Neděle

29. listopadu 2020

Nyní

Zítra

Svátek má

Vše je v dobrých rukách, tvrdí sochař Michal Gabriel

16. 11. 2020

page.Name
„Byl bych rád, aby se galerie stala cílem pro milovníky umění i pro ty, kteří k němu zatím úplně blízko nemají,“ vyslovil své přání věhlasný sochař a pedagog Michal Gabriel. Jeho jméno ve spojení s unikátními výtvory z nerezové oceli vznikající ve strojírenské firmě Kasper Kovo slýcháme už šest let.

Jak na vás zapůsobilo prostředí, kde se buduje nové Centrum současného umění EPO 1?
Vnímám ho velmi dobře. Jako u každého začínajícího projektu je velmi důležitá pozitivní energie investora, která musí být podepřena finančními prostředky a vizí, kam by se měl takový projekt ubírat.

Co vás nejvíce zaujalo?
Velmi silná je budova elektrárny, do které je galerie usazená. Dává k dispozici krásné prostory pro komorní i monumentální instalace uměleckých děl. S krásným okolím Trutnova by mohla vzniknout zajímavá kombinace galerie a sochařského parku.

Co si myslíte o vizi Rudolfa Kaspera?
S panem Kasperem mluvím často, ale většinou se to týká soch, které právě realizujeme. Jeho vizi vzniku galerie samozřejmě znám. Zatím se týká především té fyzické části, která postupně vzniká. Stejně důležité je ale i to, co je spojené s náplní, činností a zaměřením galerie, o tom zatím mnoho nevím. Věřím ale, že je vše v dobrých rukách.

Vystavoval jste v podobném industriálním prostoru?
Ano, samozřejmě. Několikrát v Německu na Nord Artu, kde festival probíhá ve velkých prostorách bývalé slévárny. I tam pan Kasper hledá inspiraci přes ředitelku Galerie města Trutnova Lucii Pangrácovou. Ta právě pro Nord Art připravila expozici Českého národního pavilonu pod názvem „Na hranici bezmezného a budoucího“. Součástí expozice byl i ocelový žralok, který vznikl v témže roce ve spolupráci s firmou Kasper. Získal jsem hlavní cenu a pavilon byl označený za nejlepší národní pavilon za celou dobu existence festivalu.

Jaká je podle vás úroveň podobných projektů v naší republice?
Počítám-li mezi podobné projekty například Galerii DOX v Praze Holešovicích, potom je laťka nastavená velmi vysoko a rozhodně by nebylo dobré se s Doxem srovnávat v podobném programu. Myslím ale, že nevýhoda malého města se může proměnit ve výhodu, kterou skýtá krásná krajina v jeho okolí. Sochařská expozice se může protáhnout z galerie do krajiny a vytvořit turistické trasy spojující sochy s krajinou. Ve spojení s možností realizovat i některé sochařské projekty ve firmě vzniká nezaměnitelný a originální projekt, který může zcela rovnocenně stát vedle projektu DOX.

Troufnete si odhadnout, jakou bude mít EPO 1 budoucnost?
Odhadovat budoucnost je těžké a skoro nemožné je to právě v této době. Mohu vyslovit přání, jak bych si budoucnost EPO 1 představoval. Byl bych rád, aby se galerie stala cílem pro milovníky umění i pro ty, kteří k němu zatím úplně blízko nemají.

S Rudolfem Kasperem a jeho firmou spolupracujete již řadu let. Jak vaši spolupráci hodnotíte?
Spolupráce s panem Kasperem mně dovedla k dílům, která bych určitě v jiných podmínkách, než jaké mi poskytl on, nerealizoval. Pokračoval bych ve svých jiných projektech, ale určitě by mi chyběla právě tato cesta ocelových strukturovaných soch, které v monumentálním rozměru rozvíjejí možnosti nástrojů digitálního sochařství. Dlouho se právě tímto směrem souběžně s tradičním sochařstvím ubírám a také ho učím. Jsem velice rád, že díky spolupráci mohu tuto oblast využívání digitálních nástrojů přesvědčivě obhájit díly, která od počátku vzbuzují pozornost v celé šíři společnost, tedy jak u úplných laiků, tak u odborníků.

Michal Bogáň
michal@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek