Portréty a tváře představují Základní princip tvorby Ivany Štenclové

Principem její autentické tvorby je záznam jejího vlastního života. Ve výstavním prostoru lze najít rozmanité podoby rodinných příslušníků, na které se umělkyně dosud primárně zaměřovala, ale také cizích lidí. „Hlavním tématem tvorby Ivany Štenclové jsou její blízcí, rodina a přátelé. To zahrnuje i mezilidské vazby a souvislosti z nich vyplývající. Významným momentem jsou také rozmanité podoby ženství, intimita a mateřství. Ivana odhaluje důvěrné rodinné vztahy na pozadí konkrétních vzpomínek,“ potvrdil její směřování kurátor výstavy Jan Kunze.

Sama Štenclová však uvedla, že se v tvůrčím smyslu v poslední době od rodinného kruhu trochu odklonila a mnoho vystavených tváří patří právě cizím lidem, kteří ji zaujali třeba svým neopakovatelným výrazem. „Když hledám tváře, které by se měly se mnou prolnout, je to strašně těžké. Trávím mnoho hodin prohlížením množství tváří a ne každá se do té mé myšlenky hodí. Na této výstavě jsou však některé tváře, které už s mojí rodinou nemají nic společného, ale zachytila jsem v nich to, co jsem chtěla vyjádřit,“ řekla Trutnovinkám autorka.

Zároveň ale připustila, že by stále nejraději malovala jen své dvě dcery, které jsou dostupné, sdílí s nimi život a příběhy. „Rostou, dospívají a mění se jejich výraz, a to je určitě výzva,“ poznamenala. Samostatnou a velmi originální kapitolou tvorby Štenclové jsou použité výtvarné techniky a postupy vedoucí ke vzniku jednotlivých děl. Podle kurátora při podrobnějším pozorování vystavených prací lze zjistit, že každé je trochu jiné.

„Autorka totiž ve své tvorbě kontinuálně experimentuje s výtvarným technikami, technologickými postupy a různými používanými materiály. Nevyhýbá se nástěnnému válečku, fixám, tavné pistoli nebo laseru, jímž vyřezává portréty na svých obrazech,“ poznamenal Kunze a upozornil, že existenciální náboj jejího díla kontrastuje s využíváním zdobného ornamentu, což ale autorka vždy spojí ve funkční vizuální celek. „Její autentické artefakty jsou precizní a propracované, z nichž některé se skládají z drobných detailů,“ dodal.

Tvář je pro Štenclovou prostě polem, na kterém se dá nalézt spousta věcí, okamžiků a překvapení, proto jí tento druh tvorby nepřestává fascinovat. „Navíc každá tvář je jiná a má jedinečný výraz, do něhož mohu vsadit či interpretovat svůj vlastní příběh,“ vysvětlila s tím, že souběžně přemýšlí i o jiných tématech. „Asi už nadešel moment, kdy potřebuji vyzkoušet také něco jiného,“ prozradila.

Kromě toho, že Ivana Štenclová vystavuje v prostoru objektu, jenž se brzy promění ve velkorysou galerii evropského formátu, navázala při této příležitosti jako někteří další umělci spolupráci s manželi Rudolfem a Renatou Kasperovými, kteří prostoru EPO1 vdechují nový život. Bude totiž navrhovat oplocení a brány v blízkosti hlavního vchodu do budoucího galerijního komplexu.

„Základní návrhy jsme už probírali. Mým přáním je, aby v tom díle byla zachycena historie tohoto místa a některé momenty důležité pro manžele Kasperovy v souvislosti s tím, co tady vznikne. Bude to taková koláž různých momentů, průmyslových prvků a podobně, což bude zakomponováno do oplocení i brány. Bude to obraz, přes nějž lze vidět areál nového galerijního prostředí. Mým záměrem je, aby si v tom každý našel to svoje,“ vysvětlila Ivana Štenclová, která považuje projekt EPO1 za výjimečný.

„Manželům Kasperovým moc držím palce v realizaci tohoto velkolepého projektu, protože to chce značnou trpělivost, úsilí a energii, aby tady mohlo žít umění. Obdivuji jejich snahu, která zcela jistě povede ke zdárnému cíli. Je moc dobře, že takové projekty nevznikají jen v centrech umění velkých měst, ale také v menších městech. Já tomu projektu velmi fandím a těším se, až bude realizován,“ doplnila umělkyně. Výstava Základní princip potrvá až do podzimu a v nejbližší době ji návštěvníci mohou zhlédnout ve středu 29. června v 17 hodin a potom v neděli 3. července v 11 a ve 13.30 hodin.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek, Hynek Šnajdar