Neděle

15. září 2024

Nyní

13°

Zítra

16°

Svátek má

Chceme vzpomínat, varovat, apelovat a volat k odpovědnosti

11. 7. 2022

Chceme vzpomínat, varovat,  apelovat a volat k odpovědnosti 14 snímků
Poprvé v historii získal Kulturní cenu města Trutnova farář. Ne však za péči o duchovní život lidí, ale za pořádání festivalu česko-německé židovské kultury Devět bran. „Snažíme se jeho prostřednictvím předávat informace a upozornit, co se v minulosti stalo. Nikdy jsem nepomyslel na to, že bych za takovou činnost měl být oceněný,“ přiznává jedenašedesátiletý Tomáš Molnár.

Vzpomenete si ještě, co vás nasměrovalo k pořádání festivalu?
Posledním impulsem bylo v roce 2003 poničení pomníčků jedenačtyřiceti židovských dívek umučených za druhé světové války nacisty v místním koncentračním táboře. Byl jsem se tehdy na následky oné ubohosti na trutnovském městském hřbitově osobně podívat. U poškozených židovských náhrobků to ve mně uzrálo.

Mnozí se dožadovali hlavně potrestání viníků. Vy jste se ale rozhodl uspořádat festival. Proč?
Potrestání viníků nestačí. Lépe než reagovat represí je podle mne reagovat pozitivním způsobem a poskytnout vzdělání. Tehdy tu bylo jakési neonacistické podhoubí. Chtěl jsem o tomto nebezpečí hlavně předávat informace mladým. A připomínat, co se kdysi stalo. To je důležité. Snad se to podařilo.

Co je cílem festivalu?
Chceme vzpomínat, varovat, apelovat a volat k lidské odpovědnosti. Že si něco připomínáme, je přirozenou obranou, abychom měli určité senzory, když se ve společnosti děje něco špatného. Mnoho věcí v historii se totiž opakuje proto, že jsme se nepoučili.

Pořádáte festival česko-německé židovské kultury ve městě, kde se toho o Němcích a Židech moc neví.
Možná se o tom moc neví, ale například většina Trutnovanů ve vnitřním městě bydlí v domech, které kdysi postavili Židé nebo Němci. Zanechali tady výraznou stopu. Všichni bychom našli ve své rodině někoho s židovskými nebo německými kořeny. Vždyť jsme jedna z nejpromíchanějších populací v Evropě. Je to něco, co k nám patří, je nám vlastní a zapomenout vlastní identitu, to by byla ztráta lidství.

Jak je na tom festival s návštěvností?
Záleží na programu a účinkujících. Někdy lidí přišlo víc, jindy méně. Vnímám, že je mezi lidmi možná jakási obava. Koncerty, besedy, výstavy, divadlo, vše zdarma? Je to o Židech? Není to divné? Možná, že někteří lidé radši ani nepřijdou. Ale i když přijde jen čtyřicet lidí, tak ti jsou podstatní a ti něco dál ponesou. Pokud někdo přišel, něco slyšel, něco si odnesl a věděl, že to má hlubší smysl, než si jen poslechnout muziku, tak to třeba předal dál. Věřím, že to k něčemu bylo, že to ve společnosti něco dělá.

VÍTE, ŽE…
…Tomáš Molnár pochází ze staré evangelické rodiny? Duchovní služba je v ní tradicí už od 18. století.
…po základní škole se vyučil ručním sazečem? Ke studiu na gymnáziu nedostal svolení od komunistických úřadů.
…během učňovských let se v Praze přidal k tehdejšímu undergroundovému hnutí? Dostal se tak do hledáčku StB.
…dálkově vystudoval střední knihovnickou školu? Teologii se rozhodl studovat na konci 80. let.
…se stal evangelickým farářem? V široké rodině se stal už pětadvacátým.
…farářem v Trutnově je od roku 1999? Místní evangelické společenství má přes 200 členů, aktivních je asi 50.
…má rád hudbu? Rád hraje a zpívá, má skupinu Augenblick.
…je ženatý? Ze dvou manželství má sedm dětí.

Kdy jste se poprvé setkal s židovskou tematikou?
Asi v pražském antikvariátě v Dlážděné ulici, kde jsem po vyučení pracoval a který byl považovaný za socialismu za ostrov svobody a vzdělanosti. Chodilo tam hodně Židů. Těsně jsem se tam minul například s dramatikem a pozdějším pražským rabínem Karolem Sidonem, který se tam ale i potom objevoval dnes a denně. Ale v podstatě jsem se s židovskou tematikou setkal už předtím doma. Bible je psaná hebrejsky, a tu jsme doma pochopitelně měli.

Už víte, kam si doma vystavíte Kulturní cenu města Trutnova?
Ještě jsem to nevymyslel. Ale slibuji, že bude dobře archivována!

Přitížilo se vám?
Když najednou máte nějaké vyznamenání, tak už se musíte chovat slušně. Ale v mém věku už se dá předpokládat, že se budu chovat slušně. Pochopitelně jsem tím zavázán k další práci. Snažil jsem se dosud, budu se snažit dál.

Jste v pořadí 34. držitelem kulturní ceny. Na dlouhém seznamu jsou jména jako Antonín Just, Vladimír Wolf nebo Bohdan Holomíček. Jak se v takové společnosti cítíte?
Jsem tím velmi poctěn a vážím si toho. Samozřejmě si uvědomuju, že kulturní cenu získal i Václav Havel. Znám mnohé z těch lidí, kteří kulturní cenu dostali přede mnou. Někteří už nejsou mezi námi. Všech si vážím, skromně budu v koutě vedle nich.

Co plánujete pro nejbližší týdny?
Pojedu na dovolenou, na týden nebo dva. A jinak mám před sebou spoustu práce. Založili jsme s několika kolegy tzv. českou křesťanskou akademii a v jejím rámci chceme pozvat profesora Pavla Hoška, který by měl přednášet o spisovateli Jaroslavu Foglarovi. Máme v plánu pozvat také docenta Filipa Čapka, který je vedoucím našich vykopávek v Izraeli. Nevím, jestli sem k nám ještě dostanu sociologa Fedora Gála. A samozřejmě už připravujeme další ročník festivalu Devět bran.

 čtěte také: Lidskosti není nikdy dost, říká farář Tomáš Molnár


Držitelé Kulturní ceny města Trutnova

  • 1991  Antonín Just
  • 1992  Chorea Corcontica
  • 1993  Musica Antiqua
  • 1994  ak. mal. Dana Holá
  • 1995  Jan Haas, vedoucí Melancholik Bandu
  • 1996  Krakonoška
  • 1997  Jiří Havel, Milan Kout
  • 1998  Milan Lipovský
  • 1999  Klub vojenské historie
  • 2000  Miloš Trýzna, Star West
  • 2001  Miloslav Lhotský
  • 2002  Karel Hybner
  • 2003  cena neudělena
  • 2004  Jiří Jahoda
  • 2005  Jaroslav Hofman
  • 2006  Václav Jirásek
  • 2007  Josef Vik, Jaroslav Dvorský
  • 2008  Tomáš Katschner
  • 2009  Václav Havel
  • 2010  cena neudělena
  • 2011  Vladimír Wolf, Tereza Komárková
  • 2012  Otto Štemberka
  • 2013  Zdeněk Trnka
  • 2014  Bohdan Holomíček
  • 2015  Ctibor Košťál, Spolek Stachelberg
  • 2016  Stanislav Šidlák
  • 2017  Zdislava Holomíčková
  • 2018  Paulina Skavova, Jiří Grus
  • 2019  Barbora Chmelíková
  • 2020  cena neudělena
  • 2021  Tomáš Molnár
 čtěte také: Kameny zmizelých v Trutnově, připomínají holocaust


Pavel Cajthaml

pavel@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek