Nepřehlédnutelná Galerie Uffo

Zakřivený výstavní prostor s mimořádným světelným vybavením je dobře viditelný, i když k Uffu teprve přicházíte. Prosklená stěna vás nechá nenápadně nakouknout, zahlédnout pár soch či obrazů. Kdo neodolá, objeví v patře vzdušnou a velkorysou galerii, která má zhruba 300 čtverečných metrů. „Prostor byl od začátku koncipován jako galerie. Tak byl pojmenován v projektu, tak se stavěl.
No, a když bylo Uffo hotovo, uvědomil jsem si, že disponujeme skutečně jedinečným prostorem pro vizuálno,“ vrací se k počátkům Uffa jeho ředitel Libor Kasík.

Měl přitom už v dramaturgické části svého projektu, s nímž uspěl ve výběrovém řízení na ředitele, uvedenu řadu jmen umělců, kteří se v Galerii Uffo skutečně objevili či s ní nějak spolupracovali. Například Kateřina Šedá, Petr Nikl, Vladimír Kokolja, Jiří Sopko či Maxim Velčovský.

„Když se na ten svůj původní dramaturgický koncept galerie dívám, říkám si, že jsem vlastně poměrně dobře trefil to podstatné, v čem je Galerie Uffo unikátní. Tedy prosvětlenost, jednoduchost, modernost… Pak jsem ale hledal další specifika a dramaturgické směry, primární byl celkový, řekněme filozofický, soulad dramaturgie a komunikace Uffa, chvíli jsme se ale věnovali třeba výtvarníkům v rodinných vztazích (např. Bornová - Císařovský), tam jsme v jiných uměleckých sférách (v divadle, hudbě) nezabrousili. A pak jsem potkal Paulinu, jejíž představy velmi souzněly s těmi mými a společně posouváme naše dramaturgické myšlenky dál a dál,“ zmiňuje Kasík principy galerie i celého Uffa.

„Obecně se zaměřujeme na prezentaci současných uměleckých trendů, přes nová média, instalace až po design a architekturu,“ vysvětluje kurátorka zdejších výstav Paulina Skavova.

Jelikož je rovněž velmi úspěšnou sochařkou, disponuje spoustou uměleckých kontaktů ve výtvarné Praze, takže se jí daří zvát do Uffa dramaturgicky zajímavé kolegy. Vedle výtvarníků třeba i muzikanty Vladivojnu La Chia nebo Milana Caise, kteří se ale kromě hudby úspěšně věnují právě výtvarnému umění. Nebo trochu kontroverzně tvořící dámy Marianu Jůdovou či Veroniku Bromovou. Hosty byly také Lukáš Rittstein či Vladimír Kokolia. „Je zajímavé umísťovat tady v Uffu nevšední výstavní projekty z Prahy. Prostor s půlkruhovou stěnou pro instalaci je orámován sklem a je ideální pro nová média, architektonické nebo designové přehlídky, sochy či objekty,“ tvrdí kurátorka.

Prostor uffácké galerie zaplnily s naprosto mimořádnou expozicí také akademická malířka Věra Geislerová a její dcery herečka Aňa, herečka a malířka Ester a malířka Lela. (na snímku) Výstavou nazvanou Rodinný komplex nechaly vlastním, originálním způsobem nahlédnout do intimního světa rodinných vztahů. Po 32 letech byla událost v Uffu jejich první společnou výstavou.

V Galerii Uffo vystavoval také jeden z nejznámějších českých výtvarníků a dlouholetý ředitel Národní galerie v Praze Milan Knížák. Jako jeden z mála hostů si dovolil navrhnout zlepšovák. „Postavil bych mezi výtahy jednoduchou, úplně čistou, dva a půl metru vysokou stěnu. Ničemu by to nevadilo a světla by tady bylo stále dost. Myslím si, že by to pomohlo udělat výstavní prostor,“ prohlásil při jedné ze svých trutnovských návštěv.

Když se konaly v roce 2012 v Londýně olympijské hry, dalo Uffo v galerii prostor Ekecheriá – Svatý mír. Expozice zdůraznila propojení sportu s kulturou, jako tomu bylo zvykem v antickém Řecku. Autory byli například malíř Ivan Komárek, architekt David Vávra, sochař Vojtěch Adamec junior a multimediální autor žijící v Londýně Charbel Ackermann.

V Uffu ale vystavovali i trutnovští umělci. Například Simona Gleissnerová ukázala z papíru vyrobené Geometrické identifikovatelné létající objekty. Kurátorka galerie a držitelka Kulturní ceny města Trutnova Paulina Skavova v expozici Par Force představila svůj originální pohled na myslivecké lovy a magické či osudové ženy. Vystavila sochy nahých žen s parožím na hlavě.

Aktuálně (od 1. září) vystavuje v Galerii Uffo český výtvarník Pasta Oner. „Kdysi začínal jako street artista, časem se ale vypracoval, a dnes reprezentuje republiku na oficiálních kulturních a společenských akcích v zahraničí. A jeho díla se draží například na aukcích v Londýně,“ uvádí kurátorka Skavova. Výstava jednoho z nejvýraznějších představitelů současné české umělecké scény se jmenuje Aftermath (Následky).

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek