Horní Staré Město na dobových fotografiích a pohlednicích
30. 7. 2022
10 snímků
Slavné továrny, proslulé hostince, domy a chalupy, ulice a křižovatky. A také například spolkový život, slavnostní okamžiky nebo dobové místní zajímavosti. To vše a ještě mnoho dalšího zachycují fotografie v nově vydané publikaci, která svým způsobem navazuje na loňskou výstavu o Horním Starém Městě, kterou uspořádalo Muzeum Podkrkonoší v Trutnově. „V ní jsme prezentovali jen snímky z naší muzejní sbírky. V knize ale jsou i fotografie a pohlednice od významných soukromých sběratelů,“ uvedl ředitel muzea Vlastimil Málek.
Například Ivan Zimmel věnoval záběr na zástavbu v dnešních ulicích Horská a V Údolíčku. Dělená pohlednice ze sbírky Václava Schreiera ukazuje obecnou školu s kostelem, konzumem a dětským domovem. Kdysi populární restauraci U Úpského údolí připomíná snímek ze sbírky Jana Víška. Fotografie zapůjčená Rolandem Güntherem ukazuje někdejší domy v ulici Za Komínem a vedlejší Etrichovu textilní továrny. Pavel Janata poskytl netradiční pohled na centrum Horního Starého Města z komína Klugeho přádelny lnu.
Průmyslové podniky jsou velmi častým námětem snímků. V knize je mimo jiných unikátní soubor fotografií objektů, které vlastnila firma Kluge v roce 1940. „Některé objekty vypadají téměř stejně jako dnes, jiné prošly radikální přestavbou a některé jsou zbořené,“ upozornil historik Ondřej Vašata.
Soukromí sběratelé pohlednic a fotografií. Zleva: Roland Günther, Günter Fiedler a Pavel Janata.
Na obálce knihy je záběr křižovatky dnešních ulic Rýchorské a Na Odbočce z roku 1910 (U Kousala). „V minulosti to byla nejrušnější křižovatka v Horním Starém Městě, kde se stýkaly cesty do Krkonoš a Žacléře,“ sdělil Málek. Na snímku je dobře vidět aktuálně už jediná tamní dochovaná roubenka.
Chloubou Horního Starého Města v prvorepublikovém období bylo lesní divadlo. Stálo za bělidlem v údolí Bělidelského potoka. Dnes po něm není téměř žádná památka, protože bylo vesměs celé dřevěné. Zbylo tam jen pár kamenů z podezdívky z vestavěných kulis. „Na dobových snímcích je dobře patrné jeviště, terasovitě uspořádané hlediště či dřevěná budka na vybírání vstupného. Byla to tehdy velká atrakce,“ uvedl Ondřej Vašata.
Atraktivní jsou i fotografie připomínající konstruktéra Igo Etricha. Před první světovou válkou zalétával svá letadla právě v Horním Starém Městě. „Často se letadly pochlubil. Coby vzletová a přistávací dráha mu sloužila travnatá plocha v místech dnešního fotbalového hřiště,“ připomněl Málek. Nepřehlédnutelné byly v minulosti hostince, v Horním Starém Městě jich bylo několik. Dodnes budovy některých z nich stojí. Často jsou ale přestavěné a restaurace nebo hospody už v nich nejsou. „Kdysi si vydávaly jako reklamu vlastní pohlednice. Návštěvníci je kupovali a posílali známým. Mnohé unikáty jsou i v knize,“ řekl Vašata.
Dobové záběry také ukazují nejstarší dochovanou stavební památku ve městě, kostel sv. Václava s gotickou klenbou presbytáře a oltářem z 18. století a také s renesanční epitafem královského lesmistra Caspara Nusse. Smutné události připomínají snímky povodně z roku 1882, která doslova smetla Hamerský most. „I když bylo Horní Staré Město průmyslovým městysem a hemžilo se kouřícími komíny, tak se tam našla i romantická zákoutí. V knize jsou například fotografie, jak se lidé projíždějí na lodičkách po řece Úpě,“ dodal Vašata.
Knihu vydalo město Trutnov ve spolupráci s Muzeem Podkrkonoší. Stojí 300 korun a koupit ji lze v muzeu a v turistickém informačním centru.
POHLED DO HISTORIEHorní Staré Město, Hořejší Staré Město, Oberaltstadt nebo jak se dnes lidově říká „Horňák“ má v našich dějinách klíčový význam. Právě na jeho území začíná historie Trutnova. Ve 13. století tam vznikla trhová osada Úpa. Osídlení se soustředilo v okolí kostela sv. Václava. Kvůli častým záplavám se ale řada obyvatel přesunula do výhodnějšího prostoru - dnešního historického centra, které dostalo název Nový Trutnov. „Původní osada byla od té doby označována jako Starý Trutnov, později jako Horní Staré Město,“ vysvětluje Vlastimil Málek. Původně zemědělská ves se od druhé poloviny 19. století postupně proměnila ve významnou průmyslovou obec. Rodiny Klugeova a Etrichova vybudovaly u řeky Úpy prosperující textilní továrny, ve kterých zaměstnávaly stovky lidí. Horní tehdy mělo zhruba tři tisíce obyvatel. Téměř každý druhý pracoval v přádelně lnu nebo na bělidle. S hospodářstvím se rozvíjelo i vše ostatní. Přibývalo hostinců a obchodů, vznikaly tovární kolonie a mateřské školy pro děti zaměstnanců. Nadmíru se dařilo i bohatému spolkovému životu. Po druhé světové válce došlo k logickému splynutí Horního Starého Města s Trutnovem. Ve druhé polovině 20. století se ale razantně změnilo. Vzniklo obří panelové sídliště Zelená louka s tehdy moderním nákupním střediskem Jiskra a novou základní školou v Mládežnické ulici. Dopravě v Horské ulici odlehčila nová silnice Krkonošská. V osmdesátých letech rozestavěný obchodní dům byl otevřený v roce 1999 jako hypermarket Kaufland. |
Pavel Cajthaml
pavel@trutnovinky.cz
Foto a Video: Miloš Šálek
