Výroba betlémů? Kdysi to byl hlavní vánoční zvyk, připomíná muzeum

Znázornění příběhu narozeného Ježíška se podle legendy poprvé objevilo v roce 1223 v italské Umbrii. František z Assisi přivedl živého oslíka a vola a u jeslí jako u oltáře sloužil štědrovečerní mši. K rozmachu stavění betlémů u nás pak došlo v 16. století. „Tradici rozšířili po Evropě příslušníci františkánského a jezuitského řádu,“ uvedla kurátorka výstavy Petra Ondryášová.

V Krkonoších se staly výroba nebo stavění betlémů hlavním vánočním zvykem na konci 18. století, a zejména v 19. století. Autoři skříňkových a skládacích betlémů nejčastěji využívali k výrobě figurek, domků nebo krajiny papír a přírodní materiály. „Například dřevo, kameny, mech, lišejníky,“ upřesnila kurátorka.

Lidé kombinovali vlastní stylizované představy o městě Betlémě, s biblickými tématy a domácím prostředím. „Proto jsou například v jedné části skříňkového betlému orientální stavby z Blízkého východu a ve druhé zasněžená krkonošská chalupa,“ připomněla Ondryášová.

Vlastních místních tradic je ale mnohem víc. Například přemístění některých postav z jesliček. „V Krkonoších vznikl na Vánoce zvyk zapichovat papírové betlémové figurky do mechu mezi okny, určeného k zateplení chalupy,“ řekla kurátorka.

Výstavu tvoří asi dvacet exponátů, polovina je z trutnovské muzejní sbírky. Ze betlém zapůjčených z jiných muzeí jsou výjimečné například čtyři skříňové betlémy z Krkonošského muzea ve Vrchlabí.

„Pozoruhodný je betlém autora Antonína Kužela, který ho vyřezal v letech 1940 až 1945 z jediného kusu dřeva. Jako kuriozita je vystaven roztomilý betlém z těsta od Jiřiny Vyčichlové z Hronova,“ dodala Petra Ondryášová.

Vernisáž výstavy Já bych rád k Betlému se konala ve čtvrtek v rámci tradičního Předvánočního odpoledne. Expozice je přístupná denně kromě pondělí. Potrvá do neděle 16. ledna.

Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto: Katka Svobodová