Co dnes hrajeme z klasické hudby, to dřív byla populární muzika

Má to vůbec šanci na úspěch? Na lidi se denně valí ze všech stran pop music, a ty přijdeš s klasickou muzikou.
Myslím, že tak to s populární hudbou bylo vždy, že se na lidi valila ze všech stran a nevadí mi to. Upozornila bych jen, že to, co my dnes hrajeme z klasické hudby, to je vlastně z velké části populární hudba našich předků.

Tipnul bych, že spousta lidí uslyší označení „klasická hudba“ a řekne si, „to není nic pro mě“.
Souhlasím, že mnozí možná ani nezkusili poslouchat klasickou hudbu. Pokud by ale lidé hledali nějaké kulturní kořeny, tak dojdou ke klasické hudbě, to je nevyhnutelné. Klasická a lidová hudba jsou jasnými kořeny soudobé populární hudby. Jsou zde další vnější vlivy, ale náš vlastní kořen není kde jinde hledat.

Mnozí označují klasickou hudbu za vážnou. To asi propagaci moc nepomáhá, že?
Jasně, to je jeden z našich cílů. Přispět k vyvrácení omylu, že klasická hudba znamená vážná. Takové označení je vlastně zavádějící a nemělo by se používat. Pod pojmem „vážná“ si lidi můžou představit něco přísného, ne moc veselého. Jenže klasická hudba je krásná, romantická, energická i veselá. Má tolik rovin, možností a emocí. Právě proto, že v ní jsou obsaženy zkušenosti minulých generací… Rozhodně není bez náboje, jak si mnozí - zatím neposluchači klasické hudby - myslí.

Při Koncertní sezóně účinkují místní i mimotrutnovští umělci. To byl záměr?
V Trutnově je dost aktivních muzikantů, nejen talentovaných studentů, amatérů, ale i zkušených hráčů v osobách učitelů působících na ZUŠ Trutnov. Řadě z nás ale chyběla možnost pravidelně koncertovat. Naším cílem je, aby publikum dostalo možnost pravidelné a kvalitní klasické hudby, a místní hudebníci, aby měli možnost rozdávat lidem radost a přitom se posouvat dál díky tomu, že se tu objeví špičkoví čeští profesionálové. Stejně jako sportovec potřebuje trenéra, aby se mohl vyvíjet, i pro muzikanta je dobré nechat se vést zkušenějším kolegou, ke kterému má důvěru.

Takže ambice mít časem na jednom pódiu špičkové hvězdy klasické hudby a místní muzikanty?
Do jisté míry ano, rádi bychom navazovali spolupráci tímto směrem, ale je důležité si uvědomit, že klasická hudba má mnoho vrstev úrovní. My v Trutnově jsme v tomto směru úplně základní jednotkou. Do určité míry se tento záměr už daří realizovat. A to nejen pod hlavičkou Trutnoforte. A to je dobře. Jakákoli aktivita, která vede k oživení našeho regionu v této oblasti je skvělá.

Co si tedy představuješ pod pojmem klasická hudba?
Jako první se mi vybaví naši předci, kořeny, jejich kulturní a společenské vyžití, cembalo, klavír, zpěv, housle, smyčcové kvarteto, staré i novodobé dechové nástroje, snaha o čím dál lepší ovládnutí hry na ně. Jsem v tomhle ohledu staromilec. Necítím potřebu vytvářet cross-overy, myslím, že ta hudba je krásná, naplňující a plnohodnotná tak, jak byla před mnoha lety, někdy staletími napsaná a to mě na ní baví. Být v kontaktu s tím, čím a jak se bavili lidé před námi.

Všechny koncerty Trutnoforte se konají v Koncertní síni Bohuslava Martinů. Proč?
Komorní klasická hudba tam zní nejlíp. Uffo není vhodný prostor pro komorní koncert, nemá tak dobré akustické vlastnosti, je to dáno tím, že to je multifunkční sál. A protože klasická hudba nepotřebuje zvučit, tím je taky hezká, je křehčí, lidštějí, je při ní lepší kontakt publika s prsty umělců nebo s hlasem zpěvačky nebo zpěváka.

Vraťme se k plánům sdružení. Co je nebo vlastně má být jeho účelem? 
Koncertní řady bychom rádi rozšířili o interpretační kurzy. Letošní první pokus bych ráda zlepšila především v užší spolupráci mezi sdružením a ZUŠ Trutnov. Možnost zlepšení vidím zejména v plánování s dostatečným předstihem a vytvořením prostoru pro hladkou komunikaci mezi těmito dvěma organizacemi. Jednou – s velikou tradicí a skvělými výsledky na mnoha rovinách a druhou mladinkou, právě vzniklou, která teprve nachází cestu k uskutečňování svých cílů. Myslím, že teprve čas ukáže, jak hodně reálné nebo pouze snivé jsou tyto cíle, které jsou ukotveny ve stanovách. Vše teď hodně záleží na pracovní kapacitě členů sdružení a zda se najdou další odvážní a hlavně ochotní, kteří by přidali ruku k dílu. V současné chvíli stojí Trutnoforte zejména na mojí aktivitě. Cítím ale, že jsem na absolutním stropu. Víc to nejde. Drž mi palce, ať se vše rozběhlé dokončí a zbyde síla na další přípravu.

Koncertní sezóna Trutnoforte
sobota 22. února
Martinů a Beethoven: Sóla pro housle a klavír
Petr Maceček, poslední žák Josefa Suka - housle, Pavel Voráček - klavírní spolupráce

sobota 7. března
Z naší ZUŠky do světa I
Jak se daří absolventům trutnovské ZUŠ v dalším studiu interpretačního umění předvedou Linda Endrychová, Martina Skučková - housle a Kateřina Jánová – viola

sobota 28. března
České filharmonické kvarteto II
A. Vivaldi - Stabat Mater: Anežka Mišoňová - sólový zpěv, hudební doprovod v podání žáků ZUŠ pod vedením členů ČFK

sobota 18. dubna
Klavírní recitál
Štěpánka Hrubecká a Stanislav Gallin

sobota 9. května
Z naší ZUŠky do světa II
Jak se daří v dalším studiu interpretačního umění předvede klavíristka Anna Nesvadbová se svými spolužáky z Konzervatoře Jana Deyla.

sobota 30. května
...zpátky domů!
Kateřina Killarová - soprán, Barbora Kulichová - flétna, Tomáš Korbel - klavír

čtvrtek 27. června
Trutnovští skladatelé současní i dřívější
Štěpánka Hrubecká, Tomáš Korbel, Jan Vídeňský, Antonín Trnka, Michael Čakrt a další; Workshop: Jak se tvoří hudba (vede Lukáš Červený).

Vše se koná s Koncertní síni Bohuslava Martinů, vždy od 19 hodin.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek