalších místech, rádi bychom si ho vyzkoušeli i v interiéru města. A samozřejmě náměstí je pro to ideální,“ uvedl sochař Michal Gabriel při pondělní instalaci. Ta začala v sedm hodin ráno cestou z Bojiště a za necelou tři čtvrtě hodinku už si první kolemjdoucí fotili sochu na náměstí. „Stihli jsme to na poslední chvíli, pak bude cesta zablokovaná vánoční výzdobou,“ dodal Gabriel.

Socha, která je vyrobena z centimetrových nerezových segementů, byla usazena na prostranství mezi kašnu a Starou radnicí. „Místo jsme vybrali i s ohledem na požadavek Technických služeb, které tady potřebují místo na prohrnování sněhu,“ poznamenal autor. Vzhledem k tomu, že od minulého týdne stojí v horní části náměstí vánoční strom, jednalo se prakticky o jediné vhodné místo.

Jak dlouho tady Ocelový jezdec bude stát? „Zatím nemáme žádný plán, počítám, že nějakou dobu tu zůstane. Uvažujeme ale o tom, i když jsme to ještě úplně neřešili, že Praha 6 by ráda vyměnila zapůjčený Asteroid, takže by se pak socha mohla přesunout tam,“ prozradil Gabriel, že Ocelový jezdec by mohl nahradit další jeho dílo - třímetrový a třítunový meteorit - na Vítězném náměstí.

Ale než se tak stane, můžete si momentálně na Krakonošově náměstí prohlédnout čtyři sochařské monumenty – Krakonoše na kašně, sloup se sousoším Nejsvětější Trojice, sochu císaře Josefa II. a Ocelového jezdce.

„Ocelové sochy jsou úplně jiné a lidé i jinak vnímají tu jejich zvláštní formu, kterou jsou udělané. Jedná se o takové světelné odlehčení sochy, kdy si vlastně vůbec nikdo neuvědomuje rozměry a váhy, v nichž se ta socha pohybuje. To vidíte například v porovnání s Krakonošem, který je bronzový - tmavý, takže působí těžce. Zatímco jezdec vypadá jako nějaký zhmotněný hologram,“ vysvětluje Michal Gabriel.

Na Bojišti byl Ocelový jezdec velmi oblíbený a k autorovi se dostalo spoustu fotek, jak na něm děti dělají různé holubičky a další legrácky. „Očekávám, že po soše lidé polezou i tady, ale samozřejmě je k tomu nevyzývám. Je to socha. Vědí všichni, že na to lézt nemají. Důvod ale není ten, že by ji snad poškodili, to je téměř nemožné, ale aby nespadli a neublížili si. Tady by pády asi bolely víc,“ uzavřel známý sochař.

Jakmile jsme fotografii sochy umístili na náš Facebook, okamžitě se pod příspěvkem rozjela živá diskuze.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek