Všechno, co jsem já. Přesně to představuje Kateřina Hůlková v Uffu

A přesně to je principem jejího tvůrčího úsilí. Původně se domnívala, že zde vystaví pouze svoji krajinomalbu, ale pak se věci vyvíjely poněkud jiným směrem. „Jsem ráda, že mě kurátor galerie Honza Kunze přesvědčil, aby součástí mé výstavy byly také starší věci i oděvní ukázky,“ uvedla. To se také stalo. Krajinomalby tvoří jakýsi základ, ale jsou zde rovněž velmi osobní eroticky laděná díla, pozoruhodné grafické práce plné rozmanitých symbolů a odkazů a právě ukázky její oděvní tvorby.

„Autorka představuje různé polohy svého výtvarného směřování a my jsme se snažili skloubit všechna témata do jednoho celku. Nechybí zde tedy malba, kresba i její autorská minikolekce oděvů, které Katka nejen navrhuje, ale i sama šije,“ nastínil kurátor, který přiblížil, že Hůlková ve svých krajinomalbách otiskuje své pocity i nálady a nesnaží se překvapit nějakým avantgardním žonglováním či násilnou originalitou.

„Tíhne spíše ke klasickému výtvarnému výrazu. V estetice vnímá pozitivní hodnotu, aniž by byla provokativní nebo kontroverzní. Stejně pro mě byla překvapivá její oděvní tvorba a musím prozradit, že jsem se s ní už začal domlouvat, aby ušila i něco pro mě,“ sdělil na vernisáži Kunze. Také ředitel Uffa Libor Kasík zdůraznil, že se Hůlková v kreativitě nijak neomezuje a nechává ji proudit všemi směry. „Její aktuální výstava ji představuje jako svébytnou autorku v celé šíři své tvůrčí práce.“

Organizátoři expozice se rozhodli vernisáž ozvláštnit překvapením, které však výstižně ilustruje oděvní tvorbu trutnovské umělkyně. Přítomní byli totiž svědky drobné, ale velmi zajímavé a netradiční módní performance! Její účastníci byli nenápadně skryti mezi návštěvníky vernisáže. Všechny oděvy vymyslela a ušila Kateřina Hůlková a mají odrážet osobnost toho člověka nebo určitou roli, kterou v konkrétním kostýmu hraje.

„Uffo, Uffo… Moji milí studenti architektury na Akademii výtvarných umění, vítám vás na výjezdní přednášce. Jak jste sami pochopili, naše přednášky jsou praktické a budou se odehrávat v různých městech. Ta úvodní je tady v Trutnově, v pozoruhodném Uffu, oceněném jako Stavba roku, které jste si sami vybrali,“ kráčel mezi diváky muž, z nějž se v kostýmu Hůlkové záhy vyklubal představitel proslulého architekta Josefa Gočára.

„Říkají o mně, že jsem nejvýznamnějším architektem 20. století. Budete-li chtít postavit hrobku nebo třeba dům, nějakou úřední budovu či celé město, jsem vám k dispozici,“ vyzval přítomné Gočár, který vyhodnotil stavbu Společenského centra Uffo a označil ho, jako stavbu z jiného století. To už k obrazu se svým portrétem kráčela mladá dáma Adriana Wetterová, trutnovská studentka a čerstvá autorka knihy s názvem Nikdy nezapomenu, jež je zároveň kamarádkou autorky výstavy.

Ta ji zvěčnila na jednom z vystavených obrazů svým způsobem navazujícím na Botticelliho proslulé a záhadné klasické dílo Primavera, což je původní název Venuše jako symbolu jara zdobené květinami. Postava Adriany na obraze Hůlkové je podle Wetterové možná ještě záhadnější. „Ta postava, která se může zdát klidná, vyrovnaná a netečná, ve skutečnosti stojí, falešně se usmívá a je vidět, že ji něco žere. Ten obraz je důkazem toho, že Káťa určité věci vnímá jinak než my ostatní.“ Zajímavá a v mnoha ohledech inspirativní výstava Kateřiny Hůlkové potrvá v Galerii Uffo do 1. srpna.

Hynek Šnajdar
hynek@trutnovinky.cz
Foto: Miloš Šálek